↗

Ruský útok na Ukrajinu znamená pro Moldavsko, které dlouhodobě podceňovalo otázky vlastní bezpečnosti, zásadní hrozbu. V separatistickém regionu Podněstří je navíc alokováno patnáct set ruských vojáků. Foto Twitter Nexta

Kromě Ukrajiny a sousedního Běloruska není dnes ruskou válkou poznamenanější země než Moldavsko. S jednou z nejvyšších inflací v Evropě, složitým přístupem k ropě a zemnímu plynu, ale také teplu, které má zčásti pod kontrolou separatistický region Podněstří, je pro současné Moldavsko velmi složité vypořádat se s dopady rusko-ukrajinské války.

To všechno se děje v době, kdy se země a její elita konečně shodla na proevropském směřování. Občané Moldavska poslali proruské socialisty vedené Igorem Dodonem do opozice a prezidentka Maia Sanduová spolu s kabinetem vedeným Natalií Gavrilitovou provádí rázně prozápadní a proevropskou politiku, která představuje jedinou cestu z ruského sevření a vnitřní destabilizace.

Na moldavskou vládu vytváří velký geopolitický tlak Rusko, ale také někteří domácí hráči, kteří — ve spolupráci s Kremlem — usilují o rozdmýchání vášní, snaží se využít frustraci občanů z rostoucích cen a podněcují odpor proti centrální vládě v Kišiněvě. Svých cílů dosahují i za pomocí finančních prostředků, které distribuují na protestech v centru hlavního města.

Proevropská perspektiva, zlepšení finanční situace díky zahraničním investicím, ale také boj proti korupci byly přitom hlavními hesly, se kterými Maia Sanduová vstupovala do prezidentského křesla a následně v červenci minulého roku vyhrála i parlamentní klání.