David Attenborough: Šedesát let gentlemanem v divočině

Filip Outrata

Česká televize připomíná dokumentárním filmem Davida Attenborougha, britského přírodovědce a moderátora, který zasvětil svůj život dvěma osudovým láskám: přírodě a BBC a nakonec dospěl k tomu, že lidstvo je pro Zemi něco jako nákaza.

Česká televize třídílným dokumentem připomíná mimořádnou osobnost britského přírodovědce a popularizátora, autora dlouhé řady dokumentárních cyklů a knih. Dokumentární série natočená v roce 2012 umožňuje seznámení s šesti desítkami jeho cest za poznáním přírody. Zprostředkuje toto poznání veřejnosti ve světě, který se za ono dlouhé období výrazně změnil, stejně jako se vyvinula přírodověda nebo technika filmařské práce.

Scéna, v níž David Attenborough předvádí, jak obtížné je vylekat lenochoda, je dodnes hitem YouTube. Foto repro DR z vysílání BBC

Trpělivý i hravý uličník

Na Davida Attenborougha (narozen 8. května 1926 v Londýně) by se dala vztáhnout slova z pera jeho britského krajana Johna R. R. Tolkiena, jimiž popsal jednoho z hlavních hrdinů svého mytického světa: „s ptáky i zvířaty dovedl mluvit jazykem, jenž srdce otevírá“. Tolkienův čaroděj Gandalf i jeho kolega Radagast se vyznačovali trpělivostí, s níž dovedli naslouchat lidem, trpaslíkům stejně jako ostatním živým tvorům a být jim tak blízcí, až se zdáli jedněmi z nich.

Když v prvním dílu série Attenborough vypráví o tom, jak střílením hrachového zrnka z foukačky oklamal roztouženého samce jistého druhu zlaté mušky, a ten se stále znovu plný vervy vrhal za prudce letícím projektilem velikosti blízké objektu jeho touhy, až musel být úplně na pokraji sil, spíš než vědce připomíná uličníka ze sousedství, který pana Mušáka sice trochu škádlí, ale jinak k němu chová patřičný respekt.

Tato směs hravosti, jistého ostychu a obdivu je pro přístup britského dokumentaristy typická. Ať již se vydává do světa savců, plazů, bezobratlých či rostlin, jeho vystupování tak trochu připomíná cestovatele obdivujícího památky zanechané vysokou kulturou minulosti. Jen s tím rozdílem, že jeho obdiv je věnován kultuře dosud živé, projevující se každý den tisíci drobnými pozoruhodnými detaily.

V pořadu Jantarový stroj času (Amber Time Machine, 2004) bezmála osmdesátiletý dokumentarista například pátral po totožnosti různých živočichů skrytých v kousku jantaru, který dostal od své adoptivní sestry, když mu bylo dvanáct let. Hledání skrytých pokladů, cesty proti proudu času a úžas z objevů jsou ale příznačné pro celou jeho tvorbu.

×