Polská levice posilování obrany nerozporuje, žádá však investice i jinam

Jan Škvrňák

Proti mohutnému zbrojení vstříc ruské hrozbě se u severních sousedů nestaví ani Nová levice, ani strana Razem. Na rozdíl od pravicových stran se ale nechtějí tolik vázat na USA a také požadují souběžné posilování sociálního státu.

Postoje polských levicových stran dnes ve veřejné debatě tlumočí zejména jejich kandidáti pro květnové prezidentské volby: senátorka Magdalena Biejatová za Novou levici a poslanec Adrian Zandberg za Razem. Foto archiv GW

V Polsku je levice součástí politického konsensu, co se týče členství v NATO i důrazu na zvyšování zbrojních rozpočtů a budování silné polské armády. V prosinci 2024 dokonce prezidentská kandidátka Nové levice Magdalena Biejatová ostatním zájemcům o úřad hlavy státu navrhla dohodu o bezpečnosti Polska a zachování úrovně zbrojních investic. Její návrh vyloučení tématu bezpečnosti z prezidentské kampaně se s pochopením nesetkal, pozice levice je jasná. Oproti jiným stranám lze mluvit pouze o jinak postavených akcentech a odlišných prioritách nebo způsobech dosažení podobného cíle.

Většina relevantních levicových stran kandidovala ve volbách roku 2023 společně na kandidátce Nové levice. K volebním tahákům patřilo hlavně dostupné bydlení, udržení sociálního státu, růst investic do zdravotnictví nebo zvýšení platů státních zaměstnanců. Mezi 155 programovými body lze dodnes najít i některé týkají se bezpečnosti Polska, jako je zřízení Kyberbezpečnostní agentury, zavedení školní výuky o hrozbách na internetu, stejně jako reformy policie, které by směřovaly k větší transparenci a kontrole uniformovaných složek státu.

×