Proč Trumpův protekcionismus a izolacionismus skončí fiaskem
Jiří PeheTrumpova zběsilá snaha uvalit cla na dovážené suroviny a zboží z různých částí světa může v globalizovaném světě stěží vést k americké prosperitě. Protekcionistická a izolacionistická politika povede USA daleko spíš k ekonomické katastrofě.
Donald Trump vsadil hned od začátku svého druhého prezidentského mandátu na politiku izolacionismu a obchodního protekcionismu. Odkazuje se přitom občas na konec devatenáctého století, kdy Spojené státy uvalovaly vysoká cla na zboží z jiných zemí a politicky se příliš neangažovaly mimo své hranice.
Protekcionismus a izolacionismus tehdy skutečně pomohly z USA udělat ekonomickou mocnost. Když dnes Trump mluví o jakémsi zlatém věku Ameriky a slibuje, že Ameriku opět udělá velkou, má nejspíš na mysli právě konec devatenáctého století.
Ideologie „Amerika především“, kterou používá i Trumpovo hnutí MAGA (Udělejme Ameriku opět velkou!) tak není ničím novým. Po více než sedmdesáti letech silného amerického angažmá ve světě, které začalo vstupem Spojených států do druhé světové války, už jen málokdo ví, že USA praktikovaly izolacionismus a obchodní protekcionismus po většinu devatenáctého století.
Jako ideologii tuto politiku zformuloval pátý americký prezident James Monroe, který vyhlásil, že Amerika se nikdy nebude angažovat v záležitostech jiných zemí, včetně evropských. Její sférou vlivu měl být jen americký kontinent. Různá populistická hnutí, která se v USA začala prosazovat na konci devatenáctého století, na toto myšlení navazovala.
Dokonce i prezident Woodrow Wilson — který je dnes znám zejména kvůli svému angažmá na evropském kontinentě na konci první světové války a jako autor myšlenky na vybudování Společnosti národů, která by zaručila, že nedojde k další světové válce — byl na začátku své politické dráhy spíše izolacionista. Autorství sloganu „America first“ je připisováno právě jemu, i když slogan je pravděpodobně staršího data.
Vedle vytvoření Společnosti národů navrhl Wilson v manifestu známém jako „14 bodů“, který předložil coby svůj program americkému Kongresu na konci 1. světové války, i odstranění překážek v mezinárodním obchodu. Wilson též přišel s myšlenkou šíření demokracie coby stabilizačního faktoru do světa.
USA se ovšem po první světové válce ze své internacionalistické role rychle stáhly a po většinu meziválečného období praktikovaly izolacionismus. Prezident Warren Harding, který vystřídal Wilsona, se heslem „America First“ důsledně řídil. Spojené státy dokonce ani nevstoupily do Společnosti národů.
Správnou reakcí na Trumpova cla je usnadňovat volný obchod se zeměmi, které nás a naši ekonomiku neohrožují.
S Japonskem má EU již dohodu o volném obchodu.
Když EU přijme dohodu o volném obchodu s Brazílií a dalšími státy již i Ameriky, podpoří tím svou ekonomiku a zaměstnanost, a zároveň sníží dopad jakýchkoli cel z USA.
Čím více se Amerika izoluje, tím méně bude relevantní pro globální obchod.