Volby v Grónsku vyhrála sociální demokracie, změnit chce přístup k těžařům
Petr JedličkaVýběr poslanců do ostrovního parlamentu zaujal především hlavním tématem kampaně — přístupem ke korporacím, jež vábí do Grónska rudy a minerály pod odtávajícím ledem.
Úterní volby do grónského parlamentu vyhrála sociálně demokratická strana Siumut (Vpřed). Vyplývá to z již definitivních výsledků zveřejněných ve středu. Straně, jež řídila ostrovní politiku po většinu samosprávné historie země (tj. od roku 1979), vyjádřilo podporu 42,8 procenta voličů. Hlavního konkurenta a v posledním čtyřletí nejsilnější vládní stranu — levicovou Inuit Ataqatigiit (Lidové společenství) — podpořilo 34,4 procenta hlasujících.
„Jsem velmi, velmi šťastná. Mám radost, že je Siumut zase zpět,“ uvedla pro AP Aleqa Hammondová, předsedkyně strany.
„Doufám, že se nám podaří sestavit akceschopnou vládu a splnit to, co jsme voličům slíbili,“ doplnila.
Siumut si oproti minulým volbám polepšil o téměř 12 procent a v grónském parlamentu Inatsisartut obsadí 14 míst z 31. Levice dosavadního premiéra Kuupika Kleista bude mít 11 křesel. Hammondová teď musí získat podporu alespoň dvou poslanců z šesti zbylých. Ti se do sněmovny dostali na kandidátkách levicově liberálních Demokratů, pravicově liberálního Atassutu (Solidarity) a nové Lidové strany.
Pokud předsedkyně sociálních demokratů uspěje, stane se první premiérkou v dějinách země.
Otázka těžby
Loni v červenci přinesla i masová média zprávu, že povrch grónského ledovce odtál téměř celý, a to během čtyř dnů. V předchozích dekádách přitom pravidelně tála jen asi polovina povrchu masy. Těžařští prospektoři zpozorněli a už na konci téhož léta zkoumali v Grónsku na 120 lokalit ...
O práva na průzkum a následnou těžbu bojují v grónském prostředí zejména zmíněné společnosti z Číny (často prostřednictvím britských či kanadských zprostředkovatelů a specializovaných prospektorských firem), korporace z USA a firmy ze zemí EU. Evropské korporace se přitom pokoušení využít i unijních orgánů, aby dosáhly u grónské vlády zvýhodnění.
Třeba je ještě doplnit, že i když je Grónsko v několika ohledech stále pod správou Dánska – tedy člena EU –, sami ostrované se rozhodli v referendu z roku 1982 z EU vystoupit. Od roku 1985 je tak Grónsko de jure jen zámořským územím EU a nemusí evropské společnosti zvýhodňovat ... obyvatelé Grónska přitom zároveň paradoxně požívají práv občanů EU. Automaticky totiž dostávají i dánské občanství ...