↗

Udržovat pohraniční spory je pro ČLR výhodné z hlediska domácí i zahraniční politiky. Země tak i přes četná prohlášení o nutnosti budování světového míru a zodpovědného chování při řešení konfliktů ve skutečnosti nemá zájem tyto situace tlumit. Především v oblasti Jihočínského moře prokazatelně vyvolává spory bez jasného opodstatnění a obvykle je v pozici silnějšího agresora, s nímž se druhá strana snaží problémy urovnat. Foto FB The Chinese Navy

Ačkoliv zamrzlé konflikty jako politický nástroj známe spíše na příkladu Ruské federace (mj. v Podněstří, na Ukrajině nebo Kavkazu), tento koncept není cizí ani Čínské lidové republice. Nevyřešené územní (a jiné) spory má Peking s téměř dvaceti sousedními státy. Nejintenzivnější jsou s Indií, v Jihočínském moři a také s Tchaj-wanem. Co jiní vidí jako problém, v Pekingu zjevně vnímají jako užitečný nástroj pro vyvíjení tlaku na dotčené státy a jejich spojence. ČLR tedy nemusí usilovat o rychlé vyřešení situace.

Územní spory na všech světových stranách

Územní konflikty Čínské lidové republiky mají nezřídka — třeba v případě Mongolska nebo Ruska — formální charakter. O zamrzlém nebo studeném konfliktu tak můžeme mluvit například na hranicích s Indií, Vietnamem nebo Myanmarem. Speciální kategorii pak tvoří Tchaj-wan. Ten si ČLR nárokuje celý jako neoddělitelnou součást svého státu a v jeho okolí neustále stupňuje vojenskou aktivitu. Přestože jí tento ostrov nikdy nenáležel.

ČLR si také často nárokuje historická území, a to i v případech, kdy jsou tyto požadavky silně sporné a v rozporu se současným mezinárodním právem. Kromě Vladivostoku tak ČLR trvá na vlastnictví značné části Jihočínského moře, které jí však podle rozhodnutí Stálého rozhodčího soudu v Haagu rozhodně nenáleží. S místními sousedy (především s Vietnamem, Filipínami a Indonésií) tak dochází ke střetům jako je vzájemné potápění lodí, zejména těch rybářských.

Podobně „výbušná“ je i hranice s Indií (potažmo Pákistánem). Zde ČLR ovládá nebo si nárokuje území v Kašmíru (Aksai Čin) či v tzv. jižním Tibetu. Osobuje si také právo na oblast patřící Bhútánu, blízkému spojenci Indie, kvůli čemuž se tam v roce 2017 odehrály dramatické střety mezi čínskou a indickou armádou. V červnu minulého roku na sporné hranici došlo k největšímu střetu od krátké čínsko-indické války v roce 1962 a čínské orgány propagandy usilovně pracovaly na tom, aby vykreslily Indii jako agresora.