Zdanit superbohaté je snazší — a také potřebnější — než kdy dřív
Gabriel ZucmanKoncentrace bohatství je celosvětovým problémem. Na podpoře spravedlivějších daňových opatření se nyní shodly státy skupiny G20. To dává naději, že se zdanění superbohatých, které podporuje většina občanů, podaří efektivně zajistit.
Pouhých tři tisíce lidí nahromadilo majetek v hodnotě 14,4 bilionu dolarů, což odpovídá přibližně třinácti procentům světového HDP. Ještě v roce 1993 kontrolovali světoví dolaroví miliardáři méně než tři procenta světového HDP, od té doby se však růst jejich bohatství i politického vlivu výrazně urychlil.
Skupina G20 se shodla na spravedlivějším zdanění
Nejbohatší lidé světa mají bez ohledu na národnost dva společné rysy: naprostá většina z nich jsou muži a zpravidla platí mnohem nižší daně z příjmu než jejich zaměstnanci a obecně pracující ze střední třídy. Koncentrace bohatství je natolik znepokojivým celosvětovým problémem, že se jím minulý měsíc oficiálně zabývala skupina G20, sdružující největší rozvinuté a rozvíjející se ekonomiky světa.
Jak uvedli ministři financí G20 v závěrečném prohlášení na konferenci v Riu de Janeiru, jež se konala od 25. do 26. července: „Je třeba zajistit, aby všichni daňoví poplatníci, včetně mimořádně majetných osob, odváděli spravedlivý podíl na daních. Agresivní vyhýbání se daňovým povinnostem nebo daňové úniky jednotlivců s mimořádně vysokými příjmy mohou narušit spravedlnost daňových systémů. (…) Podpora účinných, spravedlivých a progresivních daňových politik představuje významný úkol, jehož řešení by mohla napomoci mezinárodní daňová spolupráce a cílené domácí reformy.“
Fiskální spravedlnost je totiž základem demokracie. Bez dostatečných daňových příjmů nemohou vlády zajistit odpovídající sociální služby, jako je vzdělávání, zdravotní péče a sociální zabezpečení, ale ani reagovat na mnohem větší problémy, jako je klimatická krize, která již nyní vede k destabilizaci mnoha zemí po celém světě. Vzhledem k neblahým důsledkům nečinnosti v uvedených oblastech je nezbytně nutné, aby i nejbohatší odváděli spravedlivý podíl na daních.
„Nejbohatší lidé světa mají bez ohledu na národnost společný rys: naprostá většina z nich jsou muži...“
-------------------------
Tak to, pane Poláčku, vypadá, že jsme zas ty největší svině pod sluncem (nejbohatší lidé světa). Jste taky muž?
Je ovšem těžké rozhodnout, jestli se tento článek „obrací na lid nebo na chátru“, takže nemůžeme vyloučit, že se vlastně jedná o „ušlechtilý populismus“.
Pane Nusharte, už Aristoteles si dělal velké starosti s tím, když v daném státě dojde k nadměrně příkrým rozdílům v příjmech a v majetku. Takovýto stav podle Aristotela směruje k revoluci, tedy k chaosu - což je podle Aristotela ta nejhorší možná alternativa.
Už Aristoteles tedy požadoval, aby základem dobře uspořádaného státu byla silná střední třída, s pokud možno malými rozdíly v přístupu k bohatství.
Apropos majetky bohatých: nedá se nic dělat, ale i poté co marxismus fakticky odešel ze světové scény zde stále zůstává otevřená otázka po originálním zdroji těchto supermajetků. Skutečně si je tito miliardáři a multimiliardáři vypracovali svou vlastní prací - anebo si ve skutečnosti pouze díky svému privilegovanému postavení přisvojili části společenského bohatství, které svou prací vytvořili jiní?... V tomto druhém případě by totiž toto zvýšené zdanění jejich majetků nebylo ničím jiným nežli navrácením původně společenského bohatství zpět do rukou společnosti.
Hm, stále zůstává otevřená otázka po zdroji těch majetků, ale naprostá většina těch největších sviní pod sluncem (nejbohatších lidí světa) jsou muži. Ovšem někde jsem zase slyšel, že naprostá většina zlodějů jsou Romové. Ať už je to tedy projevem ušlechtilého populismu nebo projevem demagogie, není to nakonec jedno, pane Poláčku? Chudý primitiv z krajní pravice i zajistěný intelektuál z progresivistické levice si prostě svůj „rasismus“ potřebují odreagovat tak jako tak.
Oba (primitiv i intelektuál) si totiž zcela shodně myslí, že v obou případech (muži i Romové) byl ten majetek nespravedlivě získán díky privilegovanému postavení.