V prvním kole prezidentských voleb konaném v neděli 18. května zvítězil kandidát nejsilnější vládní strany Občanské platformy (PO), varšavský primátor Rafał Trzaskowski, a to se ziskem 31,36 procenta hlasů. To se všeobecně očekávalo. Žádným překvapením nebylo ani druhé místo a postup do rozhodujícího střetu plánovaného na 1. června. S Trzaskowským se v něm utká historik Karol Nawrocki, nasazený Právem a spravedlností (PiS).

Co už se ale očekávalo méně, byl těsný rozdíl mezi oběma postupujícími. Nawrocki dostal 29,54 procenta, což je s ohledem na výsledky dalších opozičních kandidátů hodně. Zejména třetí nejúspěšnější uchazeč — Sławomir Mentzen z libertariánsko-národovecké Konfederace — totiž rovněž překonal očekávání. Získal 14,80 procenta hlasů, přičemž dle průzkumů se čekalo něco kolem dvanácti. Překvapivě hned čtvrtý skončil další protestní kandidát — antisemita Grzegorz Braun se ziskem 6,34 procenta.

Teprve za touto čtveřící se pak umístili kandidáti spojení s vládou nebo levicí: Szymon Hołownia (4,99 procenta), Adrian Zandberg (4,86 procenta) a Magdalena Biejatová (4,23 procenta). Přes procento voličské podpory se dostali ještě youtuber Krzysztof Stanowski (1,24 procenta) a levicová politička Joanna Senyszynová (1,09 procenta).

Výsledky prvního kola tak lze jistě číst i jako žlutou kartu pro současnou vládu, která není schopna (pro prezidentské veto) nebo ochotna realizovat svůj program, plnit očekávání a přání voličů hlavně menších stran — obzvláště depolitizaci státní správy nebo změnu protipotratových zákonů.

Specificky jde zároveň i o varování Občanské platformě, která v minulosti dokázala v prezidentských volbách už v prvním kole prezidentského klání nulovat své koaliční nebo potenciální koaliční partnery, jako lidovce nebo Levici. I když se preference menších stran pohybovaly mezi pěti a deseti procenty, jejich kandidáti zde získávali většinou pouhá procenta dvě.

Většina voličů antiPiSovského tábora tedy v minulosti hlasovala pro kandidáta Platformy už v prvním kole, nikoliv až v druhém. Nynější výsledek tří levicových kandidátů (Zandberg, Biejatová a Senyszynová) naopak v zásadě kopíruje potenciální úroveň podpory levice kolem dvanácti procent. Podobně pět procent Szymona Hołowni může odpovídat realitě, pro jeho stranu Polsko 2050 však poměrně smutné, neboť to vypadá, že tento projekt nejspíše pomalu končí.

Vysoký výsledek Mentzena z Konfederace zase znamená, že voliči, a především mladí voliči, stále hledají alternativu ke dvacetileté dominanci PO a PiS v polské politice. Dříve se zdálo, že třetí cestou bude zeleno-liberálně-konzervativní eklekticismus Szymona Hołowni, nyní ty tóny jsou libertariánské a národovecké.

Zatímco dříve Konfederace nejspíše myslela, že nahradí PiS na pravici, nyní mluví o triopolu a účasti ve vládě. Velmi dobrý výsledek mezi věkovou skupinou 18-29 let měl i levicový Adrian Zandberg, který skončil v této kohortě druhý za Mentzenem. Celkově podobný výsledek Zandberga a Biejatové ovšem neříká nic výrazného o tom, zda voliči chtějí levici ve vládě, nebo mimo ni.

Rafał Trzaskowski v druhém kole nejspíše získá výraznou většinou voličů ostatních liberálních a levicových kandidátů (Hołownia, Zandberg, Biejatová, Senyszynová). Bude však muset lovit i jinde. Výsledky prvního kola totiž ukazují, že konzervativní Nawrocki může 1. června vyhrát, dokonce je možná i mírným favoritem. Pokud se mu podaří přesvědčit většinu voličů krajní pravice, stane se prezidentem. Automatické to ale není, jelikož pro Konfederaci je PO i PiS jedním establishmentem, nemluvě o voličích Grzegorze Brauna.