Zbrojení Evropu nezachrání. Je nutné investovat do sociálně-ekologické odolnosti
Sebastian MangSkutečné bezpečnosti nelze dosáhnout jen silou. Vyžaduje masivní investice do řešení příčin nestability: sociální nerovnosti a ekologické krize. Evropa by mohla investovat mnohem více, než jí dovolují současná fiskální pravidla.
Už několik měsíců vévodí evropské politice naléhavé diskuse, v nichž se vedoucí představitelé Evropské unie snaží reagovat na náhlý rozpad dříve pevných transatlantických vztahů a poskytnout Ukrajině nezbytné bezpečnostní záruky k zajištění spravedlivého a trvalého míru po ruské agresi. Vedoucí představitelé unie podpořili návrh Evropské komise, aby vlády získaly možnost vyjmout výdaje na obranu z fiskálních pravidel a společně si půjčily sto padesát miliard eur na evropskou obranu.
V Německu po vítězství v předčasných spolkových volbách 23. února provedl křesťanskodemokratický lídr Friedrich Merz zásadní politický obrat a prosadil v parlamentu návrh zákona o reformě takzvané „dluhové brzdy“, který z ní vyjímá všechny výdaje na obranu nad jedno procento HDP. Tento vývoj je ve shodě s celkovým třicetiprocentním nárůstem výdajů na obranu od roku 2021, díky němuž celkové výdaje na obranu v unii dosáhly 1,9 procent HDP celého bloku.
Skutečná bezpečnost však nemůže vzejít pouze z vojenské síly. Vyžadovala by také hospodářskou stabilitu, odolnost vůči změnám klimatu, energetickou nezávislost a sociální soudržnost. Bez přiměřených investic do těchto oblastí nemohou k zajištění bezpečné budoucnosti pro všechny stačit sebevětší vojenské výdaje.
Potřebujeme širší pojetí bezpečnosti
Ruská válka proti Ukrajině v Evropě od základů změnila bezpečnostní situaci. Debata o vojenských výdajích však může zastínit, že základní problémy, bez jejichž řešení bude Evropa v budoucnu vystavena ještě horším existenčním krizím, leží někde jinde.
Klimatická krize je sudem střelného prachu, který může destabilizovat ekonomiky a státy po celém světě. Ana Toniová, výkonná ředitelka letošní konference OSN o změně klimatu (COP30) v Brazílii, varovala, že právě neřešení klimatického kolapsu může vést v budoucnu k dalším, ještě horším válkám. Německá Spolková zpravodajská služba (BND) tuto obavu sdílí a předpovídá, že klimatický kolaps může vyvolat konflikty o zdroje, destabilizovat již tak zranitelné regiony a zvýšit nucenou migraci v důsledku sucha a dalších klimatických katastrof.