Čína omezí vývoz vzácných kovů, svět se snaží hledat náhradní zdroje
Roman BurešČína od ledna sníží kvóty na vývoz vzácných kovů přibližně o desetinu. Na jejich dovozu jsou ale závislí výrobci elektroniky a zelených technologií v Japonsku, Evropě i USA. Světové mocnosti se tak snaží hledat alternativy na uspokojení rostoucí poptávky.
Čínské úřady prohlásily, že pro rok 2011 sníží kvóty na vývoz kovů vzácných zemin o přibližně deset procent na čtrnáct a půl tisíce tun. Na dovozu těchto materiálů z Číny jsou závislí výrobci elektroniky převážně v Japonsku, ale také v Evropě a ve Spojených státech.
Čína má na světovém trhu se vzácnými kovy prakticky monopol a kontroluje přibližně devadesát sedm procent jejich veškeré produkce. Materiály se používají na výrobu technologií jako jsou ploché televize, baterie do elektromobilů nebo solární panely.
Peking své rozhodnutí zdůvodňuje rostoucí domácí spotřebou. Vzhledem k velkému znečištění ovzduší v zemi se očekává rozmach čistých technologií, pro jejichž výrobu jsou vzácné kovy potřeba.
Mezi kovy vzácných zemin se řadí sedmnáct chemických prvků, například yttrium, platina, neodym či palladium. Získávají se pouze povrchovou těžbou, při které vzniká radioaktivní znečištění.
Podle některých amerických médií se Čína snaží zneužít svého monopolního postavení na trhu k politickým účelům. Podle jiných názorů se ale pouze snaží lépe kontrolovat velmi drahý, znečišťující a nebezpečný těžební proces a postavit více zpracovatelských závodů, které by podpořily domácí poptávku.