Klimatické krize nouzový stav ještě prohloubí. Víme, jak se vypořádat s obojím

Daniel Aldana Cohen, Daniel Kammen

Americký plán s názvem „Zelený stimul“ navrhuje masivní zelené investice do ekonomiky. Jedině tak se dá podle jeho autorů předejít zničující kombinaci klimatické a koronavirové krize.

Zelené investice jsou podle studií nejlepším způsobem, jak vytvářet nová pracovní místa. Foto Sunrise Movement

Epidemie koronaviru ve Spojených státech pustoší už tak nefunkční systém zdravotní péče a ohrožuje ekonomiku. Jen za poslední měsíc se na úřad práce přihlásilo více než dvaadvacet miliónů Američanů. Nezasáhne-li stát, nezaměstnanost může prolomit hranici 32 procent. 

Deník Referendum psal o klimatu ještě, než to bylo cool. Podpořte naši práci a pomozte nám učinit z něj společenskou prioritu.
×

Hrozí nám naprostá sociální katastrofa, srovnatelná snad jen s Velkou depresí z přelomu dvacátých a třicátých let. A bude hůř. Čelíme totiž také rozvratu klimatu. Zapotřebí je samozřejmě okamžitá podpora, sama o sobě ale nepostačí. Chceme-li se s celou krizí vypořádat, potřebujeme politiku, která vytvoří pracovní místa, sníží uhlíkové emise a vyvine odolný systém založený na spravedlivé moderní ekonomice. Jak toho docílit? To jsme spolu s dalšími odborníky sepsali v dokumentu s názvem „Zelený stimul“ adresovaném americkému Kongresu. 

Můžeme se jen dohadovat, kdy začnou předsedkyně sněmovny Nancy Pelosi a prezident Donald Trump konečně věnovat obnově ekonomiky dostatečnou pozornost. Za zavřenými dveřmi se už přitom začíná plánovat. Otázkou není ani tak, jak velký balík se do ekonomiky nalije, ale komu bude určen.

Republikáni budou jako vždy kritizovat jakýkoli návrh s přívlastkem „zelený“, to ovšem nemusí nic znamenat. Průzkumy i projednávaná legislativa totiž ukazují, že mnoho z našich požadavků má ve skutečnosti už nyní podporu napříč stranami. 

Můžeme navíc očekávat, že dopady klimatické krize v dohledné době nouzový stav ještě zhorší. V Kalifornii začíná v dubnu sezóna požárů. Pracovní omezení, způsobená pandemií, ztíží situaci hasičům, kteří mají za úkol provádět kontrolované vypalování a držet tak oheň v bezpečné vzdálenosti od lidských obydlí. To znamená dvojí zátěž na plíce místních obyvatel: kromě koronaviru se musí obávat i všudypřítomného kouře.

Třetina Spojených států navíc každé jaro čelí zvýšenému riziku povodní. Na letošní léto a podzim hrozí podle předpovědí „nadprůměrné riziko velkých hurikánů, které by mohly zasáhnout i americké vnitrozemí.“ 

Zničující kombinace klimatické a koronavirové krize si už přitom jinde vybírá svou daň: Ekvádorská vláda ve strachu ze šíření viru odmítla pomoc tamějším domorodým komunitám, které se potýkají se záplavami. S obnovou bojuje také ostrov Fidži, kde tento týden řádil cyklon Harold — a to má země prozatím jen devatenáct potvrzených případů nákazy.

Proto je nyní prioritou najít způsoby, jak postiženým oblastem pomoci, aniž bychom prohloubili šíření viru. Mezi vším utrpením se současně otevírá možnost pro politiku „Zeleného stimulu“, která bude spolu s Covidem-19 řešit také klimatickou krizi a sociální nerovnost.

Náš přístup se současně jeví jako jediná možnost pro hladký přechod na zelenou ekonomiku pro jednadvacáté století. Éra špinavé energie se chýlí ke konci — už i konzervativní analytik CBNC Jim Cramer varuje, že investice do ropy se nemusí vyplatit, a odpor proti fosilním palivům narůstá také ve společnosti. 

Velcí investoři jako Blackrock a další již začaly od fosilních investic postupně upouštět. Zelená obnova ekonomiky se připravuje na úrovni Evropské unie a postupně se na ní shodují také jednotlivé státy jako Německo či Jižní Korea. Na investice do efektivity a čisté energie se dnes totiž hledí se samozřejmostí jako na motor ekonomické přestavby.

Ve Spojených státech jsou zelené investice nejlepším způsobem, jak skrze veřejné financování vytvářet důstojná pracovní místa. Potvrzuje to také studie Světové banky z roku 2011: zatímco milion dolarů investovaný do ropy a plynu vytvořil v té době ve Spojených státech jen pět pracovních míst, ze stejné investice do energeticky šetrného bydlení vzniklo míst sedmnáct, z investice do veřejné hromadné dopravy dvaadvacet, do větrných elektráren třináct a do solární energie čtrnáct pracovních míst. Kammenův výzkum, ale také další se shodují, že investice do moderní zelené ekonomiky vytvářejí pracovní místa efektivněji než odvětví fosilního průmyslu. 

Naší dlouhodobou vizí je nabídnout hodnotnější a důstojnější práci, navíc šetrnou k životnímu prostředí. Zapotřebí bude podpory vědecko-technologického vzdělávání dětí, ohroženým komunitám bychom zase měli pomoci prostřednictvím učňovských programů navázaných na nové kariérní možnosti. Řadu příkladů dobré praxe najdeme v Kalifornii. Investice by také umožnily zavést technologie jako solární bateriová úložiště v lokalitách, na něž se při boomu čisté energie ostudně zapomnělo.

Navrhovaná opatření současně chrání proti výkyvům počasí. Lokální úložiště a mikrozdroje zvyšují spolehlivost přenosové sítě i napojených zdravotnických zařízení. Jednou sadou opatření bychom tak zlepšili život nespočtu komunit — jak z environmentálního, tak z ekonomického a sociálního hlediska.

Debatu o zelených investicích je třeba vést v konkrétní rovině. Podle průzkumu provedeného společností Data for Progress podporuje masivní zelené investice většina společnosti. Ještě zajímavější je zjištění, že některé konkrétní plány — elektrické autobusy, zateplení nízkopříjmového bydlení či obnovitelná energie — se těší dokonce ještě širší podpoře, a schvaluje je také většina republikánských voličů. Nejde o žádné abstraktní vize v nedohlednu, bavíme se o věcech, které žádá většina naší společnosti.

Právě proto jsme se spolu s dalšími devíti experty na sociální a klimatickou politiku rozhodli východiska „Zeleného stimulu“ sepsat do podoby otevřeného dopisu. Naše návrhy se týkají celkem osmi odvětví ekonomiky. Ve zkratce jde o mobilizaci masivního množství veřejných prostředků — pro začátek řekněme dvou bilionů dolarů — do zelených investic. Ty mají vytvořit nové pracovní pozice a zvýšit kvalitu života, obzvlášť nízkopříjmových skupin či etnických a domorodých komunit. Právě ty trpěly kvůli znečištění a podfinancování v posledních desetiletích nejvíce.

Ačkoli se to nezdá, načasování je ideální. Překlenovací půjčky a zálohy za veřejné zelené zakázky typu solární panely a elektrická vozidla veřejné dopravy by stabilizovaly rozpočty jak firem, tak zaměstnanců. Díky iniciativám jako Climate Conservation Corps můžeme mladým lidem poskytnout práci i perspektivu. 

Jakmile budeme připraveni, stačí aby všichni úředníci usedli k Zoomu a zařídili veškeré papírování potřebné k tomu, aby se projekty rozběhly. Na úředničině totiž selhával Obamův zelený plán v roce 2009 — papírováním se ztratily měsíce.

Katastrofy způsobené změnou klimatu jsme oba pocítili na vlastní kůži — Daniel Cohen zažil hurikán Sandy, Daniel Kammen zase loňské obrovské požáry. Zastánci environmentální spravedlnosti mají pravdu: nestačí se z katastrofy vzpamatovat tak, že se prostě vrátíme k tomu, co bylo dřív. 

K čemu bychom se v tomto případě vraceli? Do letošního ledna, kdy žila polovina země od výplaty k výplatě, kdy nekontrolované emise uhlíku ohrožovaly naši budoucnost, kdy byly etnické skupiny kvůli diskriminaci ve zvýšeném ohrožení nákazou?

Pojďme se raději odrazit vpřed — díky zeleným investicím, pro něž jsou lidé na prvním místě.

Z anglického originálu „Climate crisis will deepen the pandemic. A green stimulus plan can tackle both“ pro Guardian přeložil Jakub Krahulec.

    Diskuse