Na začátku měsíce vydal časopis Respekt speciál věnovaný otázce klimatické krize nesoucí podtitul „o výzvách spojených se záchranou planety“. Je vždy dobře, když se v českém veřejném prostoru objeví kvalitně zpracovaný projekt, který nad rámec běžného reportování uchopí nejdůležitější téma dnešní doby. Ostatně v Deníku Referendum to tak děláme od samotného začátku jeho existence.

Jednatřicet textů nabízí poučné čtení, které otevírá i často zapomenutá témata spojená s ochranou klimatu. Mezi takové patří článek Jaroslava Spurného o uhlíkové stopě české armády a militarismu obecně, příběhy lidí potýkající se s následky klimatické krize u nás i v zemích globálního Jihu či příspěvky k reflexi environmentálního žalu popkulturou a uměním.

Respektu však v sérii článků chybí rozpoznání hlavních mocenských schémat v pozadí této krize. Pro debatu o budoucnosti politiky a společnosti jsou hlubší analýzy souvislostí a systémových příčin klimatické krize podstatné. Speciál Respektu ovšem nabízí příběh o změnách klimatu, ve kterém moc fosilních korporací a na ně navázaných politiků sehrává jen podružnou roli.

Nejpalčivěji je to vidět na článcích, které se věnují historii politických a ekonomických souvislostí klimatické krize. Například dějiny každoročních klimatických konferencí Rámcové úmluvy OSN o změnách klimatu sepsané Martinem Uhlířem nejsou úplné právě bez pochopení dynamiky, kterou se největším fosilním korporacím povedlo tento proces ovládnout.

Už samotné mechanismy v rámci první vzniklé společné dohody — Kjótského protokolu — tedy zejména obchodování s emisními povolenkami — byly od začátku bezzubé a jejich účinné reformě roky bránil právě lobbing fosilních firem. Renesanci zažívá obchodování s emisními povolenkami až v současné době, a to právě díky zásahu Evropské unie, která stáhnutím části povolenek z trhu výrazně zvýšila jejich cenu.

Co v devadesátých letech a v prvním desetiletí dvacátého století fungovalo ještě ze zákulisí, je v poslední dekádě již zcela zjevné. Fosilní firmy mají od roku 2013 možnost sponzorovat klimatické konference, v Paříži se nepokrytě podílely na hlavním programu a v posledních letech mají i exkluzivní přístup k tajným vyjednáváním, která probíhají první týden konference.