Překotný hospodářský růst způsobí v Číně každý rok ekologické škody za více než bilion yuanů. Odhaluje to zpráva expertů z Čínské akademie ekologického plánování (CAEP), jejíž vypracování si zadala sama pekingská vláda.

CAEP ve svém výzkumu spočítala, že dopad znečišťujících úniků, zhoršující se kvality půdy, mizení mokřadů a dalších podobných zásahů do životního prostředí přepočtený na peníze se v roce 2008 zvýšil na 1,3 bilionu yuanů (3,77 bilionu korun). To odpovídá přibližně čtyřem procentům hrubého domácího produktu země.

S komplexní likvidací většiny příslušných důsledků však plánovači v Pekingu prozatím nepočítají ani k ní netlačí v zemi podnikající společnosti. Většina škod se tak každým rokem sčítá do ekologického deficitu, který podle deníku Guardian může ohrozit dlouhodobé finanční vyhlídky země.

Autoři zprávy uvádějí, že přestože se vláda v posledních letech snažila o částečné odstranění vzdušného a vodního znečištění, cena ekologických škod se od roku 2003 do roku 2008 zvýšila o téměř pětasedmdesát procent.

Opravdové náklady potřebné k odstranění škod mohou být ale ještě vyšší. Autoři zprávy totiž přiznávají, že neměli k dispozici všechna potřebná data. Do podkladových materiálů se například nedostaly údaje o narušení biodiverzity, desertifikaci a špatném stavu půdy, způsobeném intenzivním zemědělstvím.

„Jsme na vrcholu“

Čínské ministerstvo vodních zdrojů navíc minulý týden varovalo před dalším, do zprávy jen částečně zahrnutým jevem — rozsáhlým úbytkem vody a půdy, který je v zemi pozorován. Podle ministerstva se ČLR vystavuje hrozbě nedostatku potravin a zvýšenému nebezpečí povodní. S těmito problémy by se měl údajně vypořádat nově připravovaný pětiletý vládní plán, který dle dosud neověřených informací počítá se zvýšením dohledu nad znečišťovateli a snad i kontrolovaným snížením růstu ze současných deseti na sedm a půl procenta.

„Čína je nyní na vrcholu. Myslím si, že nyní už můžeme jít jen dolů, co se týče ekologické degradace, pokud bude naše ekonomika stále růst,“ řekl Pchan Ťia-chua, ředitel výzkumného centra pro udržitelný rozvoj na Čínské akademii sociálních věd. „Nyní musíme utratit spoustu peněz na zkvalitnění ekologické politiky, ozdravení těžařských oblastí a vypořádání se s propadáváním terénu,“ dodal.

Například jenom ve známé středočínské provincii Ša-an-si bude dle nově zpracovaného desetiletého plánu potřeba utratit na jednu miliardu dolarů na přemístění téměř dvou a půl milionu lidí z ohrožených oblastí.

Problémy také v politice

Podle analytiků z tiskových agentur bude však Čína muset krom ekologických řešit i politické problémy, zejména zvyšující se izolovanost země na mezinárodní scéně. Přestože letos odsunula Japonsko a stala se druhou největší ekonomikou na světě, její vztah s klíčovými velmocemi se zkomplikoval a podle expertů by se mohl v příštím roce nadále zhoršit.

Mezinárodní společenství a především skupina G20 se v uplynulém roce často zabývala obviněními, že Čína záměrně podhodnocuje svoji měnu, aby posílila vývoz. Další známkou zhoršujících se vztahů je podle agentury AFP vývoj, který následoval po udělení Nobelovy ceny míru uvězněnému disidentovi Liou Siao-poovi.

Rozhodnutí Peking rozlítilo natolik, že nazval členy Nobelovy komise klauny, zakázal veškeré přenosy slavnostního ceremoniálu a celý proces označil za příklad politického divadla. „Je to spiknutí západních zemí vůči Číně?“ ptal se státní deník Global Times.

„Reakce čínských autorit posloužila pouze tomu, že se zvýšila nedůvěra vůči Pekingu,“ prohlásila Valerie Niquetová, ředitelka Asijského centra na Francouzském institutu mezinárodních vztahů.

„Vnímání Číny mezinárodní komunitou bylo jako na houpačce,“ uvedla s tím, že Západ se „začal víc obávat, když se střetl s Čínou, která si zdánlivě vybrala ideologickou odtažitost a utvrzování nacionalismu“.

Vedle politických starostí na mezinárodní scéně trápily čínskou vládnoucí stranu tento rok ještě rychle rostoucí spotřebitelské ceny a série stávek na jihu, kde se nachází jedno z průmyslových center země. Pokud by se oba faktory zkombinovaly a byly by dostatečně silné, mohly by mít potenciál k vyvolání masových sociálních protestů.

Další informace:

The Guardian China counts £130bn cost of economic growth

AFP China in 2010: politically isolated economic power

BBC News China to address economic imbalance