Moldavské referendum o EU skončilo s rozpaky, obavy přetrvávají
Petr JedličkaVtělení prounijního kurzu do ústavy získalo sice nadpoloviční podporu, ale jen velmi těsně. Prezidentce Sanduové se současně nepodařilo vyhrát vlastní volby už v prvním kole. Vede se debata, co byla autentická opozice a co práce Moskvy.
Mělo jít o přelomovou událost, vše ale dopadlo poněkud rozpačitě. Řeč je o moldavském referendu o zakotvení cíle přistoupení k Evropské unii do ústavy, které se konalo v 2,6milionové zemi o posledním víkendu. Více účastníků se nakonec vyslovilo pro opatření, avšak jen s velmi těsnou převahou jednoho procentního bodu. Hlasování se navíc dělo v atmosféře velké mobilizace protiunijních hlasů šířících často dezinformace a obviňovaných z posluhy Moskvě. Účast přerostla jen lehce 51,5 procenta.
„Je to vítězství prounijního tábora, ale neočekávaně slabé. V průzkumech měl kurz směrem do Unie podporu přes 66 procent. Krom ruských zásahů viní mnozí i prezidentku Maiu Sanduovou, která se rozhodla referendum spojit s prvním kolem prezidentských voleb, v nichž sama usilovala o další mandát. Lidé, kteří jsou pro EU, ale nechtějí už Sanduovou, hlasovali v referendu třeba i protestně nebo nepřišli vůbec,“ uvedla k situaci moldavská novinářka Mila Corlateanuová pracující pro berlínský N-ost v rámci projektu evropské novinářské spolupráce PULSE.
Prezidentskou část hlasování Sanduová vyhrála se ziskem 42,5 procenta hlasů, což je však opět méně, než se čekalo. O prezidentství tak rozhodne až druhé kolo chystané na 3. listopadu, v němž se Sanduová střetne s bývalým vrchním žalobcem Alexandrem Stoianoglem kandidujícím s podporou proruských socialistů.
„Náskok Sanduové je značný. Stoianoglo získal v prvním kole jen 25,9 procenta. Všechny proruské síly se ale mohou do druhého kola spojit a nezapomínejme, že polovina oprávněných zůstala v prvním kole doma,“ hlásila do speciálu Deutsche Welle Maria Gerth-Niculescuová, další novinářka z Moldavska.