Švédové jedí stále méně masa. Kvůli zdraví, zvířatům i planetě

Josef Patočka

Švédsko vykazuje rekordně nízkou spotřebu masa. Vyplývá to ze statistik zveřejněných tamními úřady. Právě omezení konzumace živočišných produktů přitom odborníci doporučují jako jeden z léků na stále tíživější ekologickou krizi.

Švédové jedí stále masa. Po loňském vůbec nejmasivnějším meziročním poklesu konzumace od začátku vedení statistik v roce 1990 trend podle všeho pokračoval i v prvních třech kvartálech letošního roku. Množství zkonzumovaných zvířat pokleslo od ledna do září o 2,8 procenta. Průměrný Švéd tudíž snědl o necelé dva kilogramy masa méně.

Informovala o tom Švédská zemědělská rada, agentura spadající pod tamní ministerstvo zemědělství. „V pozorovaných spotřebitelských trendech hrají roli tržní výkyvy, obavy o světové klima i vlastní zdraví a nepochybně také soucit ke zvířatům,“ komentovala informaci v tiskové zprávě mluvčí agentury Åsa Lannhard Öbergová.

Pokles spotřeby živočišných produktů, jež dle posledních kalkulací vědců nezanedbatelně přispívají k přehřívání zemské atmosféry, však se změnami klimatu souvisí zřejmě ještě jiným, poněkud nečekaným způsobem. Švédská vláda totiž musela kvůli rekordnímu letnímu horku a suchu, doprovázenému nejhoršími lesními požáry za posledních padesát let, dočasně zakázat zakládání otevřených ohňů. Tradiční sezona grilování se tak nekonala.

„V mnoha obchodech se v létě maso tolik neprodávalo kvůli zákazu grilování. Spotřeba masa u nás ovšem klesá dlouhodobě, jen na výjimečné události v létě to tudíž svést nelze,“ vysvětluje Lannhard Öbergová.

Nezanedbatelná příčina ekologické krize

Přestože za změny klimatu může především spalování fosilních paliv v elektrárnách a motorech dopravních prostředků, živočišná výroba zůstává zásadní příčinou oteplování i degradace ekosystému po celém světě.

Podle nedávné studie, vyhodnocující dosud nejzevrubněji dopady zemědělství na život na Zemi, by měla kupříkladu spotřeba hovězího v západních zemích klesnout až o 90 %, chce-li se svět vyhnout katastrofálnímu oteplení.

„Deset miliard lidí na této planetě uživit lze,“ komentoval výsledky propočtů jejich spoluautor, profesor Johan Rockström z Potsdamského institutu pro výzkum změny klimatu. „Znamená to nicméně zcela změnit to, co jíme, a jak jídlo produkujeme. Na jídelníčku jsou přesně dvě možnosti: můžeme ekologizovat zemědělství, nebo si doslova sežrat planetu pod nohama.“

Další informace