Většina obyvatel Moldavska stále podporuje směřování země na Západ a specificky do Evropské unie. Ukazují to průzkumy i volební výsledky příslušně zaměřených stran. V tematických šetřeních podpora orientace na Evropské unii a členství v ní vzrostla tento rok na 60 procent. V parlamentních volbách na konci září zároveň opět zvítězil vládnoucí prozápadní blok PAS (Strana akce a solidarity) prezidentky Maji Sanduové, a to se ziskem 50,2 procenta hlasů — podobným výsledkem, jakým skončily prezidentské volby i referendum o přistoupení k EU minulý rok.

„PAS má většinu, proevropskou parlamentní většinu, pouze proto, že jste nám dali důvěru a příležitost,“ vzkázal po vítězství voličům předseda PASu Igor Grosu.

Pozorovatelé upozorňují, že otázka geopolitické orientace přehlušuje v moldavské politice v posledních letech vše ostatní. Dvouapůlmilionová země mezi Rumunskem a Ukrajinou čelí soustavné snaze Ruska o zvrácení stávajícího kurzu, včetně nakupování volebních hlasů či zakládání klientských, Moskvou placených stran. Letos byly dvě z takových přímo z voleb vyřazeny, čehož využila hlavní opoziční síla — koalice Vlastenecký volební blok vedená bývalým prezidentem Igorem Dodonem — a zpochybnila regulérnost celých voleb.

„Vlastenecký volební blok letos obdržel pouze 24,2 procenta hlasů a bude mít 26 křesel ve 101členné sněmovně. Dodon se přesto prohlásil za vítěze a ještě o volebním víkendu vyrazil se stoupenci demonstrovat za skandování ,Rusko, Rusko' před sídlo ústřední volební komise,“ popisuje Fabian Sommavilla z rakouského Standardu.

Výzvu Dodona k velké povolební protestní mobilizaci však nakonec žádné převratné počty Moldavanů nevyslyšely. Navzdory dřívějším obavám z násilností se tak zdá, že Moldavsko zvládlo i povolební test.

Kromě ruského vměšování čelilo Moldavsko v posledních letech také vysoké inflaci, problémům spojeným s přerušením energetických dodávek z východu, korupčním skandálům a stále nejistotě ve vztazích se separatistickým Podněstřím, které je ruským protektorátem. Opozice se snažila vůči vládě vymezovat i na těchto tématech, geopolitická profilace ale opět vše překryla.

Znalci připomínají, že vytouženému přistoupení země do Evropské unie brání stále i řada nesplněných slibů a reformních úkolů. Prozápadní tábor v čele s prezidentskou Sanduovou si ovšem pochvaluje tempo práce a stále věří, že země vstoupí do EU v roce 2030, jak potvrdila i sama Sanduová o prázdninách v rozhovoru pro maďarský HVG.