Výběr knih, které inspirativně promýšlejí řešení klimatické krize

Radek Kubala

Klimatický redaktor Radek Kubala vybírá šest letošních knih, které stojí za to si přečíst při promýšlení řešení klimatické krize. Tři knihy vyšly v českém překladu, tři jsou zatím dostupné jen v anglickém originále.

Základní knihu Kate Raworthové můžeme od letoška číst i česky. Foto Stephan Röhl, Flickr

V letošním roce se sešlo hned několik provázaných krizí. Zdravotní způsobená pandemií nemoci covid-19, sociální provázená ekonomickou krizí i rostoucí nerovností mezi bohatými a chudými, jak mezi zeměmi, tak v jejich rámci, a klimatická, která může rozvrátit celoplanetární ekosystém. V přelomových časech nic není důležité jako přemýšlení o tom, jak všechny tři problémy překonat. Proto nabízíme čtenářů šest nejinspirativnějších knih letošního roku pro řešení současných krizí dle výběru klimatické rubriky DR.

Deník Referendum psal o klimatu ještě, než to bylo cool. Podpořte naši práci a pomozte nám učinit z něj společenskou prioritu.
×

Do výběru záměrně nezahrnujeme knížky, které se snaží popisovat projevy krize. Popisů problému, ve kterém se nacházíme, máme poměrně hodně. Namísto toho se ve výběru sešly knihy, které analyzují hlubší příčiny současné krize a snaží se hledat řešení.

Tři z nich vyšly už v předchozích letech anglicky, ale teprve letos si je můžete přečíst v překladu do češtiny. Zbylé tři pak vyšly v letošním roce a jsou k sehnání a přečtení zatím pouze v anglickém jazyce; a v některých případech v překladech do jazyků dalších.

1. Bruno Latour — Zpátky na zem

Nakladatelství Neklid letos přeložilo jednu z nejnovějších knih francouzského sociologa a jednoho ze zakladatelů teorie sítí aktérů Bruno Latoura, ve které se snaží hledat nový způsob, jak se orientovat v novém klimatickém režimu. V době dynamicky se proměňující planety hledá Latour politiku a jednání, která bude ukotvená v lokálním kontextu, ale zároveň bude otevřená světu.

Francouzský sociolog odmítá zpátečnické uzavírání se před nástrahami okolního světa, stejně jako globalizaci propagující rychlé přemísťování lidí i zboží po celé planetě. Jedna cesta totiž vede k šovinistickému násilí a druhá ke zničení planety.

Novou klimatickou politiku bychom měli hledat ve sporu s globální elitou, která s námi odmítá sdílet společný svět. Podle Latoura musíme najít boční cestu — ani vpřed, ani zpátky — a po ní přistaneme na planetě Zemi: staneme se pozemšťany.

2. Kate Raworthová — Ekonomie koblihy

Přímější a konkrétnější cestu, jak obstát v době souběhu několika krizí, ukazuje knížka Kate Raworthové Ekonomie koblihy. Ta vyšla už před třemi lety (v DR jsme přinesli před časem stručné představení její koncepce), avšak až letos je k dostání i česky díky překladu družstevního nakladatelství IDEA. Raworthová v knížce nabízí nový koncept, jak přemýšlet nad ekonomií v jednadvacátém století.

Společnost by měla fungovat jako koblížek či věneček s dírou uprostřed (v anglosaském prostředí známý jako „donut“). Venkovní okraj představuje ekologické limity planety, které nutně musíme dodržet v zájmu našeho přežití. Vnitřní okraj je pak nezbytné sociální minimum, pod které nesmí nikdo klesnout.

V zatuchlém prostředí českého ekonomického myšlení, které definují neoliberálové typu Lukáše Kovandy, může Ekonomie koblihy způsobit doslova třesk. A to nejen z toho důvodu, že pro koblihu u nás otevřel prostor jistý Andrej Babiš, jehož firma — k snad jen dočasně — převzala řízení státu.

3. Raj Patel, Jason W. Moore — Dějiny světa na příkladu sedmi laciných věcí

Vezměte si jeden současný výrobek, třeba kuřecí nugetky, a zkuste dopodrobna promyslet jeho způsob vzniku a historii. Právě takto postupuje knížka aktivisty a novináře Raje Patela a environmentálního historika Jasona Moora Dějiny světa na příkladu sedmi laciných věcí, která vyšla letos v překladu v nakladatelství Neklid.

Patel a Moore v ní na historických příkladech dokazují, že do současné ekologické krize nás přivedlo myšlení provázející moderní obchod a ustavování volného trhu, který učinil velmi lacinými sedm základních věcí potřebných k našemu současnému životu — přírodu, peníze, práci, péči, potraviny, energii a životy. Knížka je protkaná mnoha jednoduchými příklady, které mechanismus fungování současného kapitalismu dopodrobna vysvětlují. Na konci knihy pak oba autoři hledají řešení, jak se prohloubení krize vyhnout.

4. Jason Hickel — Less is more: how degrowth will save the world

Všichni známe rčení, že méně je někdy více. Právě na této premise je založená i kniha ekonoma a antropologa Jasona Hickela Less is more, how degrowth will save the world, která vyšla letos v létě.

Autor v ní detailně propojuje fungování současného systému se závislostí na ekonomickém růstu měřeném čistě jen pomocí HDP. Popisuje také, proč neustálá nutnost kapitalismu expandovat vede k ničení ekosystémů, ale také zhoršuje pozici pracujících při jejich boji o sociální a pracovní práva.

Hickel na přesných příkladech vyvrací také vizi zeleného růstu a tezi o takzvaném decouplingu, tedy odpoutání růstu HDP od využívání materiálních zdrojů. Na těchto troskách pak popisuje představu nového lepšího světa, ve kterém je nejdůležitější plný a kvalitní život v čistém životním prostředí, s přístupem ke kvalitním veřejným službám a vlastnickými vztahy založenými na sdílení společného světa. Dokládá tak, že svět postavený na nerůstových principech není hrozbou, ale nadějí na lepší život.

5. Varshini Prakash, Guido Girgenti — Winning the Green New Deal: Why We Must, How We Can

Pokud vás nebaví filozofování o lepším světě a hledáte způsob, jak vizi sociálně ekologické transformace prosadit, jistě vám přijde vhod kniha Winning the Green New Deal: Why We Must, How We Can. Kniha Varshini Parkashové a Guida Girgentiho, dvou nejvýraznějších postav amerického hnutí Sunrise movement, nabízí vhled do přemýšlení současného amerického klimatického hnutí, které se snaží definovat vizi sociálně ekologické transformace pro jednadvacáté století. Nezůstávají však pouze u definice, ale promýšlejí také metody, jak takovou vizi prosadit.

Nejdůležitější částí knihy je proto třetí kapitola, ve které se autor a autorka zabývají metodami, jak organizovat lidi a Green New Deal politicky prosadit. Právě tato část by měla být povinným čtením pro každého, kdo chce v příštích letech o sociálně ekologickou transformaci usilovat. Do knihy přispěli i autoři a autorky působící v klimatickém hnutí již dlouho, jako například Bill McKibben, David Wallace-Wells nebo Rhiana Gunn-Wrightová.

6. Andreas Malm — Corona, Climate, Chronic Emergency: War Communism in the Twenty-First Century

Výčet šesti nejdůležitějších knih letošního roku by nebyl úplný, kdyby neobsahoval knihu vyjadřující se k pandemii nemoci covid-19. Švédský akademik Andreas Malm, autor knihy Fosilní kapitál důsledně popisující vznik kapitalismu a jeho propojení s uhelným byznysem, vydal koncem roku útlou knížku prohlubující poznání o letošním krizovém roku.

Stejně jako jsme psali v Deníku Referendum na začátku letošní pandemie, tak i Malm na základě dat dokládá příčiny vzniku pandemie v destrukci divočiny a odlesňování. Lidé přicházejí do styku častěji s živočichy, kteří jsou navíc v oslabeném přírodním prostředí náchylnější k nemocem, což zvyšuje riziko přenosu patogenů ze zvířat na člověka.

V provokativní vizi cesty vpřed pak Andreas Malm volá po tom, abychom se z pandemie poučili a ke klimatické krizi se začali chovat jako k urgentnímu problému, který vyžaduje minimálně stejné úsilí jako boj s nemocí covid-19. Návrat do normálních časů již možný není, podle Malma potřebujeme permanentní stav nouze. Přináší také konkrétní praktické tipy pro klimatické hnutí, jak současného krizového stavu využít k nutné transformaci společnosti.

Diskuse