Čtvrtina Bangladéše pod vodou, tři miliony vysídlených lidí v Indii a nejhorší záplavy v Číně za poslední dekády. Z důvodu netradičně intenzivních monzunových dešťů se od začátku června vylily řeky také v Bhútánu, Nepálu nebo Barmě. Podle vědců lze intenzivní záplavy dát do souvislosti s oteplováním planety a prohlubováním klimatické krize. V budoucnu budou ještě častější.

Celkově záplavy postihly téměř deset milionů lidí v zemích jihovýchodní Asii a až pětapadesát milionů lidí v Číně. Největší ztráty na životech jsou v chudších zemích, jako je Bangladéš nebo Barma. V Číně zase velká voda zaplavila hustě osídlené povodí řeky Jang-c’-ťiang a zastavila provoz zdejších továren, což může podle pozorovatelů výrazně zpomalit obnovu tamější ekonomiky a způsobit další šíření koronaviru.

Jen za červen a červenec čínské úřady spočítaly, že ekonomické ztráty budou až ve výši dvaceti miliard dolarů (přibližně čtyři sta třicet miliard korun). Sto padesát osm lidí zemřelo, necelé čtyři miliony přišly o domov. V postižených městech roste také cena základních potravin, například v Šanghaji až o dvacet procent.

„Poslední dva měsíce pršelo nejvíce od roku 1961. Třiatřicet řek má historicky největší průtoky, u více než čtyři sta třiceti toků bylo v červenci nad povodňovou hranicí,“ objasnil situaci Wang Č'-chua, mluvčí Čínského meteorologického úřadu. 

Situaci zhoršuje klimatická krize

Záplavy jsou pro oblasti východní Číny a obecně jihovýchodní Asie typické během období dešťů, které běžně trvá od června do srpna. Nicméně letošní dešťě patří mezi ty nejintenzivnější v měřené historii. Podle vědců celou situaci zhoršuje klimatická krize způsobená spalováním fosilních paliv, odlesňováním a nešetrnými zemědělskými postupy.

Podle vědeckých projekcí budou podobné výjimečné situace stále běžnější. V případě zvýšení průměrného oteplení planety o dva stupně Celsia oproti předindustriální době by podobně devastující povodně měly nastat minimálně jednou za čtvrtstoletí, tedy čtyřikrát častěji než dosud. Při oteplení o tři stupně Celsia pak podle studie zveřejněné před dvěma lety v časopise Nature Climate Change jenom v Číně přijde o domov každoročně na dvacet milionů lidí.

Připomeňme, že při splnění všech cílů stanovených státy v Pařížské dohodě směřujeme ke zvýšení průměrného oteplení o tři stupně, nicméně některé klíčové země, jako jsou například Spojené státy, ani těchto nedostatečných cílů nechtějí dosáhnout. Reálně tak při současné trajektorii směřujeme spíše k oteplení o čtyři a více stupňů Celsia.

„Různé současné studie dokládají, že v důsledku změn klimatu se zvýšilo množství srážek v Číně za posledních několik dekád. Přitom zdejší města na to nejsou připravená, protože pracují se starými daty o vývoji srážek a nereflektují oteplování,“ přibližuje tamější situaci Liou Ťün-jen z čínské pobočky Greenpeace.