Hurikán Laura, který ve čtvrtek udeřil na pobřeží Mexického zálivu, upoutal pozornost amerických pozorovatelů nejen kvůli své ničivosti, ale také nerovným dopadům na převážně černošské komunity žijící v okolí průmyslových komplexů na pobřeží států Louisiana a Texas. 

Laura patří k historicky nejsilnějším v oblasti. Bouře zasáhla mimo jiné i největší petrochemický komplex ve Spojených státech, ležící ve městě Lake Charles mezi Houstonem a New Orleans. Právě zde hurikán způsobil několik požárů a úniků nebezpečných látek, které zhoršily již tak silně znečištěné ovzduší v okolí závodů. 

Celý komplex čítající několik desítek rafinérií na zpracování ropy a chemických závodů přitom vznikl krátce po druhé světové v okolí převážně černošské čtvrti Mossville. Tu založil na konci osmnáctého století bývalý otrok Jack Moss a během americké občanské války sloužila jako místo úkrytu pro další otroky.

Komentátoři New York Times John Schwartz a Hiroko Tabuchi popisují ve svém článku, že podle analýz dopadá již desítky let znečištění z rozsáhlých fabrik takzvaného zlatého trojúhelníku na pobřeží Mexického zálivu výrazněji na černošské komunity. Právě kolem takovýchto míst průmyslové komplexy vznikají. 

Tento jev nazývají environmentálním rasismem, či ekologickou nespravedlností. Následky hurikánu Laura pak systémovou nerovnost ještě zvýraznily. Environmentální právnická organizace Earthjustice, americká obdoba českého Franka Bolda, právě z těchto důvodů zveřejnila prohlášení, kde upozorňuje také na riziko rychlejšího šíření koronaviru v zasažených komunitách.