Čínské úřady prohlásily, že pro rok 2011 sníží kvóty na vývoz kovů vzácných zemin o přibližně deset procent na čtrnáct a půl tisíce tun. Na dovozu těchto materiálů z Číny jsou závislí výrobci elektroniky převážně v Japonsku, ale také v Evropě a ve Spojených státech.

Čína má na světovém trhu se vzácnými kovy prakticky monopol a kontroluje přibližně devadesát sedm procent jejich veškeré produkce. Materiály se používají na výrobu technologií jako jsou ploché televize, baterie do elektromobilů nebo solární panely.

Peking své rozhodnutí zdůvodňuje rostoucí domácí spotřebou. Vzhledem k velkému znečištění ovzduší v zemi se očekává rozmach čistých technologií, pro jejichž výrobu jsou vzácné kovy potřeba.

Mezi kovy vzácných zemin se řadí sedmnáct chemických prvků, například yttrium, platina, neodym či palladium. Získávají se pouze povrchovou těžbou, při které vzniká radioaktivní znečištění.

Podle některých amerických médií se Čína snaží zneužít svého monopolního postavení na trhu k politickým účelům. Podle jiných názorů se ale pouze snaží lépe kontrolovat velmi drahý, znečišťující a nebezpečný těžební proces a postavit více zpracovatelských závodů, které by podpořily domácí poptávku.

Největší obavy z nedostatku mají pravděpodobně Japonci, kteří dováží až pětašedesát procent všech vzácných kovů vytěžených v Číně. Japonská ekonomika je závislá na exportu moderní elektroniky i elektromobilů. Čína svého monopolu letos již jednou využila, když pozastavila vývoz kovů do Japonska kvůli teritoriálnímu sporu.

Austrálie, USA či Grónsko

Rozhodnutí čínských úřadů nutí světové velmoci hledat alternativní zdroje materiálů. Akcie dvou australských společností, které vlastní v současnosti největší důl na vzácné kovy mimo čínské území, vzrostly po zveřejnění rozhodnutí o více než deset procent.

Spojené státy, které minulý rok nevyprodukovaly žádné vzácné kovy, povolily po osmi letech znovuotevření druhého největšího dolu mimo Čínu v Mohavské poušti v Kalifornii.

„Pravděpodobně už nikdy nebudeme zase největší na světě. Bude těžké se vypořádat se statusem Číny, ale myslíme si, že se staneme velmi důležitým dodavatelem,“ prohlásil Mark Smith, ředitel společnosti Molycorp Minerals, která důl vlastní.

Americké ministerstvo energetiky tento měsíc varovalo, že pokud nebude zajištěno více podobných zdrojů jako je důl v Mohavské poušti, Spojené státy riskují, že ztratí kontrolu nad produkcí množství technologií od chytrých telefonů po chytré bomby a od baterií pro elektromobily po větrné elektrárny.

Smith prohlásil, že již delší dobu čekal na to, až americká vláda uzná strategickou důležitost vzácných kovů. „Chodil jsem do Washingtonu skoro každý týden po přibližně dva roky a snažil jsem se jim převyprávět příběh vzácných zemin,“ řekl doslova. Spojené státy tento měsíc dokonce hrozily, že si na nové kvóty budou stěžovat u Světové obchodní organizace.

Významná ložiska vzácných kovů se kromě Číny nacházejí v Rusku, Kazachstánu, Severní Americe, Austrálii a především v Grónsku. To by bylo podle odhadů schopno pokrýt až čtvrtinu světové poptávky po příštích padesát let. Komerční těžba vzácných materiálů má ale v severské zemi začít až za tři roky.

Globální poptávka po kovech vzácných zemin by se do roku 2015 měla zvýšit až na dvě stě pět tisíc tun. „Pokud nezískáme alternativní zdroje, vytvoří se v dodávce velká trhlina, která by mohla způsobit množství problémů,“ dodal Smith.

Další informace:

BBC News China will cut rare earths export quotas

The Guardian Rare Earth Metals Mine is Key to US Control over Hi-Tech Future

Voice of America China's Rare Earths Export Quota Cuts Triggers Concerns