Úterní volby do grónského parlamentu vyhrála sociálně demokratická strana Siumut (Vpřed). Vyplývá to z již definitivních výsledků zveřejněných ve středu. Straně, jež řídila ostrovní politiku po většinu samosprávné historie země (tj. od roku 1979), vyjádřilo podporu 42,8 procenta voličů. Hlavního konkurenta a v posledním čtyřletí nejsilnější vládní stranu — levicovou Inuit Ataqatigiit (Lidové společenství) — podpořilo 34,4 procenta hlasujících.

„Jsem velmi, velmi šťastná. Mám radost, že je Siumut zase zpět,“ uvedla pro AP Aleqa Hammondová, předsedkyně strany.

„Doufám, že se nám podaří sestavit akceschopnou vládu a splnit to, co jsme voličům slíbili,“ doplnila.

Siumut si oproti minulým volbám polepšil o téměř 12 procent a v grónském parlamentu Inatsisartut obsadí 14 míst z 31. Levice dosavadního premiéra Kuupika Kleista bude mít 11 křesel. Hammondová teď musí získat podporu alespoň dvou poslanců z šesti zbylých. Ti se do sněmovny dostali na kandidátkách levicově liberálních Demokratů, pravicově liberálního Atassutu (Solidarity) a nové Lidové strany.

Pokud předsedkyně sociálních demokratů uspěje, stane se první premiérkou v dějinách země.

Otázka těžby

Volby na ostrově, kde žije podobný počet lidí jako v Opavě nebo Karlových Varech, obvykle agentury příliš nezajímají. Letošní však byly výjimkou. Důvodem se stalo zejména ústřední téma kampaně — otázka, jak přistupovat k těžařským a zvláště čínským korporacím, které se snaží do Grónska čím dál intenzivněji pronikat.

Vláda dosavadního premiéra Kleista přistupovala k těžařům vstřícně a podle opozice schvalovala i účelově pročínské zákony. V kampani Kleistova strana zdůrazňovala, že grónský rozpočet plní v současnosti z téměř dvou třetin dotace od dánské vlády (asi třetina grónského HDP) a že ze zpracování ryb, resp. prodeje rybářských koncesí stát žít nemůže — zvláště pak, chce-li usilovat o úplné osamostatnění.

Naopak důsledně trval Kleist na úplném zákazu těžby a prodeje radioaktivních rud a minerálů. Těžařské společnosti se o Grónsko zajímají i kvůli ložiskům tzv. kovů vzácných zemin (skandia, europia, ytterbia, apod.), při jejichž loužení vzniká radioaktivní solanka. V oblastech, kde se tyto kovy nalézají, se navíc velice často vyskytuje thorium nebo uran.

Sociální demokraté Aleqy Hammondové slibovali příslušný zákaz zmírnit; zároveň ale vyzývali ke zpřísnění kontroly veškeré těžby, zvýšení těžařských poplatků, a především k důsledné regulaci očekávaného přílivu cizích (zejména čínských) dělníků — nutné podmínky rozvoje odvětví.

Grónsko má v současnosti 57 tisíc obyvatel a místní inuitská většina má ze skokového přírůstku cizinců obavy. Toho se podle pozorovatelů podařilo Hammondové v kampani využít.

Cesta k samostatnosti

Grónsko bylo po většinu moderní historie součástí Dánského království; od roku 1979 se ale postupně osamostatňuje. Po referendu v roce 2008 — resp. následném rozhodnutí dánského parlamentu — získali tamní obyvatelé mezinárodněprávní subjektivitu, právo vytvořit vlastní policii i soudy a možnost schvalovat vlastní zákony pro takřka všechny oblasti.

Dánsko si doposud udržuje kontrolu nad obrannou a z větší části i zahraniční politikou země. Grónský rozpočet je také z Kodaně stále dotován. Očekává se nicméně, že s růstem výnosů z nerostné těžby podpora postupně ustane.

Mimo dotací a peněz z těžby, resp. prodeje práv na průzkum a těžbu v budoucnu, má grónská vláda výraznější příjmy už jenom z rybolovného a rybozpracujícího průmyslu. Ryby a výrobky z ryb tvoří dnes 90 procent exportu země.

Drtivá většina obyvatel Grónska žije v trvale nezaledněných oblastech ostrova, které představují jen 15 procent z jeho celkové rozlohy. I tak jde ale o oblast o velikosti Velké Británie. Postup globální změny klimatu rozlohu nezaledněné části ostrova rok co rok zvětšuje.

Další informace:

AP Mining proponents win Greenland election

AP Mineral riches at stake in Greenland election

Reuters Mining, China central issues in Greenland election

IceNews Greenland denies EU’s rare earth limits

IceNews Greenland announces election amid mining dispute