↗

Rusko hrozí, že v případě tvrdých sankcí vůči sobě zastaví dodávky plynu do zemí Evropské unie. Jak by v takovém případě reagovala česká vláda? Na snímku namrzlé kohouty na čerpací stanici fosilního plynu na Gydském poloostrově u Karského moře, 2500 kilometrů od Moskvy. Foto Natalia Kolesnikovová, AFP

Česká vláda ve světle možné ruské invaze na Ukrajině na jedné straně jednoznačně podporuje plány našich spojenců v NATO a v Evropské unii, takže kupříkladu slibuje, že se naše země připojí k případným západním sankcím vůči Rusku. Čeští politici, zejména z řad vládní koalice, většinově vyjadřují Ukrajině jasnou podporu.

Ministr zahraničí se účastní konzultačních schůzek se svými protějšky. Svoje akce nepochybně koordinují se západními kolegy i další ministři.

Vláda také schválila zásilku čtyř tisíc dělostřeleckých granátů pro ukrajinskou armádu. A připravené jsou k případnému nasazení i české jednotky protichemické obrany.

Migrace a energetická bezpečnost

Na straně druhé jsou některé záměry české vlády nejasné. A to zejména ve dvou klíčových oblastech, v nichž mohou v důsledku případné ruské invaze nastat skutečné krize — jedná se o migraci a dodávky energie.

Dozvídáme se kupříkladu, že ministr vnitra Vít Rakušan jednal se slovenským protějškem o případné pomoci při ochraně východní hranice Evropské unie. Má to znamenat, že čeští policisté budou pomáhat těm slovenským ve snahách zabránit prchajícím Ukrajincům v překročení hranic?

Nebylo by spíše na místě, aby Rakušan a spolu s ním celá vláda definovali, jak bude Česká republika případným uprchlíkům z Ukrajiny pomáhat? Migrační vlna by se mohla v případě větší ruské invaze týkat až statisíců lidí — mnohých prchajících ve snaze zachránit si život.