Macronova lekce z toho, jak změny klimatu určitě neřešit

Andreas Malm

Hnutí „žlutých vest“ ukazuje, že pracující si již nechtějí nechat líbit klimatickou politiku, která přenáší náklady na snižování emisí na chudé, zatímco bohaté nechává akumulovat kapitál. Inspirovat by nás měly právě protesty, ne Macron.

Pokud někdo potřeboval další lekci, jak změny klimatu určitě neřešit, může za ni poděkovat Emmanuelu Macronovi. Snížit daně těm nejbohatším a ostatním pak napařit vyšší daň z pohonných hmot? Další způsob, jak se střelit do nohy a pak tvrdit, že kráčíme vstříc zelenější budoucnosti.

V podobných napůl iluzorních a napůl destruktivních pseudo-reformách vyniká kapitalistická klimatická politika již dvě desetiletí. Pokaždé jaksi vede k tomu, že břemeno nákladů skončí na zádech těch nejchudších. Tak se zabírá zemědělská půda pro pěstování biopaliv a zvyšují se ceny potravin; tak se emise z luxusního zboží kompenzují pěstováním lesů v Ugandě či kdo ví kde, aby se kvůli tomu nejdřív museli vystěhovat místní zemědělci; tak se obyčejným spotřebitelům na Západě říká, že právě oni nesou odpovědnost za růst uhlíkových emisí a musejí si proto vybírat lepší (a obvykle dražší) alternativy; nebo se jako poslední hřebíček do naší klimatické rakve plánují geoinženýrské projekty, které hrozí zničit miliony již tak zranitelných životů, jen aby mohla ekonomika aspoň ještě chvíli fungovat tak, jako doposud.

Zářným příkladem této kapitalistické klimatické politiky se stal v poslední době francouzský prezident Macron: samozvaný strážce Pařížské klimatické dohody, jenž si s oblibou pěstuje auru posledního ze světových vůdců, kterému ještě doopravdy záleží na snižování emisí. Se svým stylem vládnutí ovšem přichází příliš pozdě — jeho bezmocnost je dávno zcela evidentní.

Proto muselo přijít hnutí gilets jaunes, žlutých vest, aby mu dalo hloubku jeho omylu pocítit. Nelze řešit změny klimatu tak, že náklady na snižování emisí svalíte zdaněním na pracující, abyste je „pošťouchli“ k těm správným spotřebním volbám, zatímco bohaté necháte dál volně akumulovat kapitál. Nikdy to nefungovalo. A nikdy to fungovat nebude.

Želbohu, v liberálním hlavním proudu ekologického hnutí tato iluze nadále žije vlastním životem. Zelení lobbisté, shromáždění na klimatické konferenci OSN „COP 24“ v Katovicích, přijali Macronovo rozhodnutí daň na pohonné hmoty odložit „se znepokojením“. „Ustupuje-li Francie od zdanění oxidu uhličitého, ustupuje tím od potřebné transformace energetiky a vysílá tím do světa velmi špatný signál,“ prohlásil původně Pierre Canet, vedoucí klimatické a energetické kampaně francouzské pobočky WWF (ačkoli se zdá, že organizace si — podobně jako Macron — uvědomila svůj omyl a později vydala tiskové prohlášení, v němž se od daně distancovala.)

Nicméně, jak ve svém skvělém článku vysvětluje Maxime Combes z francouzské organizace Attac, daň by nic podobného nezbytné transformaci energetiky nepřinesla. Reálný dopad by pocítili ve svých peněženkách především ti spotřebitelé, kteří si nemohou dovolit odstavit svá stará auta a už tak mají hluboko do kapsy.

×
Diskuse
JH
December 18, 2018 v 12.59
"Aut se potřebujeme v podstatě zbavit"
Je to tak. Bohužel to na bohatém a demokratickém Západě dost možná nebude fungovat. Znám řadu jinak inteligentních lidí, kteří budou trvat na svém právu jezdit autem ještě dlouho potom, co chcípne poslední korál. V naší kultuře je v zásadě nemožné automobilkám nařídit - jak píše pan Malm - aby nevyráběly soukromá auta, když je občané chtějí. Naopak, musíte nejdříve přesvědčit občany, že se jich mají vzdát.
December 19, 2018 v 10.38
"přenáší náklady na snižování emisí na chudé, zatímco bohaté nechává akumulovat kapitál. "
Už v téhle větičce z perexu je obsažena celá velká iluze o slučitelnosti ekologického a sociálního. Kapitál sám o sobě žádné emise neprodukuje, ty vytváří spotřeba. Zredukovat radikálně masovou spotřebu, aniž by se to mas dotklo, opravdu nejde.
December 19, 2018 v 10.46
Uvádí se,že jedno nebo několik procent lidí vlastní většinu světového bohatství. Jenomže nespotřebovávají většinu energie, masa a jiného emise indukujícího zboží.
VK
December 19, 2018 v 19.36
Kapitál především určuje, jakým způsobem se to - v konečném stupni spotřební - zboží bude produkovat a kolik emisí oxidu uhličitého při tom vytvoří. A holt výroba zboží za produkce značného množství CO2 vede k vyšším ziskům, než produkce bezemisní. Tudíž je ta první kapitálem absolutně upřednostňována.

Samozřejmě je proveditelné, stačí pro příklady zůstat úplně při zemi, zabíjet prasata v rakouských jatkách hned vedle chovu a nevozit je v kamionu na porážku do Polska a maso na zpracování zase zpátky. Jistěže firmy mohou znovu postavit sklady, místo dopravy just-on-time. Jistěže nemusíme vozit rajčata ze Španělska a místo toho zásobovat obchody vypěstovanými vlastními zemědělci. Vůbec není nutné vozit textil, elektroniku a asi tisícovku dalších položek přes půl zeměkoule. Rovněž tak vůbec není pro chod průmyslu nutné dovézt z Číny ocel (lodí na mazut a náklaďákem na naftu), v Novém Městě z ní udělat kolečka, ty naložit do kamionu, převézt do Švýcarska a tam z nich udělat hodinky. Nic z toho není nutné, vše se dá řešit při minimální dopravě a je to plně v technických možnostech našeho-evropského průmyslu (dokonce to tu už bylo a bylo opuštěno - jako doklad proveditelnosti).

Toto vše je možné a ještě daleko víc, jenom taková předochutnávka - akorát by při tom kapitál dosahoval menších zisků. To je celý problém a celá podstata toho, kterak kapitál (ne)tvoří žádné emise. Zároveň ukazuje, jak a proč environmentální hnutí takřka výhradním soustředěním na spotřebu jednotlivců - kteří koneckonců rovněž nenakupují nic, než jim kapitál ke koupi nabízí, kteří nakonec i berou práci, kterou kapitál nenabízí blíž než 50-100 kilometrů od domova -míří mimo cíl.
VK
December 19, 2018 v 19.41
K Jaroslavu Hájkovi
Vzdát se soukromých aut, poklesne produkce CO2 zhruba o šestinu. Úplně stejnou šestinu celkové produkce oxidu uhličitého tvoří nákladní automobilová doprava. Pakliže bychom se zaměřili prioritně na odbourávání dopravy náklaďáky - výsledek co do redukce skleníkových plynů bude ten samý, jako při tažení, aby se lidi vzdali soukromých automobilů. Bude ovšem daleko průchodnější.
JH
December 19, 2018 v 21.38
Politicky asi ano,
ale je tam menší prostor. Dálkovou nákladní dopravu můžete přesunout na železnici, ale i když doveze zboží do města vlak, rozvézt po městě to stejně musí náklaďáky.
Naproti tomu na MHD by mohli teoreticky (při dostatečném pokrytí) přejít téměř všichni.
Podle Eurostatu mohou zhruba za 12% celkových emisí osobní auta, 12% lehká nákladní doprava, a 6% těžká.

https://ec.europa.eu/clima/policies/transport/vehicles_en
VK
December 19, 2018 v 22.17
Pakliže odpovídají údaje Eurostatu, i kdyby polovinu veškeré lehké nákladní dopravy tvořila koncová doprava zboží po městě - jako že ve skutečnosti jenom zlomek - je v nákladní dopravě prostor ke snižování emisí CO2 stejný, jako u osobní.
JP
December 20, 2018 v 13.48
Pane Klusáčku, ten primární problém je bohužel v tom, že to extrémní stlačování nákladů (i za tu cenu ekologicky nesmyslných transportů sem a tam) si v prvé řadě žádá - konečný spotřebitel! Tedy ten zcela řadový průměrný občánek.

Protože je to on a právě on, který se nakonec vždy rozhodne pro ekologicky zatížený, ale o půl promile levnější produkt. Ten kapitálový vlastník, který by se rozhodl pro ekologicky čistou produkci - ten prostě zanikne, bude pohlcen svou levnější konkurencí.

Samozřejmě, i faktor kapitálu (a jeho prvotní potřeby a nutnosti produkovat zisk) tu hraje svou roli; ale opravdu není možno celou věc stavět tak, že na vině je jenom a pouze samotný kapitál, a že lidé sami nemohou za nic.