Navzdory hlasitému odmítání politizace sportu, organizátoři proměnili zimní olympijské hry v Pekingu v prvořadou politickou událost, když se krátce před oficiálním zahajovacím ceremoniálem uskutečnilo jednání mezi generálním tajemníkem ÚV KS Číny Si Ťin-pchingem a ruským prezidentem Vladimírem Putinem. Podle oficiální zprávy o setkání, kterou vydalo čínské ministerstvo zahraničí, si oba státníci „v duchu vřelého přátelství“ vyměnili názory na řadu důležitých otázek týkajících se bilaterálních vztahů i otázek „mezinárodní strategické bezpečnosti“ a stability.

Čínské zpravodajství s odkazem na slova obou státníků zmínilo prohlubování ekonomické spolupráce v široké škále oblastí, včetně společného budování infastruktury, zajištění hladkého fungování dodavatelských řetězců, finančnictví a fiskální politiky s cílem posilovat odolnost vůči finančním rizikům. Hovořilo se také o energetické bezpečnosti nebo vědeckotechnické spolupráci, zejména v oblasti umělé inteligence a kosmického výzkumu. Zkrátka nezůstala ani sportovní a kulturní výměna.

Na závěr svého jednání oba státníci podepsali „Společné prohlášení Ruské federace a Čínské lidové republiky o mezinárodních vztazích a udržitelném rozvoji v nové éře“. Rozsáhlý dokument je na stránkách Kremlu dostupný také v anglickém překladu. Dělí se na čtyři části, které se postupně věnují otázce demokracie a lidských práv, udržitelnému rozvoji (především ve smyslu ekonomického rozvoje), bezpečnosti a mezinárodnímu řádu založeném na multilateralismu. V těchto rámcích pak jsou zahrnuta další konkrétní témata, jež lze číst jako potvrzení současné politické praxe obou zemí.

Národní svéráz demokracie a lidských práv v Eurasii, Pacifiku i Arktidě

Oba autokraté se na počátku společného prohlášení kupodivu hlásí k hodnotám demokracie a lidských práv jako k „univerzálním hodnotám lidstva“. To nicméně neznamená, že by měli v úmyslu liberalizovat své politické systémy. Právě naopak, z celého textu zřetelně vystupuje tvrzení, že právě Rusko a Čína jsou státy, které příkladně naplňují hodnoty demokracie a lidských práv v souladu s přáním svého lidu.

Argument univerzálnosti hodnot je zde postaven na hlavu — pakliže demokracie je univerzální hodnota, znamená to podle Putina a Si Ťin-pchinga, že „není privilegiem několika málo států“, ale musí o ni pečovat všechny státy světa. A samo sebou se rozumí, že Čína a Rusko jako „světové mocnosti s bohatým kulturním a historickým dědictvím a vlastní dlouhou tradici demokracie založené na tisícileté zkušenosti“ dávají příklad ostatním.

Stejně tak lidská práva jsou ve své univerzálnosti vlastně zcela partikulární. A podle obou politických představitelů „mají být ochraňována v souladu se specifickou situací a potřebami lidu dané země.“

Jako řešení všech problémů lidstva společné komuniké nabízí „udržitelný ekonomický rozvoj“, což v pojetí obou státníků znamená stálý růst. Dokument se odvolává na nedávné založení Skupiny přátel iniciativy globálního rozvoje (Group of Friends of the Global Development Initiative) založené na půdě OSN z čínské iniciativy.