Už před padesáti lety vyšla kniha E. F. Schumachera Malé je milé, s podtitulem „Jak by vypadala ekonomie, které by záleželo na lidech“. Vloni se dočkala druhého českého vydání. Schumacher v knize tvrdí, že ekonomika zaměřená na maximalizaci soukromých zisků a stálý růst bude prohlubováním nerovností způsobovat stále větší problémy sociální a neudržitelným čerpáním přírodních zdrojů a znečišťováním životního prostředí vytvářet stále větší problémy ekologické.

Schumacher viděl problém jak na Západě, kde právě začala být zpochybňována relativně sociální keynesiánská politika omezující kapitál, tak na Východě, kde byl před časem zlikvidován československý pokus o demokratický socialismus. Oba systémy totiž podle něj spojovala honba za růstem za cenu devastace přírody.

Dnes je realizace ideálu sociálně zaměřené a demokraticky řízené ekonomiky „s lidskou tváří“, která nezatěžuje přírodní prostředí nad udržitelnou míru, ještě vzdálenější, než byla před padesáti lety.

Více než kdy jindy si potřebujeme osvojit Schumacherovo přesvědčení, že ekonomika se řídí pravidly, která lze měnit a nastavovat podle toho, jaké cíle si společnost stanoví. Tváří v tvář klimatickým změnám a degradaci životního prostředí je změna ekonomického myšlení nezbytným úkolem při pokusu o nápravu — vlastně záchranu člověka a planety Země.

Různé podoby zeleného kapitalismu, jako je víra, že nové technologie „všechno vyřeší“, nepředstavují změnu dostatečnou, protože nezpochybňují základní destruktivní principy současného systému. Pozornost si zaslouží radikálnější koncepty nové ekonomiky.

Klima změny

Ekonomika dobrého života (wellbeing economy) usiluje o „sdílený dobrý život pro lidi a planetu“, jak zní formulace Wellbeing Economy Alliance (WEAll), která sdružuje více než 200 nevládních organizací, akademických pracovišť, vládních institucí a podniků.