Rozhodnutí Etické komise Akademie věd v případu Hrubec nemůže obstát
Olga LomováEtická komise Akademie věd České republiky odmítla část kritiky působení českého vědce Marka Hrubce v think-tanku Komunistické strany Číny. Promítá se v tom nepochopení pro způsob využívání vědy v politickém systému Čínské lidové republiky.
Poté, co česká média zveřejnila, jak tehdejší ředitel Ústavu globálních studií docent Marek Hrubec vystupuje v čínských médiích v roli propagátora politiky Komunistické strany Číny, rozhodla rada Akademie věd ČR o jeho odvolání z funkce. Jeho působení, včetně některých publikací a členství v mezinárodním poradním sboru čínského think-tanku China-CEE Institute (tedy doslova „Čínsko-středo-východoevropský institut“) se sídlem v Budapešti, následně z hlediska vědecké nezaujatosti posuzovala Etická komise Akademie věd ČR. Ta nedávno dospěla k závěru, že vazby docenta Hrubce na čínský think-tank v rozporu s Etickým kodexem výzkumných pracovníků v Akademii věd České republiky zčásti jsou a zčásti nejsou.
Napůl obutý, napůl bos
Konečné rozhodnutí je něco na způsob princezny Koloběžky. „Členství docenta Hrubce ve vědecké radě institutu (tj. China-CEE Institute) je víceméně formální a nevykazuje znaky nedodržování principů ‚nestrannosti a nezávislosti na ideologických a politických tlacích‘“, konstatuje rozhodnutí Etické komise.
Naproti tomu Etická komise uznala jako porušení kodexu, konkrétně článku, který ukládá vědcům nestrannost a ideologickou nezávislost, publikaci sborníku editovaného Markem Hrubcem Global China: Opening Up and the Belt and Road Initiative. Publikaci vydalo v čínské a anglické verzi nakladatelství The China International Publishing Group, jehož zřizovatelem je Komunistická strana Číny. Uvedená kniha obsahuje příspěvky řady spoluautorů a vyšla v edici propagující čínský politický systém.
Veřejný text rozhodnutí Etické komise Akademie věd ČR uvádí minimum podrobností, je však zřejmé, že kniha byla cenzurována; jeden dodaný příspěvek nebyl zařazen a do jiných se zasahovalo bez vědomí autorů. Knihu v rozšířené české a slovenské verzi vydalo nakladatelství Slovenské akademie věd.
Za pozornost stojí interview s Markem Hrubcem pro české vysílání čínského rozhlasu. Vedl jej novinář Haló novin Radovan Rybák, který problematickou knihu označil za „zásadní publikaci o globální roli Číny“.
Etická komise se také vyjadřovala k veřejně prezentovaným politickým názorům docenta Hrubce, který vystupuje v čínských médiích apologeticky k politice Komunistické strany Číny. Ty označila jako jeho soukromou záležitost a jako takové je neshledala problematickými.
Taková vystoupení prý požadavku Etického kodexu nepodléhají. Jen by si prý měl doc. Hrubec, jakož i všichni ostatní pracovníci Akademie věd ČR, kteří vystupují v médiích, dávat pozor, aby nevystupoval jménem akademie.
Verdikt etické komise pomíjí podstatu věci
Problém tkví v tom, že všechny zmíněné aktivity, jak ta, která byla shledána v rozporu s Etickým kodexem Akademie věd ČR, tak ty, jimiž se proti kodexu údajně docent Hrubec neprovinil, jsou spolu těsně provázané. Jejich společným jmenovatelem je, že se tu propůjčuje nezávislost a kompetence české vědy do služeb podpory politického systému a konkrétních politik státu, který svobodu bádání podřizuje zájmům „vedoucí úlohy strany“.
Zdůvodnění, že členství ve vědecké radě čínského think-tanku je formální, je ve své podstatě absurdní. Smyslem členství ve vědecké radě jakékoliv instituce je přispívat k formování kvalitního výzkumu a dalších činností souvisejících s působením dané instituce.
Členové vědecké rady jsou zároveň vybíráni s ohledem na své vědecké renomé a renomé instituce, v níž vědecky působí, aby dodávali vážnosti a věrohodnosti organizaci, v jejímž poradním orgánu zasedají. S ohledem na politickou roli China-CEE Institute a jeho vazby k nejvyššímu politickému vedení Komunistické strany Číny je dosti dobře možné, že role mezinárodních členů jeho vědecké rady je skutečně jen formální.
Přesto její zahraniční členové plní důležitou roli. Zaštiťují totiž politický think-tank, a tak mu v rozporu se skutečností dávají punc seriózní a nezávislé vědecké instituce.
Stejně tak „soukromé“ vystupování vědeckého pracovníka Akademie věd České republiky v čínských médiích nelze vnímat odtrženě od jeho působení vědce v dané instituci. Ať už o tom říká, co chce, skutečností je, že docent Hrubec píše do novin šířících propagandu Komunistické strany Číny nikoli proto, že by si kdokoliv mohl v Čínské lidové republice svobodně publikovat svoje názory.
Důvody, proč mu čínská média dopřávají prostor, jsou dva: jednak jeho konformita se státní propagandou a jednak fakt, že se tak vyslovuje osoba s puncem vědce, který působí ve vážené evropské instituci. Jako soukromník by Marek Hrubec tvůrce čínské propagandy nezajímal, i kdyby se snažil vetřít do jejich přízně sebevíc.
Bez možnosti označovat se za „vědce z české Akademie věd“ by nedostal v Číně možnost publikovat. A dokonce by zajisté nemohl nahrávat ani videovystoupení s poselstvím namířeným proti politickému systému vlastní země.
Vedoucí úloha strany na všech frontách
Součástí a možná i jedním z důvodů polovičatého rozhodnutí Etické komise Akademie věd České republiky je konstatování, že China-CEE Institute, v jehož mezinárodní radě docent Hrubec zasedá, zřizuje Čínská akademie společenských věd. Zdánlivě se tedy jedná o instituci analogickou Akademii věd České republiky, s níž má česká akademie navíc dlouhodobě uzavřenou bilaterální dohodu.
Postavení Čínské akademie společenských věd v kontextu čínského politického systému je však principiálně odlišné od postavení české veřejné výzkumné instituce. Čínská akademie společenských věd je podřízena bezprostřednímu vedení Komunistické strany Číny, a to na nejvyšší úrovni.
Čínská akademie společenských věd byla zřízena výslovně s cílem sloužit tamějšímu politickému systému. Podle veřejně dostupných údajů, například v čínské populární encyklopedii Baidu, je Čínská akademie společenských věd institucí „pod přímým vedením Ústředního výboru Komunistické strany Číny a zřizovaná čínskou vládou“. Stejný zdroj uvádí, že když byla v roce 1977 po Kulturní revoluci obnovena její činnost, dostala do vínku tyto tři úkoly: „Být pevnou frontou marxismu, být nejvýznačnějším chrámem filozofie a sociálních věd a být důležitým think-tankem a mozkovým trustem ÚV KS Číny a čínské vlády.“
Čínské akademie společenských věd sestává z řady ústavů sdružených do šesti tematických skupin:
- literatura filosofie,
- historie,
- ekonomie,
- politika a právo,
- mezinárodní otázky
- marxismus.
Český vědec starší generace, který zažil v aktivním věku normalizaci, si dokáže představit, že například v Ústavu literatury se může najít badatel zaměřený na politicky do značné míry neutrální téma z oblasti poezie dynastie Tchang, bez ohledu na to, že „politickým úkolem ústavu“ je „plánovitě a systematicky“ provádět výzkum „s orientací na službu lidu a službu socialismu, stát na pozicích marxismu-leninismu a Mao Ce-tungova myšlení a využívat jejich hlediska a metody“.
V případě ústavu pověřeného výzkumem evropské společnosti a politiky je nicméně únik do světa apolitických témat pod pláštíkem služby lidu nemyslitelný. Úkolem Ústavu evropských studií Čínské akademie společenských věd, jehož je China-CEE Institute pobočkou, je „zkoumat evropskou politiku, ekonomiku, právo, společnost, kulturu, vědecko-technickou politiku a mezinárodní vztahy“.
Uvedená témata určují, že Ústav evropských studií je vedle Ústavu marxismu a Ústavu politických a právních věd s pragmatickým politickým zadáním spjat asi nejtěsněji. Politický rozměr Ústavu evropských studií, který předem vylučuje vědeckou nezávislost, dokládá například i výběrové řízení pro mladé badatele z roku 2020, kde na prvním místě stojí požadavek, že uchazeč musí být absolventem čínské vysoké školy a na druhém, že „zastává správné politické názory, zachovává správný směr vědeckého výzkumu a má správnou hodnotovou orientaci“.
Chrám vědy s čínskými rysy
Od 17. května 2016, kdy generální tajemník Ústředního výboru Komunistické strany Číny Si Ťin pching na Pracovním zasedání k otázkám filozofie a společenských věd v památném projevu zdůraznil „strategický význam vybudování specificky čínské filozofie a společenských věd“, dosáhla politizace vědy v Číně nové úrovně. Si Ťin pching vyzval filozofy a vědce, aby vybudovali „nový systém vědeckých disciplín, metodologie a terminologie“, který vytvoří unikátní formu čínské filozofie a čínských společenských věd nezávislou na Západu.
Cesta k dosažení kýženého cíle spočívá v tom, že základem vědeckého výzkumu v této oblasti se stane marxismus „tvořivě obohacený o čínské národní rysy“. Druhým zásadním požadavkem je „posílení vedoucí úlohu strany v oblasti filozofie a společenských věd“.
Od chvíle, kdy Si Ťin-pching přednesl svůj projev, se téma specificky čínské filozofie a společenských věd ve službách budování země stalo nedílnou součástí zasedání stranických výborů a politických školení pracovníků vědeckovýzkumných institucí a vysokých škol. Projednávalo se na bezpočtu konferencí, promítlo se do grantových výzev a obrovského množství publikací v čínských vědeckých časopisech.
Svou setrvalou aktuálnost potvrdilo přítomností v dalších projevech generálního tajemníka. Naposledy na konci dubna během „inspekční návštěvy“ na půdě prestižní Lidové univerzity (Renmin) v Pekingu.
Program vybudování čínského systému filosofie a společenských věd představuje de facto realizaci požadavků interního Dokumentu č. 9, který prosákl na veřejnost krátce po nástupu Si Ťin-pchinga do čela strany. V přípise šířeném mezi stranickými organizacemi v celé zemi se s obavami hovořilo o „chybném myšlení“ v důsledku kulturní infiltrace Západu v čínském vědeckém prostředí a potřebě posílit v této oblasti ideově výchovnou práci.
Jako první vlaštovka v novém diskurzu požadujícím zbavit se nezdravého západního vlivu ve společenských vědách se příznačně uvádí odborná pracovnice Ústavu marxismu Čínské akademie společenských věd. Ta se takové očisty domáhala v článku publikovaném již před deseti lety.
Think-tank Ústředního výboru Komunistické strany Číny
Evropská pobočka Ústavu evropských studií Čínské akademie sociálních věd China-CEE Institute, v jejíž mezinárodní vědecké radě zasedá Marek Hrubec, je v Maďarsku zaregistrována od roku 2017 jako nezávislý think-tank. Podle čínsky psaných veřejně dostupných údajů se nicméně nejedná o nezávislou instituci, neboť subjekt byl zřízen výslovně jako specializovaný „think-tank Komunistické strany Číny“, financuje ho čínské ministerstvo zahraničních věcí a působí v souladu se směrnicí, kterou vydalo Oddělení propagandy Ústředního výboru Komunistické strany Číny.
Tato směrnice otevřeně deklaruje jako cíl budování podobných think-tanků zvýšit čínský vliv ve světě. O významu think-tanků pro posílení čínské „soft-power“ také již několik let ve svých programových projevech, hovoří generální tajemník strany.
Politický význam tohoto „nezávislého think-tanku“ podtrhuje skutečnost, že jeho činnost roku 2017 slavnostně zahajoval člen Politbyra Ústředního výboru Komunistické strany Číny, tajemník Sekretariátu Ústředního výboru a vedoucí Oddělení propagandy v jedné osobě Liou Čchi-pao. Při té příležitosti zaznělo, že zřízení prvního think-tanku daného typu v Evropě je součástí „realizace ducha nařízení ÚV KS Číny ohledně budování think-tanků nového druhu a aktivní propagace exportu čínské kultury“.
Čínský článek informující o otevření nového think-tanku v Budapešti, konkretizuje jeho cíle v duchu směrnic Ústředního výboru a s pomocí frazeologie Si Ťin-pchingových projevů mimo jiné slovy: „vytvořit silný diskurs, který bude mít mezinárodní vliv a skrze posilování schopnosti mezinárodně šířit propagandu bude správně vyprávět čínský příběh na světovém jevišti, správně šířit čínský hlas, bude posilovat mezinárodní konkurenceschopnost Číny a zvyšovat její soft-power“.
„Život činný a mravní“
V rozhovoru pro časopis Argument publikovaném ve slovenském politicko-společenském týdeníku Slovo Marek Hrubec v reakci na kritiku své osoby v médiích hájí svobodu — svého — slova. Mimo jiné zde uvádí, že Čínsko-středo-východoevropský institut (China-CEE Institute), v jehož radě působí, slouží „pro výzkum Číny a zemí střední a východní Evropy“. Hrubcovo tvrzení neodpovídá skutečnosti.
Hlavní činností China-CEE Institute je za pomoci outsourcovaných pracovníků, jako je Hrubcem dohozený pan Zemánek, o jehož angažmá také jednala Etická komise, shromažďovat údaje o dění v evropských postkomunistických zemích pro potřeby čínských státních orgánů. Navazuje kontakty s politicky spřízněnými vědci, jako je docent Hrubec. A pořádá přednášky převážně čínských ideologů a další akce, které propagují čínský model v našem regionu jako alternativu ke stávajícímu mezinárodněpolitickému uspořádání.
Institucionální vazby, financování, veřejně dostupná prohlášení, která vědu podřizují ideologii Komunistické strany Číny a potřebám její globální politiky, směrnice ústředního výboru a „významné projevy“ generálního tajemníka vzápětí implementované do praxe vědeckých institucí — to vše vylučuje spolupráci, která by nebyla v rozporu se seriózní vědou podle jakéhokoliv kodexu. Vědec, který takovouto strukturu podporuje, buď trpí nedostatkem zdravého úsudku, nebo podléhá ideologickým a politickým tlakům — obojí ho ale diskvalifikuje jako vědce, bez ohledu na to, zda tak činí v cenzurované publikaci, nebo v „soukromých“ rozhovorech pro čínská média, jež by ovšem samozřejmě nevyšly, pokud by jim právě příslušnost k respektované vědecké instituci nedodávala legitimitu.
Předpokládám, že i když členové Etické komise Akademie věd nejsou odborníky na současný čínský politický systém a způsob organizace vědy v Čínské lidové republice, z výše uvedeného pochopí, že aktivity docenta Hrubce na půdě politického think-tanku KS Číny a v čínských médiích jsou v příkrém rozporu s elementárními zásadami vědeckého „života činného a mravního“, jak žádal T. G. Masaryk citovaný v záhlaví Etického kodexu AV ČR.
A snad si alespoň dodatečně položí otázku, zda je skutečně v souladu s etickým kodexem, aby se vědecký pracovník Akademie věd České republiky právě z titulu tohoto svého pracovního zařazení podílel na propagandě státu, který nerespektuje ani svobodu slova ani svobodu vědeckého bádání.