Louisianu zasáhl hurikán Laura. Pozorovatelé mluví o environmentálním rasismu

Radek Kubala

Devastace způsobená hurikánem Laura zvýraznila environmentální nerovnost panující v oblasti Mexického zálivu. Úniky ze zasažených průmyslových komplexů zhoršily již tak zdevastované životní prostředí pro místní černošské komunity.

Bývalý prezident Obama prosadil na americké poměry přísné ekologické regulace na chemický a petrochemický průmysl. Donald Trump je ovšem zrušil. Foto Twitter Marcos A Orellana

Hurikán Laura, který ve čtvrtek udeřil na pobřeží Mexického zálivu, upoutal pozornost amerických pozorovatelů nejen kvůli své ničivosti, ale také nerovným dopadům na převážně černošské komunity žijící v okolí průmyslových komplexů na pobřeží států Louisiana a Texas. 

Laura patří k historicky nejsilnějším v oblasti. Bouře zasáhla mimo jiné i největší petrochemický komplex ve Spojených státech, ležící ve městě Lake Charles mezi Houstonem a New Orleans. Právě zde hurikán způsobil několik požárů a úniků nebezpečných látek, které zhoršily již tak silně znečištěné ovzduší v okolí závodů. 

Celý komplex čítající několik desítek rafinérií na zpracování ropy a chemických závodů přitom vznikl krátce po druhé světové v okolí převážně černošské čtvrti Mossville. Tu založil na konci osmnáctého století bývalý otrok Jack Moss a během americké občanské války sloužila jako místo úkrytu pro další otroky.

Komentátoři New York Times John Schwartz a Hiroko Tabuchi popisují ve svém článku, že podle analýz dopadá již desítky let znečištění z rozsáhlých fabrik takzvaného zlatého trojúhelníku na pobřeží Mexického zálivu výrazněji na černošské komunity. Právě kolem takovýchto míst průmyslové komplexy vznikají. 

Tento jev nazývají environmentálním rasismem, či ekologickou nespravedlností. Následky hurikánu Laura pak systémovou nerovnost ještě zvýraznily. Environmentální právnická organizace Earthjustice, americká obdoba českého Franka Bolda, právě z těchto důvodů zveřejnila prohlášení, kde upozorňuje také na riziko rychlejšího šíření koronaviru v zasažených komunitách.

„Sledujeme souběh tří krizí, kterými Spojené státy v současnosti trpí: zdravotní, klimatickou a strukturálním rasismem. Pobřežní komunity žijící na pomezí Texasu a Louisiany jsou již dnes vystavené většímu zdravotnímu riziku při šíření nemoci Covid-19, zejména kvůli silně znečištěnému ovzduší způsobenému ropným, plynovým a chemickým průmyslem. Hurikán Laura tyto problémy jen zhorší,“ uvedla Earthjustice v prohlášení.

Nejedná se přitom o první příklad z Mexického zálivu, kdy komentátoři i aktivisté zmiňují souvislost mezi tropickými cyklónami a environmentálním rasismem. Nejznámějším příkladem je hurikán Katrina, který udeřil na New Orleans v roce 2005. Deset let po hurikánu se bílým Američanům žije mnohem lépe než předtím, zatímco menšiny si naopak pohoršily. Ukazuje to studie univerzity v Louisianě popisující obnovu města.

Problémy zhoršuje i Trumpova politika

Environmentální rasismus posiluje také rozvolňování ekologických regulací, které souvisí s nástupem Donalda Trumpa do prezidentského úřadu. Bývalý prezident Barack Obama během svého mandátu prosadil na americké poměry přísné ekologické regulace na chemický a petrochemický průmysl. Podnikům mimo jiné nařizovaly, aby zveřejnily a poctivě vedly evidenci nebezpečných látek, které ve svých závodech skladují.

Obamovy zákony také umožňovaly nezávislé federální vyšetřování v případě porušování ekologických norem či při haváriích. Trump však vyšel vstříc lobbistům fosilního průmyslu, podle kterých byly Obamovy regulace pro firmy příliš zatěžující a nákladné, a většinu těchto zákonů zrušil.

Čím dál ničivější bouře

Hurikán udeřil na pobřeží státu Louisiana rychlostí větru až dvě stě čtyřicet kilometrů v hodině, což představuje čtvrtý — tedy druhý nejsilnější — stupeň Saffir-Simpsonové stupnice sloužící ke klasifikaci tropických cyklón. Bouře způsobila mohutné záplavy, výpadky proudu pro čtyři sta tisíc lidí a minimálně šest obětí.

Podle tiskové agentury AP místní úřady nařídily evakuaci necelých šesti set tisíc lidí. Laura je nejničivější tropická cyklóna v oblasti od roku 2005, kdy pobřeží Louisiany zasáhl hurikán Katrina a zdevastoval New Orleans. V oblasti Mexického zálivu tak patří k nejsilnějším v historii.

Letošní sezóna hurikánu v severních částech Atlantického oceánu je navíc nebývale silná. Jedná se o první sezónu v měřené historii, kdy meteorologové zaznamenali devět tropických bouří již před začátkem srpna a třináct před koncem stejného měsíce. Na vině jsou podle vědců vyšší teploty mořských hladin, která se otepluje v důsledku klimatické krize.

Podmínky pro vznik tropických cyklón tak vznikají častěji a bouře mohou dosahovat větší ničivosti než dříve. V květnu vydali vědci z amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) studii, podle které intenzita tropických bouří v posledních čtyřech dekádách celosvětově stoupla, a to právě v důsledku klimatické krize.

„Podařilo se nám shromáždit dostatek důkazů pro to, že lidská činnost jednoznačně přispívá k zvyšování ničivosti tropických cyklón. Výsledky budeme muset potvrdit dalším testováním, které je v případě bouří takovéhoto rozsahu složité. Nicméně trendy jsou poměrně jasné,“ komentoval výsledky výzkumu jeden z jeho autorů, James P. Kossin.

Další informace: