↗

Letos v únoru Čína oznámila, že během krátkého pohraničního konfliktu s Indií přišli o život čtyři vojáci Čínské lidové osvobozenecké armády. Devatenáctiletý student Wang Ťing-jü se na čínské sociální síti Weibo dotázal, proč čínským úřadům trvalo několik měsíců, než počet mrtvých zveřejnily. Za to mu hrozí vězení. Repro DR

Od roku 2012, kdy se moci v Čínské lidové republice chopil generální tajemník Si Ťin-pching, značně vzrostl počet čínských občanů žádajících v zahraniční o azyl. S tímto trendem ale posílila i snaha čínských úřadů dostat své uprchlé obyvatele za použití oficiálních i neoficiálních prostředků zpět do ČLR.

Pobyt v zahraničí tak pro čínské disidenty zdaleka není zárukou bezpečí. Ilustruje to například nedávný příběh devatenáctiletého studenta Wang Ťing-jüho, který se po dramatické cestě přes Turecko, Dubaj a Ukrajinu smomentálně ukrývá před čínskou policií v Nizozemsku.

Pokus o „maskovanou extradici“

Wang Ťing-jü z ČLR odešel už v červenci 2019, kdy ho rodiče poslali preventivně do zahraničí poté, co na čínských sociálních sítích vyjádřil podporu hongkongským demonstrantům. Reálně se o Wang Ťing-jüho začaly čínské úřady zajímat letos v únoru v souvislosti s jeho výroky o incidentu v údolí Galwan na čínsko-indické hranici v červnu 2020.