Český vědec ve službách Komunistické strany Číny

Olga Lomová

Šesté plenární zasedání ÚV KS Číny ve své rezoluci již potřetí přepisuje soudobé dějiny Číny s cílem legitimizovat vedoucí úlohu strany a pozici generálního tajemníka. Je smutné, že ke stejnému cíli se propůjčuje i český akademik.

Komunistická strana Číny se sice hlásí k marxismu a jeho myšlence důležitosti ekonomické základny, zásadní význam pro svoji mocenskou pozici nicméně odjakživa připisuje ideologii a propagandě, které se neobejdou bez ortodoxního výkladu vlastní minulosti. Dítě na oslavách století Komunistické strany Číny v Šanghaji. Foto Hector Retamal, AFP

Vedení Filosofického ústavu Akademie věd ČR, kam spadá Centrum globálních studií, minulý týden odvolalo Marka Hrubce z pozice ředitele. Reagovalo tak na zjištění deníku Aktuálně.cz o spolupráci Marka Hrubce s čínským think-tankem China-CEE Institute se sídlem v Budapešti.

Autor článku se věnuje i skutečnosti, že v čínském think-tanku, který vyvíjí činnost jako součást instituce řízené Oddělením propagandy ÚV KS Číny, se angažuje také Ladislav Zemánek v minulosti odsouzený za antisemitské výroky. O týden později v Aktuálně doplnili shrnutí obsahu části publikací Marka Hrubce v čínském tisku, které ilustrují, jak se český vědec svými články na aktuální politická témata zapojuje do čínské propagandy, a tím vystupuje proti zájmům České republiky.

Český akademik ve službách čínské propagandy

Lze předpokládat, že se v souvislosti s Hrubcovým odvoláním ozvou hlasy na obranu „svobody bádání“ a „práva na vlastní názor“, a proto stojí za to na konkrétním příkladu ukázat, jak Marek Hrubec z pozice „nezávislého vědce“ zamlčuje všeobecně známá fakta a nekriticky přebírá rétoriku čínských stranických prohlášení. Nechová se tedy jako kriticky přemýšlející vědec, zato naplňuje úkol, který společenským vědám předepsal Si Ťin-pching v jednom ze svých projevů v roce 2016: „Navigovat výzkum a diskuzi mezinárodní vědecké komunity“ s cílem „vytvořit nový diskurz, skrze který mezinárodní společenství získá porozumění pro Čínu, přijme její politický systém a bude následovat její příklad“.

Jako příklad jsem zvolila snadno srozumitelný případ překrucování nedávných čínských dějin, k němuž se Marek Hrubec uchýlil v předvečer oslav stého výročí založení Komunistické strany Číny a 30. června publikoval v China Daily článek pod názvem „Milníky modernizace“. Článek má podtitulek jako vystřižený z úvodníků stranického tisku: „Unikátní rozvojový model Číny úspěšně otevřel zemi cestu k jejímu obrození“.

Hrubec zde u příležitosti stého výročí založení strany dává za příklad světu „čínský model modernizace“. Hned na začátku uvádí stále omílaný — a nedostatečně kriticky reflektovaný — argument o vyzvedání stamiliónů lidí z chudoby. A ten pak dále rozvíjí ohlédnutím do nedávných dějin Číny, jež zde vyznívají jako nezadržitelný postup vpřed, od jednoho „milníku“ ke druhému.

×