V minulém měsíci se pozornost české i světové veřejnosti upřela k Moldavsku, jehož prezidentka Maia Sanduová na tiskové konferenci 13. února zmínila ruské snahy o destabilizaci vnitřních poměrů a pokus o státní převrat, za kterým měla stát právě Ruská federace spolu se svými spřátelenými a placenými skupinami v zemi.

Měsíc poté se situace v zemi už do jisté míry uklidnila, ale nadále zůstává napjatá. Moci se ujala nově přeskupená vláda pod vedením premiéra Dorina Receana, která začala podnikat razantnější kroky proti vnějším vlivům a pro posílení vnitřní bezpečnosti. Právě vnitřní bezpečnost je totiž oblast, se kterou je spojena dosavadní profesní kariéra nové hlavy moldavské vlády.

Důvodů pro posílení vnitřní bezpečnosti a kontroly nad situací v Moldavsku pod Receanovým vedením bylo hned několik. Moldavsko čekají v říjnu důležité volby do místních zastupitelstev a nahrazení krajně nepopulární premiérky Natalii Gavrilitové, která měla zajistit zemi ekonomickou prosperitu prostřednictvím domácích reforem a otevření se Západu, bylo v tomto kontextu nutností. O proměně moldavského kabinetu se proto hovořilo již od podzimu a únorové ohlášení výměn na některých vládních postech nebylo nijak překvapivé.

Moldavsko je nyní ve složité socioekonomické situaci: inflace dosahuje čtyřiatřiceti procent, na občany doléhají vysoké poplatky za komunální služby i ceny základních potravin. Frustrace občanů se snaží využít celá řada aktérů uvnitř Moldavska i za jeho hranicemi.

Vláda a prezidentka Maia Sanduová jsou pod silným tlakem vnitřních protestů, jež organizují oligarchické a proruské skupiny v čele Ilanem Shorem, do zahraničí uprchlým moldavským politikem a oligarchou propojeným na Kreml. Ten nechává dokonce autobusy svážet z regionů demonstranty a za účast na protestech — včetně těch o minulém víkendu — je poměrně štědře odměňuje.