Benefity, vyšší platy či trénink každou sobotu. Evropské státy hledají cesty, jak probudit zájem občanů o vojenský výcvik a službu v armádě. Některé spoléhají na intenzivnější motivaci dobrovolníků, jiné v reakci na rostoucí hrozbu ze strany Ruska a změny v americké politice zvažují znovuzavedení povinné vojenské služby.

Nejviditelněji lze příslušné pohyby pozorovat v sousedním Polsku. Premiér Donald Tusk v březnu oznámil, že chce, aby všichni dospělí muži v zemi prošli základním vojenským výcvikem, který je součástí plánu vytvořit celkově půlmilionovou branou moc. „Vedle profesionální armády a sil územní obrany musíme vybudovat armádu záložníků,“ vysvětlil premiér při tematickém projevu v Sejmu. Zdůraznil, že výcvik bude dobrovolný, přihlásit se do něj mohou i ženy.

Jak připomíná Gazeta Wyborcza, počet profesionálních vojáků se v Polsku zvyšuje v posledních letech kontinuálně. Citelně vzrostl zejména mezi roky 2021 až 2024. Země má nyní něco přes 200 tisíc vojáků včetně záložníků. Tuskův plán přitom počítá s výcvikem dalších 100 tisíc zájemců do dvou let.

Dále mají být zavedena dobrovolná vojenská cvičení zaměřená na civilisty bez zkušeností, kde budou zájemci seznámeni se základy boje a obrany státu. Osoby, které už výcvik absolvovaly, se budou pak moci zdokonalit prostřednictvím několikadenních kurzů rozvíjejících specifické dovednosti. Od dubna do července mají probíhat také pravidelná sobotní školení „Trénuj s armádou“, v letních měsících pak kampaň „Prázdniny s armádou“ zaměřená na mladé lidi. Armádní kurzy v rámci programu „Vzdělávání s armádou“ mají cílit na žáky základních a středních škol.