„V rámci aktuálních voleb čelíme bezprecedentní snaze ovlivnit volební proces z ruské strany. Konkrétně zažíváme kombinaci šíření dezinformací a hybridních útoků na příslušnou infrastrukturu.“ Tato slova pronesl na začátku května Krzysztof Gawkowski, polský ministr pro digitalizaci, a připoutal tak mediální pozornost k notoricky se vracejícímu východoevropskému tématu: ruským snahám ovlivnit výsledky voleb.

„Co vídáme opakovaně, jsou (...) řetězové maily, velmi aktivní anonymní účty na sociálních sítích, (…) hrozby, peníze a vymyšlená odhalení. To vše s ruským narativem či na podporu ruské pozice,“ píší k tématu Agata Pyková a Claudia Ciobanuová na webu Balkan Insight.

V rámci kampaně před letošními polskými prezidentskými volbami se v Polsku šířily nejvíce dezinformace ve vztahu k polské roli ve válce na Ukrajině. Jak upozorňuje Sonya Ciesniková na kanále France 24, pracovalo se jak s konspirační teorií, že Poláci již v zemi své jednotky tajně mají, tak s tezí, že vyhraje-li kandidát vládnoucí Občanské koalice Trzaskowski, vyšle Polsko vojáky na Ukrajinu otevřeně.

Polské úřady zdůrazňovaly rozkrývání sítí účtů placených přímo z Ruska a zabezpečení infrastruktury před kyberútoky. Spuštěn byl také takzvaný volební deštník sloužící k ověřování on-line obsahu, monitoringu sociálních sítí a influencerů či předávání tematických informací občanským organizacím a novinářům.

Polští občané mohou dezinformace též nahlašovat prostřednictvím speciálního webu. Podle ministra Gawkowského chce stát jít příkladem v zajišťování transparentních voleb i obraně proti zahraničnímu vlivu.

Obava z rumunského scénáře

Zvýšená obezřetnost polských úřadů se dá vysvětlit rovněž nedávným děním okolo voleb v Rumunsku. První kolo tamních prezidentských voleb, ve kterém loni zvítězil proruský kandidát Călin Georgescu, nakonec zrušil ústavní soud. Ve svém rozhodnutí se odkazoval právě na zásahy vnějších aktérů.

Vyšetřování rumunské zpravodajské služby zpětně ukázalo, že za nárůstem popularity krajně pravicového Georgescua stála ve značné míře rozsáhlá digitální kampaň založená na dezinformacích, informuje rumunský server HotNews. Ačkoliv vnější aktér nebyl ústavním soudem přímo jmenován, vyšetřování a zprávy médií jasně naznačují, že šlo o Rusko.

Rumunsko v současné době nemá zvláštní zákon na boj proti propagandě. Země namísto nových opatření zdůrazňuje hlavně dodržování stávajících zákonů proti manipulaci s volbami. Vláda se nedávno zabývala možností prosadit vznik speciálního opatření, které by různým institucím — včetně zpravodajských služeb — umožnilo požádat poskytovatele internetu o zablokování webů obsahujících nezákonné informace či falešné zprávy. Podle informací webu HotNews byl návrh nicméně stažen.

V zemi však existuje několik státních institucí, které monitorují informační prostor, identifikují a rozbíjí pokusy o manipulaci z ruských zdrojů. Kromě zpravodajských služeb mezi ně patří i ministerstvo obrany provozující vlastní platformu InfoRadar, která vyvrací dezinformace zejména z oblasti národní obrany.

Pobaltí a Bulharsko

Ruská propaganda je často skloňovaným tématem také v pobaltských zemích, kde žije relativně velká ruská menšina. Zatímco v Estonsku se potírání dezinformací věnuje zejména policie, v Litvě pro stejný účel vyčlenili speciální armádní divizi. Obě země také zakázaly vysílání ruským a běloruským propagandistickým kanálům.

Proti kremelské propagandě Estonsko bojuje zejména monitorováním zpráv vysílaných v televizi a na internetových platformách. Úřady v rámci snahy potírat ruské dezinformace v dubnu dokonce vyhostily ruského nacionalistu, který ospravedlňoval anexi ukrajinských území a šířil propagandu na sociálních sítích.

V Litvě mohou občané informace o dezinformacích v médiích posílat například rozhlasové a televizní komisi. Ta jim následně může udělit pokuty. V průměru obyvatelé země upozorní zhruba na dvacet dezinformací měsíčně.

O nutnosti vytvoření speciální jednotky pro boj s dezinformacemi se dlouhodobě hovoří i v Bulharsku. Od roku 2019 vzniklo v zemi několik krátkodobých vládních projektů, žádný z nich nicméně nevydržel dlouhodobě. Loni sice v rámci ministerstva obrany vznikla zvláštní struktura pro monitorování dezinformací na internetu a v mainstreamových médiích, podle maďarského webu HVG ale není příliš aktivní.

Česká (ne)připravenost

Vyšší nárůst dezinformací v souvislosti s podzimními volbami očekává šéf Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka také v České republice. Ta je podle něj zařazena mezi státy, na něž prioritně cílí operace ruské státní moci.

České zákony dosud pojem „dezinformace“ neznají. A v České republice, stejně jako na Slovensku, neexistuje komplexní legislativa věnovaná této problematice. Jedním z prvních pokusů definovat dezinformaci, stejně jako ustanovit pozici koordinátora pro řešení této problematiky, byl Akční plán proti čelení dezinformací z roku 2022, který ovšem nebyl schválen.

Analýza ministerstva vnitra a dalších institucí zabývající se otázkou připravenosti České republiky čelit závažné dezinformační vlně, uvádí, že tuzemsko v případě krizového scénáře odolné není. „ČR v současné době nemá organizační, personální, procesní, právní ani jiné nástroje a kapacity, které by byly efektivní k reakci na útok proti ČR vedený pomocí závažné dezinformační vlny,“ stojí v dokumentu.