Ekonomický růst významným způsobem přispívá k ničení přírody a oteplování planety. Ozelenit růst a zbavit ho kompletně závislosti na růstu spotřeby materiálních zdrojů a nepřijatelné zátěži ekosystémů nejspíše nebude možné. Pokud chce Evropa skutečně přispět k řešení klimatické krize a ochránit rozmanitost přírody, musí kromě technologických změn také snížit spotřebu a orientovat se spíše na kvalitu života lidí než na zvyšování hmotného bohatství.

To jsou postuláty, které patřily tradičně k argumentům akademiků s výrazně zeleným profilem či radikálnějších segmentů ekologického hnutí. Nyní ale k takovýmto závěrům dospěla studie Evropské agentury pro životní prostředí, tedy instituce zřízené Evropskou unií.

Agentura zároveň podotýká, že evropská Zelená dohoda nebude úspěšná, pokud se zaměří jen na inovace a obměnu technologií v energetice, průmyslu, dopravě či zemědělství. Nutné je podle ní proměnit také metodiku, jakou se v současnosti ve společnosti měří rozvoj.

Evropská agentura pro životní prostředí tak kritizuje i ukazatel Hrubého domácího produktu (HDP), který je v současnosti nejrozšířenějším ukazatelem měření výkonu ekonomiky a platí za nejdůležitější hodnocení politické úspěšnosti vlád. Evropská unie by měla podle agentury začít používat jiné indikátory kvality života, které budou zahrnovat právě i stav životního prostředí a další kritéria.

Výzkumníci také zpochybňují přílišné zaměření politiků na koncepci zeleného růstu, která předpokládá oddělení spotřeby materiálních zdrojů od ekonomického růstu (takzvaný decoupling). „Politici na nejvyšších úrovních prezentují myšlenku oddělení ekonomického růstu a spotřeby zdrojů jako hlavní řešení ekologické krize. Nenalezli jsme však žádné důkazy o možnosti absolutního oddělení růstu od ničení životního prostředí na celoplanetární úrovni,“ uvádějí výzkumníci v citované zprávě.

Podobně studie vyvrací představu, že je možné všude zavést principy oběhové ekonomiky, tedy takové, která neplodí odpad. Jinými slovy, všechny materiály nebude možné recyklovat, a tudíž ani principy oběhové ekonomiky nemohou stát na předpokladu, že ekonomika neustále poroste.

Alternativa existuje

Kritika dopadů ekonomického růstu na životní prostředí a udržitelnost planety není vůbec nová, nicméně teprve nyní ji začínají akceptovat i velké instituce, jako je například právě Evropská agentura pro životní prostředí. I jako alternativu k ekonomickému růstu navrhují autoři studie koncepty, které jsou známé již delší dobu.

Konkrétně se jedná o myšlenku koblihové ekonomiky, kterou svou knihou zpopularizovala britská ekonomka Kate Raworthová. Podle ní by si společnost měla nastavit ekologické i sociální standardy, které zajistí udržitelné využívání omezených planetárních zdrojů a také zajistí všem lidem důstojný život bez rizika propadu do chudoby. Výzkumníci se však odkazují i na jiné modely vycházející z principů nerůstové a ekologické ekonomie.

„V době pandemie, kdy i Mezinárodní měnový fond prohlašuje myšlenku neoliberalismu za mrtvou, bychom měli začít brát vážně uvedené alternativní modely fungování ekonomiky. Nové přístupy k ekonomice musí zajistit, že lidé i planeta budou prospívat v harmonii,“ uvedl v tiskové zprávě Nick Meynen z Evropské agentury pro životní prostředí.

Jeho slova potvrzuje i Margarita Mediavillová z Univerzity ve španělském Valladolidu a jedna z vedoucích projektu LOCOMOTION, který vytváří modely transformace k udržitelné a bezuhlíkové budoucnosti. „Dříve nebo později budou muset ekonomiky nejvyspělejších států přestat růst, protože nežijeme na nekonečné planetě a ekonomiku nelze zorganizovat tak, aby měla nulový dopad na životní prostředí. Právě klimatická krize nám jasně ukazuje, že ekonomika závislá na neomezeném růstu není udržitelná,“ řekla Mediavillová.