Nečekaně přímou kritikou dnes převládajícího ekonomického uspořádání upoutal tento týden pozornost legendární britský přírodovědec a dokumentarista David Attenborough. Čtyřiadevadesátiletý popularizátor vědy, proslavený jako průvodce i u nás oblíbenými televizními seriály o krásách živé přírody, v rozhovoru s moderátorkou BBC Liz Bonninovou vyjádřil přesvědčení, že „excesy kapitalistického systému“ bude potřeba „omezit“, má-li se živý svět uzdravit.

Příroda se podle Attenborougha může obnovit a znovu rozkvést, neobejde se to ale bez snížení celkové spotřeby. „Budeme muset žít hospodárněji než dnes. A jsme toho schopni, myslím si, že to dokážeme. A že díky tomu budeme šťastnější, ne méně šťastní než dnes. Excesy, které nám přinesl kapitalistický systém, bude potřeba nějak omezit,“ uvedl doslova Attenborough. „To neznamená, že kapitalismus je mrtvý a já nejsem ekonom a nemám v tom jasno. Ale věřím tomu, že národy a lidé po celém světě si začínají uvědomovat, že chamtivost nevede ke štěstí,“ pokračoval dále.

Na vině je podle něj ekonomické uspořádání, které před potřebami lidí a přírody preferuje nekonečný růst. „Náš ekonomický systém byl založen na principu zisku. Musíte zkrátka na konci každého roku vykázat zisk — a nejen to, čím větší ten zisk je, tím lépe. V krátkodobém horizontu to funguje. Končí to ale katastrofou,“ kritizoval Attenborough dynamiku kapitalismu.

K růstovému systému je podle přírodovědce potřeba najít alternativu: „Musíme konečně najít moudrost k tomu, abychom si uvědomili, že je možné žít udržitelně, že ekonomika může fungovat i v odlišném systému, který bude založený na jiných principech, než je zisk.“

Na otázku moderátorky, jak takové lepší budoucnosti pro všechny dosáhnout, odpověděl Attenborough: „Nevím, nevím. Co ale vím, je, že pokud světu přírody pomůžeme, svět se stane pro všechny lepším místem. Rozumět světu přírody a tomu, jak funguje, je klíčové. Když bylo lidí na světě ještě velmi málo a žili v blízkém vztahu s přírodou, svět byl funkčním ekosystémem, na kterém měl každý podíl. A myslím si, že se můžeme vrátit tímto směrem.“

Klíčové k dosažení „ne-růstového“ systému je tak podle něj snížení nerovností, které by umožnilo všem lidem důstojný život v rámci mezí bezpečného ekologického prostoru: „Nemůžeme vrátit čas, to nejde. Můžeme se ale zaměřit na to, co je opravdu důležité. Co je důležité, aby všechny lidské bytosti měly. To znamená, že ti, kteří dnes mají velmi mnoho, budou mít možná méně. A ti, kteří mají velmi málo, budou mít trochu víc. A díky tomu bude moct svět přírody znovu začít kvést tak, jako kdysi,“ uzavřel Attenborough.

Kritizovaný, ale především milovaný

Attenborough byl dříve často kritizován právě za to, že ekonomické souvislosti ekologických problémů opomíjí. Ve svém nejnovějším vystoupení ale parafrázuje kritiku těch ekonomů, kteří tvrdí, že právě opuštění růstu a principu maximalizace zisku, stejně jako snížení nerovností mezi nejbohatšími a nejchudšími, je pro řešení ekologické krize zásadní.

Na sociálních sítích jeho slova ocenila přední ekologická ekonomka Kate Raworthová, nebo antropolog a jeden z výrazných popularizátorů „nerůstu“ Jason Hickel. „K Attenboroughovi jsem byl dříve kritický právě proto, že se odmítal těmto skutečnostem věnovat. Tohle představuje skutečný posun a doufejme i počátek širší veřejné debaty,“ napsal Hickel.

Attenborough přírodovědné dokumenty pro BBC připravoval již v padesátých letech minulého století. Za sedm desetiletí svého veřejného působení připravil desítky rozhlasových a televizních dokumentů — k nejznámějším patří „Zázračná planeta“ — i knih.

V Británii patří mezi nejoblíbenější osobnosti veřejného života a pravidelně bývá — k vlastní nelibosti — tiskem označován za „národní poklad“. Za svůj přínos získal v roce 1985 od královny Alžběty šlechtický titul „Sir“. Pozornost letos vzbudil také videem, na němž se jej právě královská vnoučata ptají na otázky o přírodě. Attenborough jim v něm mimo jiné radí, jak se rozhodnout mezi kotětem a štěnětem.

Když si ve svých čtyřiadevadesáti letech před několika týdny založil profil na sociální síti Instagram — podle vlastních slov proto, aby mohl lidi snáze informovat o závažnosti ekologické krize — zlomil dosavadní světový rekord. Získat první milion „sledujících“ mu trvalo pouhé čtyři hodiny a čtyřiačtyřicet minut.