Východ Indie a Bangladéš čelí během pandemie další pohromě: supercyklónu Amphán

Radek Kubala

Bouře, v této oblasti druhá nejsilnější v historii měření, má napáchat obrovské škody. Úřady evakuují miliony lidí, humanitární organizace se bojí souběhu s pandemií koronaviru. Silnější bouře jsou jedním z projevů klimatické krize.

Supercyklón Amphán je druhou nejsilnější tropickou bouří za celou historii měření v severovýchodní části Indického oceánu. Vědci mají jasno: za silnější bouře může přehřívání planety: Foto: NASA.

Přes tři miliony lidí z východu Indie a Bangladéše se snaží v posledních dnech evakuovat tamní vlády. Důvodem je supercyklón Amphán, který udeří plnou silou na pobřeží Bengálského zálivu ve středu odpoledne. Celou krizi umocňují opatření proti koronaviru, kvůli kterým evakuace postupuje pomalu. Oba státy se obávají velkých materiálních škod, mnoha úmrtí i zrychlení šíření nákazy. Vědci sílu bouře dávají do souvislosti s prohlubováním klimatické krize, způsobené přehříváním planety skleníkovými plyny.

Tropická bouře svou rychlostí v posledních dnech přesahovala dvě stě čtyřicet kilometrů v hodině. Podle NASA tak spadá do nejsilnější a nejničivější páté kategorie Saffirovy — Simpsonovy stupnice. V severovýchodní části Indického oceánu, kde se tropické bouře nazývají cyklóny, se jedná o teprve druhou takto silnou bouři v celé historii měření. 

Ve středu podle meteorologů intenzita bouře klesla pod dvě stě kilometrů za hodinu, stále nicméně představuje vážné riziko. Očekávají se například mořské vlny vysoké až šest metrů. „Obáváme se devastace nebývalých rozměrů. Jako první cyklón zasáhne region Sundarbans, v němž leží také nejrozlehlejší mangrovové lesy na světě. Žije zde množství vzácných živočichů, mezi nimi i ohrožený Tygr indický,“ vysvětluje Mrtjumdžaja Mahápátra, ředitel vládního Indického meteorologického úřadu.

V Indii situaci ještě zhoršuje skutečnost, že tisíce lidí, kteří kvůli pandemii přišli o práci, jsou stále na cestě z velkých měst do vesnických oblastí. Nemají se tudíž jak před bouří chránit. V obou zemích navíc i nadále každodenně roste počet nakažených nemocí Covid-19 a místní úřady se proto i při hromadných evakuacích snaží dodržovat zdravotnická opatření. To celý proces značně zpomaluje.

S dodávkami jídla, dezinfekce a tablet na čištění vody do postižených oblastí pomáhá také OSN, krizovou situaci místním úřadům dále pomáhají řešit i občanské organizace jako ActionAid či Catholic Relief Service. „Lidé zde často stojí před neuvěřitelnou volbou, jestli zůstat doma a čekat na bouři nebo se přesunout do provizorního ubytování a riskovat nákazu koronavirem,“ popsali tísnivou situaci místních zástupci druhé z obou humanitárních organizací.

ActionAid zase upozorňuje na to, že devastace způsobená cyklónem Amphán urychlí šíření viru zejména v hustě obydlených oblastech a uprchlických táborech. Obávají se zejména možných dopadů na miliony Rohingů, kteří v minulých letech utekli z Barmy před tamními etnickým čistkami a nyní žijí v táborech na jihovýchodě Bangladéše.  

Nejsilnější naměřená bouře oblastí prošla v roce 1999, kdy supercyklón v indickém státě Urísa zabil přes devět tisíc lidí. Největší přírodní katastrofu však Bangladéš zažila ještě o osm let dříve, kdy série menších cyklón, záplav a tornád připravila o život necelých sto čtyřicet tisíc lidí. Přírodní katastrofy mají v této zemi ničivé dopady zejména kvůli drastické chudobě, hustému zalidnění a také nízkému pobřeží, které tuto zemi činí velmi zranitelnou i vůči zvyšujícím se hladinám moří.

Tropické cyklóny jsou silnější kvůli klimatické krizi

Meteorologové dávají sílu supercyklónu Amphán do souvislosti s prohlubováním klimatické krize, způsobené přehříváním planety skleníkovými plyny ze spalování fosilních paliv. Na vině jsou zejména vyšší teploty mořských hladin, díky nimž tropické bouře vznikají a nabírají na síle. Podmínky pro vznik tropických cyklón tak vznikají častěji a bouře mohou dosahovat větší ničivosti než dříve.

Také teplota Indického oceánu postupně stoupá. Super cyklón Amphán vznikl v oblasti, kde povrchová teplota přesahuje jednatřicet stupňů Celsia. Právě toto pondělí vydali vědci z amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) studii, podle které intenzita tropických bouří v posledních čtyřech dekádách celosvětově stoupla, a to právě v důsledku klimatické krize.

„Podařilo se nám shromáždit dostatek důkazů pro to, že lidská činnost jednoznačně přispívá k zvyšování ničivosti tropických cyklón. Výsledky budeme muset potvrdit dalším testováním, které je v případě bouří takovéhoto rozsahu složité. Nicméně trendy jsou poměrně jasné,“ komentoval výsledky výzkumu jeden z jeho autorů, James P. Kossin.

Tropické cyklóny jsou v jiných oblastech známé také pod názvy hurikán a tajfun — jde nicméně o totožný jev. Označení „hurikán“ je typické pro oblast Karibiku i mexického zálivu, přičemž v posledních letech začínají bouře dosahovat až k východnímu pobřeží Spojených států. Tajfuny zase najdeme v jihovýchodní Asii, zejména v oblasti Filipín, Tchaj-wanu a Japonska.

Další informace:

    Diskuse