Moldavsko: život na pokraji války

Igor Munteanu

Ukrajinu pustoší krvavá válka. Její ozvěny jsou však slyšet i v sousedním Moldavsku.

Hraniční přechod mezi Ukrajinou a Moldavskem již přešlo více než 370 tisíc uprchlíků. Foto Aurel Obreja, UN Women

Když 24. února zasáhly rakety předměstí ukrajinského přístavního města Oděsa, pach dělostřeleckých granátů a hluk raket pronikl i do moldavského hlavního města Kišiněva. Apokalyptické záběry z válkou zničených ukrajinských měst pak v celé zemi vyvolaly šok a hrůzu.

Moldavané na válku v sousední zemi reagovali s nelíčeným a ohromujícím soucitem. Do země přišlo 370 tisíc ukrajinských uprchlíků, z nichž třetina v ní už chce zůstat. Úřady se zavázaly poskytnout veškerou potřebnou podporu a tisíce Moldavanů následovaly jejich příkladu.

Drtivá většina moldavských občanů považuje válku za ohavný zločin a vinu jednoznačně přičítá ruskému vedení. Z nedávného průzkumu vyplynulo, že 61 procent respondentů považuje válku na Ukrajině za ruskou agresi, a pouze 26 procent uvedlo, že by se mohlo jednat o „speciální operaci“, jak ji líčí Kreml.

V průzkumu z 10. března 51 procent respondentů vyjádřilo plnou podporu Ukrajině oproti 20 procentům, které považují ruskou „speciální operaci za legitimní“, zatímco 21 procent odmítlo odpovědět. Z obou průzkumů vyplývá, že Volodymyr Zelenskyj je zdaleka nejoblíbenějším zahraničním lídrem (50 procent), čímž předstihl Vladimira Putina (pouze 25 procent), jenž tak přišel o své předchozí prvenství.

Moldavsko má omezený manévrovací prostor

Úzkost, rozhořčení a bolest moldavského lidu měly hluboký dopad na politickou scénu a proměnily válku v jakési měřítko pro politické aktéry. Někteří z politiků zaujali zásadové postoje a označili Rusko za „agresora“, jehož válečné zločiny musí být vyšetřeny. To je společné stanovisko většinou proevropských, národních a proreformních stran. Ty se sice shodnou na odsouzení války, ale už se neshodnou na tom, jakým směrem se má Moldavsko ubírat. Některé z těchto stran by si například představovaly kratší cestu k evropské integraci prostřednictvím připojení k Rumunsku, které je plně integrováno jak do EU, tak do NATO. Jiní by vstup do EU podpořili, ale bez zkratek a pouze pod podmínkou důsledných reforem.

Nápadné rozdíly panují také v názoru na to, jak by se mělo Moldavsko přizpůsobit, aby se vyhnulo ruskému pokusu o obsazení svého území silou, případně kombinací vnějších a domácích opatření.

×