O tom, že první kolo polských prezidentských voleb konané tuto neděli nelze číst jen jako potvrzení duelu Občanská platforma/PiS pro kolo rozhodující, píše dnes u nás už Jan Škvrňák — v několika věcech překvapilo a přineslo i dílčí důležitá zjištění. Již kompletně zveřejněné výsledky a analýzy různých exit pollů ovšem odhalují ještě několik dalších zajímavých skutečností. Pro náš i evropský kontext se patří vyzvednout zejména tři, rozebrané už také našimi zahraničními partnery.

Za prvé je zde volba mladých. Jak upozorňuje na svém úterním headlinu Gazeta Wyborcza, pokud by prezidenta volili pouze Poláci ve věku 18 až 29 let, zvítězil by kandidát krajně pravicové Konfederace Sławomir Mentzen, a to s 34,8 procenta hlasů. Vítěz prvního kola Rafał Trzaskowski z Občanské platformy (zisk 31,4 procenta) by dostal od mladých jen 13 procent. Druhý postupující Karol Nawrocki podporovaný PiSem 11,1 procenta.

Druhou nejpreferovanější volbou mladých byl přitom nominant levicového bloku Adrian Zandberg. Od Poláků ve věku 18 až 29 let dostal 18,7 procenta hlasů, celkově přitom jen 4,7 procenta. Levice má tedy u mladých Poláků stále ohlas, už ale ne tak výrazný jako před čtyřmi lety. Jak hezky ukázala krom zmíněných čísel i reportáž Petry Dvořákové, výraznější je nyní sklon vidět alternativu v libertariánské krajní pravici.

Za druhé je zde účast. K letošnímu prvnímu kolu přišlo 67,3 procenta registrovaných voličů, což je u prezidentských voleb v postkomunistickém Polsku rekord. V roce 2020 volilo prezidenta v prvním kole 64,5 procenta registrovaných, v roce 2015 pak 48,9 a v roce 2010 54,9 procenta.

Výši rekordu poněkud relativizuje fakt, že registrovaných voličů celkově v Polsku ubylo — v roce 2020 šlo o 30,2 milionu, letos pouze o 29,3 milionu. I tak však bylo tentokrát odevzdáno 19,6 milionu platných hlasů, zatímco minule při vyšší registraci 19,4 milionu a v roce 2015 jen 14,9 milionu. Účast tedy opravdu narostla.

Je ovšem otázkou, jaké z toho vyvodit důsledky. Ač totiž z prvního místa postoupil do rozhodujícího kola liberál Trzaskowski, celkově silnější vzešla z prvního kola — a to je třetí zajímavost — konzervativní pravice.

Politolog Waldemar Wojtasik pro Gazetu připomíná, že její hlavní kandidáti pobrali v součtu 53 procent odevzdaných hlasů. Vzhledem ke zmíněné kombinaci vysoké účasti a nižšího počtu registrovaných jsou možnosti protitábora mobilizovat ještě další voliče omezené. Druhé kolo tak skutečně rozhodne zejména to, jestli si kandidát PiSu Nawrocki dokáže získat voliče tvrdé krajní pravice.

Zaručené je rozhodně nemá. Jan Škvrňák, ale i třeba Petr Janyška nebo rumunský HotNews v tematické analýze upozorňují na výrazné spory a konflikty, které oba tábory oddělují. V evropském kontextu není však spojování se proti liberálům konfliktům navzdory dnes ničím výjimečným. Známe je z Rakouska nebo Itálie, dlouhodobě se děje na Slovensku, vidno je také u nás. Uvidíme, do jaké míry se teď bude dít právě Polákům.