Sir David Attenborough: máme-li zachránit přírodu, musíme zkrotit kapitalismus

Josef Patočka

Legendární ochránce přírody v pořadu britské BBC vyjádřil přesvědčení, že má-li se svět přírody uzdravit, bude potřeba „nějak omezit excesy kapitalismu“. Udržitelnější životní způsob může podle něj také učinit lidi šťastnějšími.

David Attenborough při nedávném skypovém rozhovoru s Gretou Thunbergovou. Foto Steve Bowbrick, flickr

Nečekaně přímou kritikou dnes převládajícího ekonomického uspořádání upoutal tento týden pozornost legendární britský přírodovědec a dokumentarista David Attenborough. Čtyřiadevadesátiletý popularizátor vědy, proslavený jako průvodce i u nás oblíbenými televizními seriály o krásách živé přírody, v rozhovoru s moderátorkou BBC Liz Bonninovou vyjádřil přesvědčení, že „excesy kapitalistického systému“ bude potřeba „omezit“, má-li se živý svět uzdravit.

Unikátní výběr informací ze světa, které v češtině nenajdete nikde jinde. Podpořte Deník Referendum!
×

Příroda se podle Attenborougha může obnovit a znovu rozkvést, neobejde se to ale bez snížení celkové spotřeby. „Budeme muset žít hospodárněji než dnes. A jsme toho schopni, myslím si, že to dokážeme. A že díky tomu budeme šťastnější, ne méně šťastní než dnes. Excesy, které nám přinesl kapitalistický systém, bude potřeba nějak omezit,“ uvedl doslova Attenborough. „To neznamená, že kapitalismus je mrtvý a já nejsem ekonom a nemám v tom jasno. Ale věřím tomu, že národy a lidé po celém světě si začínají uvědomovat, že chamtivost nevede ke štěstí,“ pokračoval dále.

Na vině je podle něj ekonomické uspořádání, které před potřebami lidí a přírody preferuje nekonečný růst. „Náš ekonomický systém byl založen na principu zisku. Musíte zkrátka na konci každého roku vykázat zisk — a nejen to, čím větší ten zisk je, tím lépe. V krátkodobém horizontu to funguje. Končí to ale katastrofou,“ kritizoval Attenborough dynamiku kapitalismu.

K růstovému systému je podle přírodovědce potřeba najít alternativu: „Musíme konečně najít moudrost k tomu, abychom si uvědomili, že je možné žít udržitelně, že ekonomika může fungovat i v odlišném systému, který bude založený na jiných principech, než je zisk.“

Na otázku moderátorky, jak takové lepší budoucnosti pro všechny dosáhnout, odpověděl Attenborough: „Nevím, nevím. Co ale vím, je, že pokud světu přírody pomůžeme, svět se stane pro všechny lepším místem. Rozumět světu přírody a tomu, jak funguje, je klíčové. Když bylo lidí na světě ještě velmi málo a žili v blízkém vztahu s přírodou, svět byl funkčním ekosystémem, na kterém měl každý podíl. A myslím si, že se můžeme vrátit tímto směrem.“

Klíčové k dosažení „ne-růstového“ systému je tak podle něj snížení nerovností, které by umožnilo všem lidem důstojný život v rámci mezí bezpečného ekologického prostoru: „Nemůžeme vrátit čas, to nejde. Můžeme se ale zaměřit na to, co je opravdu důležité. Co je důležité, aby všechny lidské bytosti měly. To znamená, že ti, kteří dnes mají velmi mnoho, budou mít možná méně. A ti, kteří mají velmi málo, budou mít trochu víc. A díky tomu bude moct svět přírody znovu začít kvést tak, jako kdysi,“ uzavřel Attenborough.

Kritizovaný, ale především milovaný

Attenborough byl dříve často kritizován právě za to, že ekonomické souvislosti ekologických problémů opomíjí. Ve svém nejnovějším vystoupení ale parafrázuje kritiku těch ekonomů, kteří tvrdí, že právě opuštění růstu a principu maximalizace zisku, stejně jako snížení nerovností mezi nejbohatšími a nejchudšími, je pro řešení ekologické krize zásadní.

Na sociálních sítích jeho slova ocenila přední ekologická ekonomka Kate Raworthová, nebo antropolog a jeden z výrazných popularizátorů „nerůstu“ Jason Hickel. „K Attenboroughovi jsem byl dříve kritický právě proto, že se odmítal těmto skutečnostem věnovat. Tohle představuje skutečný posun a doufejme i počátek širší veřejné debaty,“ napsal Hickel.

David Attenborough vloni promluvil k bankéřům v Mezinárodním měnovém fondu. Foto Stephen Jaffe, IMF, flickr

Attenborough přírodovědné dokumenty pro BBC připravoval již v padesátých letech minulého století. Za sedm desetiletí svého veřejného působení připravil desítky rozhlasových a televizních dokumentů — k nejznámějším patří „Zázračná planeta“ — i knih.

V Británii patří mezi nejoblíbenější osobnosti veřejného života a pravidelně bývá — k vlastní nelibosti — tiskem označován za „národní poklad“. Za svůj přínos získal v roce 1985 od královny Alžběty šlechtický titul „Sir“. Pozornost letos vzbudil také videem, na němž se jej právě královská vnoučata ptají na otázky o přírodě. Attenborough jim v něm mimo jiné radí, jak se rozhodnout mezi kotětem a štěnětem.

Když si ve svých čtyřiadevadesáti letech před několika týdny založil profil na sociální síti Instagram — podle vlastních slov proto, aby mohl lidi snáze informovat o závažnosti ekologické krize — zlomil dosavadní světový rekord. Získat první milion „sledujících“ mu trvalo pouhé čtyři hodiny a čtyřiačtyřicet minut.

Diskuse

PŘECHOD KE GLOBÁLNÍ MOCI

"Klíčové k dosažení 'ne-růstového' systému je podle něj snížení nerovností, které by umožnilo všem lidem důstojný život v rámci mezí bezpečného ekologického prostoru."

----------------------------

K nerůstové ekonomice existují různé cesty, v zásadě ale jen dvě:

1. Z hlediska nějakého upřednostňovaného motivu lidského jednání už nebude výhodné chovat se způsobem, který na ekonomiku působí prorůstově.

2. Nerůstová ekonomika bude ustanovena globální mocí.

---------------------------------

Ad 1) V intencích Weberovy "protestanstské morálky" došlo k upřednostnění ekonomicky prorůstového lidského chování u rozhodující masy lidí zcela samovolně - tedy automaticky (v důsledku náboženské reformace). To znamená, že změna způsobu lidského chování, která vedla ke vzniku růstové ekonomiky, nebyla nějak "mocensky nařízena", ale prosadila se sama od sebe. Inspirace marxismem pak v dalším vývoji vedla k pokusům měnit ekonomický systém vlastním lidským rozhodnutím, k čemuž je samozřejmě třeba mít moc takové rozhodnutí prosadit.

Změna ekonomického systému nastolená lidským rozhodnutím nevedla ovšem k očekávané rovnosti lidí, vedla k brutálnímu zneužití moci, kdy například v období tzv. Velké čistky (kterou děkan FF UK nyní spojuje s "demokratickým prvkem stalinismu") probíhalo v SSSR přibližně 1000 poprav denně, samozřejmě bez soudu, soud byl nahrazen těmi proslulými "trojkami".

Ad 2) Druhá zmíněná cesta k nerůstové ekonomice - prostřednictvím upevňování globální moci a následné přeměny světa touto mocí - není řešením ekologické krize, ale vede do orwellovského světa.

GLOBÁLNÍ ROVNOSTÍ K PRIVATIZACI ZEMĚKOULE

Ad 1) "Nebude výhodné chovat se způsobem, který na ekonomiku působí prorůstově" - tím jsem chtěl spíše říci "mít jiné hodnoty", nikoliv "chovat se výhodným způsobem" ("výhodný způsob chování" bohužel člověku naší doby evokuje již jen onu "materiální stránku věci", potažmo peníze).

Pokud je ovšem to, co je samo schopno ty jiné hodnoty života ["životní hodnoty"] z generace na generaci dál předávat - pokud je toto "nosné médium" v troskách, pokud "z chrámu zbyly již jen ruiny", nemohou být ony (pro existenci společnosti) životně důležité informace "namodulovány" na na žádnou "nosnou vlnu", protože tato "nosná vlna" ("nosné médium") - tedy ve skutečnosti lidská kultura (nikoliv v tom úzkém smyslu umělecké tvorby) je ničena.

Při studiu marxismu (a dalších navazujících směrů) pak vyvstává otázka, zda je ničena záměrně, záměrně právě jako ono údajné "médium, které reprodukuje hodnoty kapitalismu"... Levicový liberalismus prostě nedělá dobře, když vnímá kulturu jakožto "chybný společenský konstrukt", útočí na ni a chce člověka od jeho kultury "osvobodit". Kultura (v tomto širším slova smyslu) je totiž vlastně takovým "biotopem člověka", "prodloužením přírody do lidské společnosti" - je to vlastně samovolná kolektivní nevědomá lidská reakce na místně se měnící realitu.

Pokud nějaká ideologie kulturu (v uvedeném slova smyslu) záměrně ničí (záměrně za účelem "zničení kapitalismu"), udělá z člověka v podstatě jen "ředitele zeměkoule" - spíše však ředitele ve smyslu "majitele", takže ta (pro levici tak palčivá) otázka rovnosti bude konečně "vyřešena" po vzoru hesla "řídit zeměkouli jako firmu"...

Je tedy člověk "ředitem zeměkoule", nebo součástí přírody?

(Má na ty "funkce" dostatek pokory a dostatek odpovědnosti?)

V té volbě "výhodného způsobu chování" (který pak na ekonomiku působí prorůstově) má ale i při volbě těch "jiných životních hodnot" zásadní místo konstrukce peněz jako dluhu. (Možná to málokdo ví, ale "peníze vznikají typicky v momentě, kdy komerční banka poskytne nějakému člověku či firmě úvěr". Viz stránky ČNB: https://www.cnb.cz/cs/o_cnb/cnblog/Mnozstvi-penez-urcuje-ekonomika-nikoli-centralni-banka). Právě nutnost splatit i úrok, splatit ho - Z V TOM OKAMŽIKU JEŠTĚ nikde NEEXITUJÍCÍCH peněz, které je nutno teprve ve formě dalšího úvěru vytořit a tyto nové peníze "krýt" - nikoli již třeba zásobou státního zlata, ale právě růstem ekonomiky, právě tato nutnost splácet úroky a krýt nově vzniklé peníze na jejich splácení ekonomickým růstem je příčinou tohoto nedobrovolného ekonomického růstu.

Není to tedy "chybný konstrukt lidské kultury" který "reprodukuje hodnoty kapitalismu" (a který by bylo potřeba nějak mocensky krotit), ale je to spíše pravděpodobně (chybná?) konstrukce peněz jakožto dluhu.