Ruské snahy ovlivňovat volby byly cítit i v Polsku, řeší je velká část Evropy
Julie ŠafováAč rozhodovaly spíše jiné faktory, také prezidentskou volbu v Polsku provázelo šíření dezinformací, kyberútoky a další jevy, jejichž stopa vede do Ruska. Volby provázely i obavy z rumunského scénáře, ty se však nenaplnily.
„V rámci aktuálních voleb čelíme bezprecedentní snaze ovlivnit volební proces z ruské strany. Konkrétně zažíváme kombinaci šíření dezinformací a hybridních útoků na příslušnou infrastrukturu.“ Tato slova pronesl na začátku května Krzysztof Gawkowski, polský ministr pro digitalizaci, a připoutal tak mediální pozornost k notoricky se vracejícímu východoevropskému tématu: ruským snahám ovlivnit výsledky voleb.
„Co vídáme opakovaně, jsou (...) řetězové maily, velmi aktivní anonymní účty na sociálních sítích, (…) hrozby, peníze a vymyšlená odhalení. To vše s ruským narativem či na podporu ruské pozice,“ píší k tématu Agata Pyková a Claudia Ciobanuová na webu Balkan Insight.
V rámci kampaně před letošními polskými prezidentskými volbami se v Polsku šířily nejvíce dezinformace ve vztahu k polské roli ve válce na Ukrajině. Jak upozorňuje Sonya Ciesniková na kanále France 24, pracovalo se jak s konspirační teorií, že Poláci již v zemi své jednotky tajně mají, tak s tezí, že vyhraje-li kandidát vládnoucí Občanské koalice Trzaskowski, vyšle Polsko vojáky na Ukrajinu otevřeně.
Polské úřady zdůrazňovaly rozkrývání sítí účtů placených přímo z Ruska a zabezpečení infrastruktury před kyberútoky. Spuštěn byl také takzvaný volební deštník sloužící k ověřování on-line obsahu, monitoringu sociálních sítí a influencerů či předávání tematických informací občanským organizacím a novinářům.
Polští občané mohou dezinformace též nahlašovat prostřednictvím speciálního webu. Podle ministra Gawkowského chce stát jít příkladem v zajišťování transparentních voleb i obraně proti zahraničnímu vlivu.