Je třeba opustit ekonomický růst, říká už i agentura zřízená Evropskou unií

Radek Kubala

Ekonomický růst je v současnosti jedním z hlavních důvodů klimatické krize i ničení ekosystémů na celé planetě. Zelený růst, který počítá s oddělením růstu od spotřeby materiálů, přitom zřejmě není možný. Potřebujeme nový model ekonomiky.

Radost ze života a jeho kvalita nemusí souviset s hmotnou spotřebou, říká už i agentura zřizovaná Evropskou unií. Foto Derek Raugh, flickr

Ekonomický růst významným způsobem přispívá k ničení přírody a oteplování planety. Ozelenit růst a zbavit ho kompletně závislosti na růstu spotřeby materiálních zdrojů a nepřijatelné zátěži ekosystémů nejspíše nebude možné. Pokud chce Evropa skutečně přispět k řešení klimatické krize a ochránit rozmanitost přírody, musí kromě technologických změn také snížit spotřebu a orientovat se spíše na kvalitu života lidí než na zvyšování hmotného bohatství.

To jsou postuláty, které patřily tradičně k argumentům akademiků s výrazně zeleným profilem či radikálnějších segmentů ekologického hnutí. Nyní ale k takovýmto závěrům dospěla studie Evropské agentury pro životní prostředí, tedy instituce zřízené Evropskou unií.

Agentura zároveň podotýká, že evropská Zelená dohoda nebude úspěšná, pokud se zaměří jen na inovace a obměnu technologií v energetice, průmyslu, dopravě či zemědělství. Nutné je podle ní proměnit také metodiku, jakou se v současnosti ve společnosti měří rozvoj.

Evropská agentura pro životní prostředí tak kritizuje i ukazatel Hrubého domácího produktu (HDP), který je v současnosti nejrozšířenějším ukazatelem měření výkonu ekonomiky a platí za nejdůležitější hodnocení politické úspěšnosti vlád. Evropská unie by měla podle agentury začít používat jiné indikátory kvality života, které budou zahrnovat právě i stav životního prostředí a další kritéria.

Výzkumníci také zpochybňují přílišné zaměření politiků na koncepci zeleného růstu, která předpokládá oddělení spotřeby materiálních zdrojů od ekonomického růstu (takzvaný decoupling). „Politici na nejvyšších úrovních prezentují myšlenku oddělení ekonomického růstu a spotřeby zdrojů jako hlavní řešení ekologické krize. Nenalezli jsme však žádné důkazy o možnosti absolutního oddělení růstu od ničení životního prostředí na celoplanetární úrovni,“ uvádějí výzkumníci v citované zprávě.

Podobně studie vyvrací představu, že je možné všude zavést principy oběhové ekonomiky, tedy takové, která neplodí odpad. Jinými slovy, všechny materiály nebude možné recyklovat, a tudíž ani principy oběhové ekonomiky nemohou stát na předpokladu, že ekonomika neustále poroste.

Alternativa existuje

Kritika dopadů ekonomického růstu na životní prostředí a udržitelnost planety není vůbec nová, nicméně teprve nyní ji začínají akceptovat i velké instituce, jako je například právě Evropská agentura pro životní prostředí. I jako alternativu k ekonomickému růstu navrhují autoři studie koncepty, které jsou známé již delší dobu.

Konkrétně se jedná o myšlenku koblihové ekonomiky, kterou svou knihou zpopularizovala britská ekonomka Kate Raworthová. Podle ní by si společnost měla nastavit ekologické i sociální standardy, které zajistí udržitelné využívání omezených planetárních zdrojů a také zajistí všem lidem důstojný život bez rizika propadu do chudoby. Výzkumníci se však odkazují i na jiné modely vycházející z principů nerůstové a ekologické ekonomie.

„V době pandemie, kdy i Mezinárodní měnový fond prohlašuje myšlenku neoliberalismu za mrtvou, bychom měli začít brát vážně uvedené alternativní modely fungování ekonomiky. Nové přístupy k ekonomice musí zajistit, že lidé i planeta budou prospívat v harmonii,“ uvedl v tiskové zprávě Nick Meynen z Evropské agentury pro životní prostředí.

Jeho slova potvrzuje i Margarita Mediavillová z Univerzity ve španělském Valladolidu a jedna z vedoucích projektu LOCOMOTION, který vytváří modely transformace k udržitelné a bezuhlíkové budoucnosti. „Dříve nebo později budou muset ekonomiky nejvyspělejších států přestat růst, protože nežijeme na nekonečné planetě a ekonomiku nelze zorganizovat tak, aby měla nulový dopad na životní prostředí. Právě klimatická krize nám jasně ukazuje, že ekonomika závislá na neomezeném růstu není udržitelná,“ řekla Mediavillová.

Diskuse

Co by "nerůst" nevyhnutelně potřeboval ke své realizaci?

- odpuštění dluhů

- zastavení populační exploze

- silnější pozici veřejného zájmu než soukromého vlastnictví

- museli by to chtít většinově sami lidé

Hm.

Takže bych to viděl tak, že bychom se přece jen měli soustředit na technologický pokrok a decoupling a jak jej realizovat v krátké době, než na snění o celosvětové revoluci...

JP
January 30, 2021 v 10.15

"Odpuštění dluhů" - žádná ekonomika nemůže fungovat tam kde není povinnost splácet závazky.

"Zastavení populační exploze" - to není zásadní problém, ta se časem zastaví sama od sebe, v zemích prvního světa je tomu už dávno naopak, populace vymírá.

"Silnější pozici veřejného zájmu než soukromého vlastnictví" - tuto otázku jsem zrovna v minulých dnech rozebíral na mých "Humanistických dialozích", jednostranné prosazování "veřejného zájmu" na úkor soukromé iniciativy by bylo zase špatně, to o co jde je obojí uvést do souladu. Ale právě to je to ze všeho nejtěžší.

"Museli by to chtít většinově sami lidé" - ano, spolu s předcházejícím bodem klíčový problém. Dost možná rozhodující otázkou je, jestli se současné ekologické hnutí kolem Grety Thunbergové udrží jako trvalá a relevantní společenská a politická síla. Zdá se, že mladá generace přece jenom začíná myslet jinak, nežli v kategoriích trvalého růstu produkce a konzumu.

JP
January 30, 2021 v 10.16

Mimochodem, realizace alespoň oněch dvou posledních bodů by sama o sobě nebyla ničím jiným, nežli - světovou revolucí...

JH
January 30, 2021 v 19.53
Ekonomové

musí v první řadě přijít s něčím lepším, než je HDP. Zmíněná zpráva předkládá jako jedno z klíčových tvrzení: "Full decoupling of economic growth and resource consumption may not be possible."

Ovšem, zatímco "resource consumption" je celkem objektivní věc, "economic growth" si můžeme různě předefinovat. Tudy snad vede cesta postupné změny.

JP
February 2, 2021 v 9.55

Totiž, ona i ta "spotřeba zdrojů" nemusí být tak zcela jednoznačná. Například spotřebovávat dřevo (za podmínek pravidelné obnovy lesních porostů) samo o sobě není problém. Záleželo by tedy na tom, jaké zdroje spotřebovávat, a jakým způsobem.

HDP a ekonomický růst: ano, svým způsobem je to ten samý nesmysl, na kterém byla založena plánovaná ekonomika v socialismu. HDP totiž nijak nevyjadřuje kvalitativní stránku produkce; nýbrž jenom její stránku ryze kvantitativní.

Za "úspěch" se tedy považuje jenom a prostě to, když bylo vyrobeno víc, tedy čistě větší objem zboží, nežli v roce minulém. A není tu vůbec nijak diferencováno mezi produkcí užitečnou, produkcí zbytnou, a produkcí společensky (respektive ekologicky) škodlivou. Přičemž právě toto rozlišování by bylo základním předpokladem ke kvalitativnímu, nikoli pouze kvantitativnímu růstu společnosti.