Ukrajinská krize: nárůst ostřelování, mobilizovaný Donbas, Macronova iniciativa

Petr Jedlička

Počet násilných incidentů na Donbase se o víkendu ještě zvýšil. Proruští separatisté začali s evakuací žen a dětí, muže povolali do zbraně. Obě strany se obviňují z provokací. Francouzský prezident se přesto pokusil znovu o diplomacii.

Mnozí Ukrajinci se v posledních dnech účastní dobrovolných výcvikových lekcí boje a první pomoci, které pořádají armáda i ultranacionalistické skupiny. Foto Sergej Supinskij, AFP

Dění okolo Ukrajiny provází i po posledním víkendu stejné základní otázky jako před ním. Přesto se několik věcí posunulo. Některé z těchto posunů naznačují, že větší konflikt skutečně vypukne. Jiné ukazují spíše na opak.

Do první kategorie patří zejména stále vzrůstající počet násilných incidentů poblíž linie příměří na Donbase. Zatímco v závěru minulého týdne bylo evidováno přibližně tři sta výbuchů za den v důsledku dělostřeleckého ostřelování, což byl čtyřnásobek obvyklého průměru, nyní o víkendu šlo už o čtrnáct set výbuchů.

Ukrajinská strana i proruští separatisté shodně uvádějí, že jde o provokaci protistrany a že oni nestřílejí. Ukrajinská armáda má přitom i oficiální rozkaz palbu ani neopětovat, „pokud není v ohrožení života“.

Od pátku zemřelo na linii příměří pět ukrajinských vojáků. Separatisté hlásí dva mrtvé civilisty a ruská média zasažené stanoviště ruské pohraniční stráže u Rostova — dřevěnou boudu stojící 150 metrů od ukrajinské hranice.

Střelba dle všeho pokračuje i nyní v pondělí. V brzkém odpoledni přinesla ruská média zprávu, že separatisté žádají o „naléhavou vojenskou pomoc“.

Druhou výraznou změnou oproti předvíkendovým pořádkům je velká evakuace žen a dětí ze separatistických oblastí. Nařídili ji v závěru týdne předáci proruských entit, a to prostřednictvím předtočených videí. Celkově se má evakuovat na 700 tisíc osob, všechny do připravených záchytných center v Rusku. Během víkendu bylo takto odvezeno možná až sto tisíc lidí.

Muži ze separatistických oblastí naopak odjíždět nesmějí. O víkendu byla v obou proruských republikách oficiálně vyhlášena mobilizace. Část z mužů ve věku osmnáct až pětapadesát let už také dostala povolávací rozkaz do domobranných oddílů. Z reportáží mezi evakuovanými ženami je cítit zoufalství. Zaznívá také prosba, aby to „Rusové konečně vyčistili“.

Masmédia ve vlastním Rusku odvysílala o víkendu řadu dezinformací jako o příjezdu polských žoldnéřů na Donbas či o ukrajinském střílení na uprchlíky u běloruské hranice. Hlavní angloamerické agentury naopak vydaly opět každý den alespoň po jedné zprávě varující před bezprostřední hrozbou ruského útoku.

V Mnichově proběhla o víkendu letošní Bezpečnostní konference, jíž se tradičně účastní přední představitelé západních zemí. Hostem byl tentokrát i ukrajinský prezident Zelenskij, který slíbil, že „Ukrajina nebude na stávající provokace reagovat“, ale v případě ruské invaze se bude bránit. Britský premiér Johnson se nechal na konferenci zároveň slyšet, že „Rusko plánuje největší válku od roku 1945“.

Ve městech proruských republik na Donbase stáli o víkendu lidé fronty před benzínkami, bankomaty i obchody a snažili se předzásobit. Ve zbytku Ukrajiny navštěvuje menší část populace už přes týden dobrovolné výcvikové lekce boje i první pomoci, které pořádají armáda i ultranacionalistické skupiny.

Jisté indicie k uklidnění naopak přicházejí z diplomatické sféry. Francouzský prezident Macron strávil víkend telefonickým vyjednáváním s ruským a americkým protějškem. V neděli bylo pak oznámeno, že Vladimir Putin i Joe Biden „v principu souhlasí“ se vzájemným setkáním a jednáním o situaci, pokud Rusko mezitím nevpadne přímo na Ukrajinu.

Detaily eventuálního summitu se mají řešit na schůzce amerického a ruského ministra zahraničí ve čtvrtek 24. února. Přímo Putin s Macronem se ještě dohodli na obnovení práce kontaktní skupiny Rusko — Ukrajina — OBSE, která má začít ihned vyjednávat o novém separatisticko-ukrajinském příměří.

I poslední oficiální ruské stanovisko nicméně hovoří o „eskalaci na Dobase kvůli provokacím ukrajinských bezpečnostních sil“ a stěžuje si na „pokračující dodávky moderních zbraní a munice Ukrajině ze zemí NATO“, které „tlačí Kyjev k vojenskému řešení takzvaného donbaského problému“. Putin osobně si pak v pátek novinářům postěžoval, že „USA a další státy NATO stále nejsou připravené adekvátně vnímat ruské bezpečnostní zájmy“.

Soustava manévrů a palebných zkoušek ruských a běloruských armád v okolí ukrajinských hranic, jež měla skončit v neděli, byla mezitím prodloužena. Ukrajinský ministr obrany Alexej Reznikov ale uvedl, že ruské síly zatím nejsou v pozicích, které by naznačovaly útok „zítra či pozítří“.

Prosíme, podpořte naši práci

Společně jsme přispěli ke konci éry Andreje Babiše. Nikdy by to nebylo možné bez vás. Naše práce ale není u konce. Denně budeme dohlížet na to, aby se slibované změny opravdu staly.

Vaše podpora určuje naši sílu.

Spolu #jsmeDR.

Diskuse