Tématem další epizody podcastu Škrty bratří Bittnerů je ekonomie obrany a zbrojařů.
Výdaje na obranu letí vzhůru, zbrojaři bohatnou. V předvolebních debatách vládní politici hrozí, že kvůli obraně musíme obětovat dekarbonizaci. Opozice zase straší, že když budeme zbrojit, nebudou peníze na důchody.
Bratři Bittnerové v nové epizodě populárního podcastu Škrty rozebírají, co znamená navýšení výdajů na zbrojení pro státní rozpočet a proč zajišťování bezpečnosti naráží na nespokojenost veřejnosti? Proč je celá debata o obraně a bezpečnosti postavená na falešné volbě buď—anebo? A jak zajistit bezpečnost, když stát hospodaří se stamiliardovými deficity, na zbrojení vydělává jen hrstka ultrabohatých zbrojařů a zbrojařský sektor připomíná centrálně plánovánovanou ekonomiku než tržně konkurenční prostředí?
Poslechněte si další epizodu podcastu Škrty.
Představa, že když odejdeme z NATO, budeme potřebovat vyšší výdaje na obranu, odpovídá selskému rozumu — ale ne datům. Po vstupu Finska a Švédska do NATO zbývají v západní Evropě tři neutrální státy: Irsko, Švýcarsko a Rakousko. Podle Eurostatu, který uvádí nejnovější data z roku 2023, mají všechny tři tyto neutrální státy výdaje na obranu nižší než Česko.
Irské výdaje na obranu jsou extrémně nízké, jen 0,2 % HDP; to bychom si my asi dovolit nemohli, přece jen Irsko je ostrovní stát, největší hrozbou pro ně je Anglie, která stále okupuje sever ostrova, a do výdajů státního rozpočtu Irsko nezapočítává výdaje IRA. Švýcarsko je také ve zvláštním postavení díky svým světoznámým bankám, ve kterých mají všichni padouši uložené peníze — přesto se jeho výdaje na obranu z těchto tří neutrálních států nejvíce blíží českým, v roce 2023 0,9 % HDP oproti českým 1,2 %. V postavení nejpodobnějším našemu je nepochybně Rakousko, náš bezprostřední soused — a to vydává na obranu jen 0,6 % HDP.
Jako kandidát strany Levice, která má odchod z NATO v programu, proto říkám: Před odchodem z NATO se poradíme s Rakušany, a potom půjdeme a ušetříme.