Záměr Trumpovy administrativy zavést cla na evropské produkty přichází v době, kdy globální ekonomické vazby procházejí výraznými turbulencemi a mnozí evropští lídři reagují předvídatelně: volají po odvetných clech stejného rozsahu.

Francouzský ekonom Gabriel Zucman, který působí na Berkeley's Goldman School of Public Policy a Paris School of Economics a zároveň je ředitelem EU Tax Observatory, však přichází s mnohem sofistikovanějším návrhem, který by mohl nejen efektivně reagovat na americký protekcionismus, ale také zásadně proměnit mezinárodní ekonomické vztahy a získat Evropě potřebné finanční zdroje.

Americká Achillova pata: oligarchie

Podle Zucmana mají Spojené státy výraznou slabinu: tamní oligarchii, která je často nakloněna Trumpově administrativě, ale zároveň zcela závislá na přístupu na globální trhy. Jde totiž o relativně úzkou skupinu extrémně bohatých jednotlivců, jejichž majetek je přímo navázán na možnost jejich firem operovat mezinárodně. „Nyní nastal čas tuto páku využít,“ říká Zucman.

Zucman navrhuje, aby Evropa místo plošných odvetných cel zavedla daně cílené přímo na americké oligarchy a jejich společnosti, které těží z evropského trhu.

Pro lepší pochopení Zucmanova návrhu si vezměme jako konkrétní příklad Teslu a jejího majitele Elona Muska. Tesla aktuálně platí v USA daň z příjmu právnických osob, ale díky různým daňovým pobídkám a optimalizacím je její efektivní daňová sazba nízká. Zároveň víme, že přibližně 18 procent svých tržeb realizuje na evropském trhu.

Evropské úřady by tedy vypočítaly, kolik by Tesla měla platit v USA, kdyby tam platily evropské daňové zákony, a to včetně případné uhlíkové daně. Následně by vybraly 18 procent z rozdílu mezi touto částkou a skutečně zaplacenou daní jako podmínku pro přístup na evropský trh.