Dobrý den, pane Kolaříku. děkuji za reakci.

Věřte mi, že nesměji, jsem smutný jak ze situace na Ukrajině, tak i z mnoha projevů na českých sociálních sítích, které jsou plné frustrace, laciné bojechtivosti a hledání nepřátel. To není dobrá kombinace.

S těmi předpověďmi data útoku nebude bez zajímavosti vzpomenout si na časy počínající 2. světové války: když Německo chystalo útok na Francii, mělo už mnohokrát stanovený pevný termín - o kterém Francie byla vždy zpravena svými agenty. Jenže Hitler tento útok nechal vždy znovu zrušit respektive odložit, protože se domníval - plným právem - že plán útoku nezaručuje úspěch. Takže když pak francouzští agenti své centrále - stejně tak naprosto přesně - oznámili datum útoku přes Ardeny, který pak skutečně nastal - nikdo jim už nevěřil. Takže německá vojska pak mohla francouzskou obranu přistihnout naprosto nepřipravenou.

Bylo by tedy teoreticky možné, že Rusko skutečně k danému termínu chystalo útok, a že ho Putin z nějakých aktuálních důvodů odložil. Daleko pravděpodobnější je ale verze, že Putin prostřednictvím dvojitých agentů Američanům přihrál "zaručené" informace o datu útoku - aby pak mohl Bidena blamovat, a aby ho mohl prezentovat jako válečného štváče. (A aby tím vytvořil i určitou kouřovou clonu kolem vlastního aktu anexe východního Donbasu.)

Byla by ovšem možná i ta varianta, že Putin takovéto falešné zprávy o datu útoku bude vysílat dál - aby se stejně tak jako v případě Francie oslabila pozornost ukrajinské armády, a on pak mohl o to snadněji provést nenadálý útok.

děkuji za podnětné odpovědi. Na upřesnění - tím verbálním siláctvím a válečnickou rétorikou nemyslím vyhraněný názor a postoj, ale skutečně jen vztahování se k těm druhým jako nepřátelům, které je třeba alespoň slovně rozdrtit, což pozoruji někdy i s užitím drsných vulgarismů, v takových diskusích se objevují i výzvy k fyzickému násilí atd.

Nikomu neupírám právo na emoce, jen si myslím, že stažení se do názorové bubliny, i když je to obranná reakce, je svým způsobem pro každého škoda. Ale jistě na to má každý plné právo.

Přemýšlím o tom, co přesně znamená to "s lidmi různých názorů, ale stejného diskurzu". Není to ve skutečnosti tak, že ty názory jsou víceméně stejné, jen třeba jen mírně verbálně odstíněné?

A ještě jedna věc: právě vzhledem k tomu názorovému uzavírání se do bublin si velmi cením toho, že tady zůstáváte a diskutujete, ačkoli jsou vám často názory zde velmi proti srsti. To je cenné.

Poměrně výstižný komentář pana Outraty, který se mi nicméně trochu jeví jako "mírný pokrok v mezích prozápadního zákona."

Já bych šel ještě dále a neváhal označit to, čím jsme v mainstremových a veřejnoprávních médiích často obklopeni za prozápadní propagandu či kybernetickou válku ze strany Západu či jeho domácích příznivců. Je totiž absurdní domnívat se, že kybernetickou či informační válku vedou jen Rusové, jak se o tom mnohdy mluví.

Opravdu doufám, že scénář přímého ruského útoku na Kyjev se nenaplní, pak mi ovšem nezbývá než se zeptat, proč o tom pak tak fanaticky Česká televize, když to na ni omylem přepnu, hovoří?

To víte, to jsme my sociální demokrati, pořád hledáme střed...

Musím přiznat, že jsou mi halasná přihlašování se k západní orientaci, příslušnosti, civilizaci a tak podobně z duše protivné a nepřipojuji se k nim. Přesto se ale cítím spíš prozápadní než provýchodní.

S tím útokem na Kyjev - myslím, že média obecně lákají co nejbombastičtější představy a titulky, takže i útok na Kyjev, který je podle mě (a snad se nemýlím) z říše fantasmagorií, zmiňují mezi možnostmi.

Pane Outrato, nepatří to sem, ale snad mohu krátce zmínit, že střed politického spektra je přeplněný, ale zřetelně na levo je už dlouho místa dost. Ovšem psal jsem to vícero vašim představitelům včetně předsedy a zřejmě si o mě myslí, že jsem cvok, což asi opravdu jsem, když se něco tak pošetilého jako politika ještě zajímám.

Pane Krupičko, opravdu Vás nenapadne, že si protiřečíte? Na jedné straně pouze "doufáte", že Putin nedá svým invazním armádám rozkaz pochodovat až do Kyjeva (a ovšem i dál), a na druhé straně se podivujete nad tím, že o této možnosti hovoří Česká televize.

Pane Krupičko, snad jste sám slyšel, jak Putin celé Ukrajině výslovně odepřel právo na samostatnou existenci (víceméně stejně jako svého času Hitler vůči "Resttschechei" po záboru Sudet); to znamená že on sám se cítí být plně oprávněn zabrat celou Ukrajinu. Teď už jenom čeká na vhodnou příležitost.

A co se té hybridní války týče (čekal jsem že s tím někdo vyrukuje): že západní tajné služby podnikají nějaké obdobné akce i na teritoriu Ruska nelze vyloučit, ale existují tu zcela zásadní rozdíly (o kterých Vy ovšem nechcete nic vědět):

- za prvé, s touto hybridní válkou začalo naprosto jednoznačně Rusko

- a za druhé, i pokud západní tajné služby podnikají nějaké akce v ruském internetu, pak docela určitě ne s tím cílem, aby ochromily provoz celých nemocnic a jiných životně důležitých zařízení, jako to běžně dělají Rusové.

Máte pravdu pane Poláčku, napsal jsem to nepřesně. Já v ten přímý útok na Kyjev nevěřím, respektive ho pokládám za velmi nepravděpodobný. To by mohl udělat jen šílenec a při všech výhradách k Putinově vládě si o ní, že je plná šílenců, nemyslím.

Pane Krupičko, nechci se Vás (zase) dotknout, ale jste si jistý, že byste považoval útok na Kyjev za (přinejmenším) nepravděpodobný i v případě, že byste tam žil?

A mohu se Vás zeptat, z kterého programu přepínáte na ČT jenom omylem? Já o žádné jiné veřejnoprávní televizi u nás nevím a Vy jste přece proti mezinárodnímu kapitálu, ba velkým soukromým podnikům vůbec.

Pane Horáku, vy mě zpovídáte. Já jsem už té generace, která se dívá na televizi velmi málo. Ale i na komerčních stanicích se dá chytit zajímavý program, třeba některé normalizační seriály, i když jsou prokládány ošklivými kapitalistickými reklamami :-)

ve Vámi zprostředkovaném kousku diskuse je, myslím, správný postoj Mitrofanovův (vzpomeňme jen na pád Berezovského), což ovšem neznamená, že se ekonomické sankce nemají přijímat. Je naopak třeba počítat s jejich případným rozšířením tak, aby necílily jen na elitu, a se zavedením restrikcí i mimo ekonomickou oblast.

Tak ne ve středu, ale ve čtvrtek, pan Outrato.

Pane Krupičko, my jsme v osmašedesátém (většinou) také nevěřili, že Rusové k nám vtrhnou. Mysleli jsme si že Brežněv přece nemůže být tak šílený, aby brutálním vojenským zásahem definitivně rozbil ideu socialismu.

No - a přece právě k tomuto zásahu došlo...

Spoléhat se na zdravý rozum státníků bývá mnohdy velmi ošidné; a především u vůdců velmocí. Zrovna včera jsem kdesi četl jakousi psychologickou diagnózu Putina, že trpí "velmocenským syndromem". Ke cti autora této diagnózy (byl to tuším nějaký americký psycholog), a jako doklad jeho objektivity je nutno zmínit, že on tento "velmocenský syndrom" diagnostikoval nejen u Putina, ale i u dalších světových vůdců, kromě jiného i (některých) amerických prezidentů.

Základním příznakem tohoto syndromu je naprostá ztráta soudnosti, ztráta smyslu pro realitu. Dotyčná osoba se cítí být naprosto spojena se svou říší, jako její ztělesnění; a veškeré dění dokáže hodnotit už jenom z toho hlediska, jestli daná záležitost slouží zájmům jeho říše. A pro prosazení těchto zájmů jsou ochotni překročit jakékoli hranice, zcela bez ohledu na případné zničující následky i pro vlastní zemi. Pro ně platí jediné: všechno, anebo nic! Buďto totální vítězství, anebo totální porážka; ale nic mezi tím.

ten název článku teď nevypadá dobře. Možná by byl lepší jen ten podtitul jako hlavní název.

Přiznávám, že jsem útok tohoto rozsahu opravdu nečekal, i když ani nevylučoval.

je opravdu zajímavá. Jen se obávám, že sankce nefungují tak, že oslabí nebo svrhnou daný režim, proti kterému jsou namířeny (třeba Írán, Kuba). Rusko může být jiný případ, ale nemyslím si to.

Sankce samozřejmě nezastaví ruskou armádu a nezmění ruský režim. Pojem sankce však může zahrnovat velmi rozdílný soubor opatření. (Pamatujete na bezzubý "soubor opatření" před listopadem 1989?)

Nezbývá mi, než ruský útok odsoudit a napsat, že z toho co se děje na Ukrajině, jsem zmatený.

Moje nedůvěra k veřejnoprávním a mainstreamovým médiím je zřejmě až příliš velká.

přes rozpačité uvození, stručnost i trochu zvláštní následující vyjádření oceňuji Váš odsudek ruského útoku na Ukrajinu. Někteří, s prominutím, erudovanější diskutéři se k tomu zde zatím neodhodlali. Právě o tohle mi šlo, když jsem před 12 dny napsal po roce na DR svůj první, apelativní příspěvek.

Víte, pane Krupičko, já chápu, že je z aktuálních zpráv poněkud zmatená moje čtyřiadevadesátiletá matka, ale nerozumím tomu, proč byste měl být Vy. Slyšel jste nejspíš nebo četl vyjádření prezidenta Zemana, předsedy vlády Fialy i předešlého premiéra Babiše, dokonce i exprezidenta Klause, mohl sledovat konsensuální jednání v Parlamentu či provedení ukrajinské hymny na Náměstí Václava Havla. Čeho je Vám ještě zapotřebí, abyste věřil svým očím a uším? Musí snad pro to vést Putin své strašné řeči v němčině? Nebo v angličtině?

Pane Horáku, co se nyní děje na Ukrajine je jasné, já jsem zaskočen mírou Putinovy a ruské agresivity a překvapují mě jejich cíle. Další komentáře, alespoň na čas, nechám povolanějším.

Pane Krupičko, mírou ruské a Putinovy agresivity jsme překvapeni a šokováni prakticky všichni. Jen málokdo z nás by si dokázal představit, že by Putin byl schopen až natolik šíleného počinu.

Rozdíl je ovšem v tom, že většina účastníků dosavadních diskusí považovala jak Rusko tak především osobně Putina za principiálně agresivní aktéry; jenom jsme se domnívali že přece jenom Putin bude mít ještě alespoň poslední zbytky soudnosti, aby takto šílený krok nepodnikl.

Zatímco frakce vyznavačů radikálně levicových pozic - zřejmě stržená svými antikapitalistickými, a tedy i anti-NATOistickými emocemi a předpojatostmi - neustále zlehčovala tuto kritiku ruských pozic, a snažila se vytvářet umělé rovnítko mezi konáním Ruska a konáním západní aliance.

Jestli z celé této tragické situace je možno vyzískat přece jenom něco pozitivního, pak právě snad jen poučení do budoucnosti: nenechat se zaslepovat svými emocemi, svými politickými preferencemi, a hodnotit dění tohoto světa opravdu střízlivě a objektivně.

Řečeno zpříma: my můžeme i nadále kritizovat kapitalismus; ale proto ještě nemusíme tvrdit, že všechno co se děje v západní hemisféře je bezpodmínečně špatné a antihumánní. Západní společnost je přece jenom - tedy i přes přítomnost kapitalismu - alespoň v základní míře demokraticky uspořádaná; a (ačkoliv to například i pan Profant stále zpochybňuje) natolik brutálně agresivní imperialistické akty jsou z její strany přinejmenším mnohonásobně méně pravděpodobné, nežli ze strany jejích ideových nepřátel.

Stejně by mě zajímalo, co se to nedávno přihodilo v Kazachstánu. Vůbec bych se nedivil, kdyby to také bylo dílo Ruska, třeba způsob, jak zemi ukázat, že zastávat se Ukrajiny neradno.

„To víte, to jsme my sociální demokrati, pořád hledáme střed…“

Sociální demokraté vycházejí z určitých principů a ty se nenacházejí v nějakém „středu“; jinak by nešlo o principy. Ty jsou odvozeny nikoli ze sociálních praktik, o kterých si, my, sociální demokraté, myslíme, že by měly být „univerzální“ normou. V praktické politice, v nichž jsou tyto principy konfrontování s jinými, se pak jejich prosazování ukazuje jako „umění možného“, což ale není zaujetí pozice „středu“.

„Musím přiznat, že jsou mi halasná přihlašování se k západní orientaci, příslušnosti, civilizaci a tak podobně z duše protivné a nepřipojuji se k nim. Přesto se ale cítím spíš prozápadní než provýchodní.“

Nevím, co myslíte „halasným přihlašováním se k západní orientaci….“ Ale jako sociální demokrat víte, že sociální demokracie vyrostla v západní kulturně-politické tradici, kriticky ji promýšlí, prakticky uskutečňuje a významově obohacuje. Sotva z ní může vyskočit. Je tedy asi přirozené, že se jako sociální demokrat cítíte spíše prozápadní než pro-východní.

V kontextu Vašeho článku, ale onen „pro-východní“ postoj znamená pro-putinovsko-ruský postoj a otázkou je, zda tento postoj má nějakou oporu v „západní orientaci“. Aniž bych chtěl zjednodušovat, myslím si, že se v něm zračí jakási přetrvávající neochota velké části Ruska přihlásit se jednoznačněji k Západu a cítit se jeho integrální součástí. Rusko je velká země kulturně se nekryjící se západní tradicí. Z druhé strany Putinův režim vykazuje určité konzervativní prvky, které jsou součástí západní tradice. Není divu, že tento režim může být mnohým obyvatelům Západu přinejmenším tolerovatelný nebo dokonce sympatický (dnešní pravicově konzervativní populismus). Každopádně by neměl být sympatický sociálnímu demokratovi, zvláště pokud tento režim ze zcela pochybných důvodů vojensky intervenuje do sousední nezávislé země, aby ji násilně podřídil svým zájmům. Myslím, že jej nelze posuzovat ze "středu".

„Jen se obávám, že sankce nefungují tak, že oslabí nebo svrhnou daný režim, proti kterému jsou namířeny (třeba Írán, Kuba). Rusko může být jiný případ, ale nemyslím si to.“

Sankce proti Putinovovu Rusku nemohou být účinné, pokud o nich budou výlučně rozhodovat trhy. Dnešní trhy jsou globálními trhy, do kterých jsou v té či oné míře integrovávány ekonomiky všech zemí, a hlavně těch velkých, ke kterým patří Rusko. Dynamika trhů postihuje všechny jejich účastníky a sankce, kterými je chceme ovlivnit v neprospěch někoho, nutně v nějaké míře postihují i nás. Pokud na tohle nebudeme chtít přistoupit, volíme tzv. „sankce“, které mají často minimální účinnost. Zdá se, že o tohle nyní v otázce účinnosti sankcí proti Rusku jde. Nemůže při jejich volbě rozhodovat POUZE tržní perspektiva. Je to politická (!) otázka. A to rovněž není stanovisko "středu".

"Sociální demokraté vycházejí z určitých principů a ty se nenacházejí v nějakém „středu“; jinak by nešlo o principy. Ty jsou odvozeny ze sociálních praktik, o kterých si, my, sociální demokraté, myslíme, že by měly být „univerzální“ normou....."

Omlouvám se.

Pane Poláčku, samozřejmě že nedokonalá česká demokracie je lepší než-li Putin a obušek ruského policajta. O tom jsem nikdy nepochyboval.

Děkuji za upřesnění. V tom krátkém příspěvku v diskusi jsem neměl ani tak na mysli "střed" ve smyslu programovém, ale spíš prostě hledání shody nebo spíš prostě možnosti, aby si porozuměli i lidé odlišných názorů, aby byli schopni diskutovat. Tuhle smířlivost mám prostě v povaze.

Na druhou stranu si rozhodně nemyslím, že "střed" znamená přehlížet všechny skutečné rozpory, vytvářet nějaké falešné shody, rezignovat na zásadovost. S vymezením základních principů sociální demokracie, které nejsou středem mezi čímsi a něčím jiným, naprosto souhlasím.

Také se mi líbí to diferencovanější vymezenější "západního" ve vztahu k Rusku. Já samozřejmě nejsem v žádném případě pro-východní ve směru podpory despocií včetně Putina, ale nejsem ani pro-západní ve smyslu nekritické podpory všeho, co západní státy dělají. Mohu být prozápadní jedině ve smyslu kritického postoje, ne negativistického, ale uvědoměle kritického. Proto mi vadí to válečnické přihlašování se k "Západu a jeho hodnotám", které se, jak jsem vypozoroval, leckdy projevuje nesnášenlivě, a tedy podle mého pohledu "nezápadně".

Takže myslím, že se vlastně ve všem podstatném shodujeme, a děkuji za vstup do diskuse.

Ještě jeden letmý pohled "do zpětného zrcátka". Z aktuálního hlediska je pozoruhodný válečný střet o Náhorní Karabach z podzimu roku 2020. Ázerbajdžán v něm získal zpět část území, o něž přišel před více než 30 lety. Stalo se tak za rozhodující vojenské pomoci Turecka. Nebyla Putinova vstřícnost vůči Erdoganovi, v Arménii považovaná za zradu, dobře zváženým a načasovaným rozhodnutím, jehož reciproční plnění zahrnuje ne-li každopádně otevřený Bospor, tak aspoň skousnutí rozšíření ruské držby na celé severní pobřeží Černého moře?

„Poučit se z nečinnosti a chyb je výzva. Západ nemůže čekat na další lekci.“

Z Běloruska jsou vysílány rakety na Ukrajinu a uprchlíci do Polska. Kritizujeme Polsko, že je nepřijímá, zatímco Ukrajina rakety přijímá. Vysílat užitečné idioty na západ je zbytečné, už je jich tam dost.

Polsko se proto uzavřením svých hranic s Běloruskem dopustilo humanitárního zločinu.