Zákaz BBC v Číně je exemplárním trestem, stav svobody tisku je kritický

Jan Vlček

Zákaz BBC působit v Číně připoutal větší pozornost kvůli mimořádnému statusu věhlasné britské organizace, jež je etalonem kvality zpravodajství. Jedná se ale jen o zvláště křiklavý projev tendence Pekingu zlikvidovat prostor svobody slova.

Vztah Pekingu k svobodě médií je terčem kritiky dlouhodobě. V poslední době se ale už tak špatný stav ještě zhoršil. Kresba Badiucao

Titulní strany světových médií plní v posledních dnech informace o zákazu vysílání BBC World News na území Čínské lidové republiky a v Hong Kongu. V kontextu čínského mediálního prostředí se jedná o již několikátý zásah do novinářské nezávislosti v řádu posledních dní a týdnů.

Skutečný souboj o svobodou tisku však probíhá jinde a jinými prostředky. Je brutální a silně konkretizovaný, a přitom se opírá o legitimní zákonné nástroje. Jeho výsledkem je systém, který institucionálně potlačuje kontrolní funkci žurnalistiky, nekompromisně se zbavuje „rušivých elementů“, a který vytváří prostor pouze pro jediný názor.

„Zmizení“ novinářů je jednodušší a efektivnější

Vlnu mezinárodní kritiky sklidil postup čínských úřadů poté, co byli dva australští novináři nuceni bleskově opustit území Číny v září loňského roku. Bill Birtles a Michael Smith byli jedni z posledních pracovníků australských médií působící v Číně.

Po prvotním varování a následné policejní návštěvě a výslechu, opustili oba zpravodajové Čínu po preventivním pobytu na australské ambasádě v Pekingu a následně konzulátu v Šanghaji. Policii zajímal především jejich vztah s australskou novinářkou čínského původu, Čcheng Lej (Cheng Lei).

Ta byla zadržena v srpnu 2020 , údajně pro podezření z vyzrazení státního tajemství. Oficiálně byla úřady obviněna až počátkem únoru tohoto roku.

V prosinci loňského roku byla po předchozím mučení odsouzena ke čtyřem letům vězení novinářka a bývalá právnička Čang Čan. Ta během vrcholu pandemie koronaviru ve městě Wu-chan přinášela zprávy o přeplněných nemocnicích, vyklizených obchodech a všudypřítomném strachu a mimo jiné kritizovala rozsah a podobu vládních opatření.

V ten samý měsíc byla také zadržena zpravodajka Bloomberg News Haze Fan pro podezření z ohrožení národní bezpečnosti. A rovněž nezávislý novinář Tu Pin, který publikoval knihy kritické vůči Komunistické straně Číny.

Je patrné, že namísto cenzury celého média, se Peking stále častěji uchyluje k postihu a perzekuci konkrétních novinářů, domácích či zahraničních. Jen v první polovině loňského roku bylo nuceno Čínu opustit rekordních sedmnáct zahraničních novinářů, během celého roku pak bylo úřady zatčeno nejméně sedmačtyřicet především domácích novinářů. Tento způsob eliminace nepohodlných lidí se ukazuje jako stále jednodušší a efektivnější.

×