Cesta Moldavanů do Evropské unie
Luděk JirkaObyvatelé jedné z nejchudších evropských zemí si buď musí vystačit s šesti tisíci korunami měsíčně, podniknout komplikovaný proces získání pracovního víza či se stát formálně občany sousedního Rumunska. To však vůbec není jednoduché.
Moldavsko je známé jako jedna z nejchudších zemí Evropy. V roce 2016 ji sice na chvostu nahradila Ukrajina, ale průměrný plat Moldavanů je stále velice nízký a představuje přibližně 6200 korun. Nelze se tak divit, že tendence Moldavanů emigrovat jsou stále na vysoké úrovni.
Tato země také dlouhodobě usilovala o spolupráci s Evropskou unií a v roce 2014 byla mezi EU a Moldavskem podepsána takzvaná asociační dohoda, což s ohledem na migrační politiku znamenalo ustanovení bezvízového režimu pro občany Moldávie. Moldavané tak nemusí žádat o turistická (takzvaná schengenská) víza a můžou volně pobývat ve kterémkoliv státě Evropské unie až devadesát dnů. Bezvízový režim je však zaměřen pouze na turistické pobyty a pracovní pobyty jsou v zemích Evropské unie bez pracovního víza nadále nelegální.
Krásná krajina, žít v ní však není lehké. Průměrný plat v Moldavsku dosahuje v přepočtu pouhých 6200 korun. Foto Publika.md
Vstup Rumunska do Evropské unie v roce 2007 však Moldavanům jejich západního souseda „zatraktivnil“. Jako důležitý se ukázal rumunský zákon z roku 1991, který umožňuje „navrácení“ občanství jedincům, kteří před rokem 1940 „ztratili“ rumunskou státní příslušnost. Moldavsko totiž v letech 1918—1940 patřilo Rumunsku, než bylo v roce 1940 obsazeno sovětskými vojsky, než se z ní stala Moldavská SSR, území dnešního Moldavska bylo Rumunskem uznáno za „ztracené“ a rumunští občané žijící na tomto území byli označeni jako oběti.