Když 24. února zasáhly rakety předměstí ukrajinského přístavního města Oděsa, pach dělostřeleckých granátů a hluk raket pronikl i do moldavského hlavního města Kišiněva. Apokalyptické záběry z válkou zničených ukrajinských měst pak v celé zemi vyvolaly šok a hrůzu.

Moldavané na válku v sousední zemi reagovali s nelíčeným a ohromujícím soucitem. Do země přišlo 370 tisíc ukrajinských uprchlíků, z nichž třetina v ní už chce zůstat. Úřady se zavázaly poskytnout veškerou potřebnou podporu a tisíce Moldavanů následovaly jejich příkladu.

Drtivá většina moldavských občanů považuje válku za ohavný zločin a vinu jednoznačně přičítá ruskému vedení. Z nedávného průzkumu vyplynulo, že 61 procent respondentů považuje válku na Ukrajině za ruskou agresi, a pouze 26 procent uvedlo, že by se mohlo jednat o „speciální operaci“, jak ji líčí Kreml.

V průzkumu z 10. března 51 procent respondentů vyjádřilo plnou podporu Ukrajině oproti 20 procentům, které považují ruskou „speciální operaci za legitimní“, zatímco 21 procent odmítlo odpovědět. Z obou průzkumů vyplývá, že Volodymyr Zelenskyj je zdaleka nejoblíbenějším zahraničním lídrem (50 procent), čímž předstihl Vladimira Putina (pouze 25 procent), jenž tak přišel o své předchozí prvenství.

Moldavsko má omezený manévrovací prostor

Úzkost, rozhořčení a bolest moldavského lidu měly hluboký dopad na politickou scénu a proměnily válku v jakési měřítko pro politické aktéry. Někteří z politiků zaujali zásadové postoje a označili Rusko za „agresora“, jehož válečné zločiny musí být vyšetřeny. To je společné stanovisko většinou proevropských, národních a proreformních stran. Ty se sice shodnou na odsouzení války, ale už se neshodnou na tom, jakým směrem se má Moldavsko ubírat. Některé z těchto stran by si například představovaly kratší cestu k evropské integraci prostřednictvím připojení k Rumunsku, které je plně integrováno jak do EU, tak do NATO. Jiní by vstup do EU podpořili, ale bez zkratek a pouze pod podmínkou důsledných reforem.

Nápadné rozdíly panují také v názoru na to, jak by se mělo Moldavsko přizpůsobit, aby se vyhnulo ruskému pokusu o obsazení svého území silou, případně kombinací vnějších a domácích opatření.

Některé z nich, jako například vládnoucí strana (PAS), prosazují zachování linie přísné neutrality, která ukládá zdrženlivost v politických prohlášeních, obezřetnou zahraniční politiku a jakési embargo na vše, co by mohlo Rusko vyprovokovat.

Právě proto se vládnoucí strana rozhodla nezapojit Moldavsko do politiky mezinárodních sankcí vůči Rusku s tím, že je třeba zabránit neúnosným „ekonomickým nákladům“.

Neúčast na sankční politice však vyvolává pochybnosti o skutečných záměrech Kišiněva na Západě. Politika současné moldavské prezidentky Maii Sandu, která se důsledně vyhýbá riskantnímu jednání, odhaluje určitý rozpor mezi dřívějšími prohlášeními a „snahou vést vyváženou zahraniční a bezpečnostní politiku“, která by Rusku neposkytla přímý důvod k útoku na Moldavsko.

Ruská vojenská invaze na Ukrajině zároveň v Moldavsku znovu vyburcovala několik prokremelských sítí. V Moldavsku působí mnoho „strážců brány ruského světa“, kteří nad Putinovou myšlenkou znovu poslepovat střípky někdejšího impéria, zjevně pookřáli.

Jedním z hlavních pilířů ruského vlivu v Moldavsku je ruská pravoslavná církev (Mitropolia Moldovei), která je tu největší mezi křesťanskými církvemi, neboť zahrnuje téměř 80 procent všech farností a 90 procent všech klášterů v Moldavsku.

Druhá skupina „strážců“ je napojena na proruské mediální sítě, které pokrývají bezmála 60 procent zdejších médií, rozhlasových a televizních stanic, zpravodajských portálů a mediálních agentur. Některé z nich prezentují názory politických stran (Accent TV, TV6, TNT), jiné jsou financovány skupinami z různých offshorových jurisdikcí, zatímco třetí skupina je plně dotována ruským státem jako například Russia Today a Sputnik, ale také zpravodajské agentury a média jako TASS, KP, AiF.

Otázka Podněstří

Většina moldavských občanů by byla nejraději, kdyby se Moldavsko stalo neutrálním státem. To je v souladu s platnými ustanoveními ústavy přijaté v roce 1994 a odráží to smýšlení běžných lidí — podle průzkumu z ledna 2022 více než 56 procent občanů dává přednost neutralitě oproti 16 procentům, která jsou pro vstup do NATO.

Nicméně ani využití neutrality k odstrašení Ruska není neprůstřelná varianta. Navzdory vlastnímu statutu trvalé neutrality se Moldavsku nepodařilo přesvědčit Rusko, aby stáhlo své pravidelné vojenské síly ze země.