V čínsko-indických pohraničních střetech si Peking zkouší svou sílu
Aleš KarmazinPříčinou střetů je zřejmě snaha Číny odradit Indii od posilování své přítomnosti v oblasti. V širším kontextu jde pak o snahu upevnit si autoritu v soupeření se Spojenými státy, jejichž spojencem se naopak v čím dál větší míře stává Indie.
Na hranicích mezi Čínou a Indií nastaly nejkrvavější střety od roku 1967. Mezi dvěma nejlidnatějšími státy světa se jedná o jednu z nejvýraznějších krizí ve vzájemných vztazích za poslední dekády. Agresorem je patrně Čína, které jde o zajištění vlastní pozice vůči Indii, ale dost možná sleduje i další zájmy v širší geopolitické hře.
Poprvé naplno ukázala rozpory ve vymezení vzájemných hranic válka, která mezi Čínou a Indií propukla v říjnu 1962. Střet dvou tehdy ještě relativně zaostalých asijských států příliš pozornosti na světové úrovni nevzbudil, jelikož se víceméně překrýval s kubánskou krizí.
Před několika dny eskalovaly omezené střety na čínsko-indických hranicích, při nichž zahynulo nejméně dvacet vojáků. Spíše však bylo mrtvých o několik desítek více. V současnosti patří Čína i Indie k nejvýraznějším nastupujícím velmocem a svět tedy situaci sleduje pozorně.
Po roce 1962 se střety mezi oběma státy objevily ještě několikrát. V roce 1967 měla předchozí válka ještě dohru. Další konflikty se vyskytovaly i poté. Nicméně od sedmdesátých let již neměly oběti na životech. A v roce 1993 oba státy uzavřely dohodu, která sice otázku sporných hranic neuzavřela, ale pomohla situaci uklidnit.
Během posledních dvou dekád se situace dále zklidňovala, avšak stále nedospěla k úplnému vyřešení. Reálná hranice mezi oběma státy je tak vymezena takzvanou linií aktuální kontroly. V řadě oblastí se však Čína a Indie nemohou shodnout na jejím vymezení, a tak tu pravidelně nastávají drobné střety. Ty jsou obvykle v zásadě bezvýznamné. To však neplatí pro aktuální rozepři.