Vlády nedělají dost pro to, aby odvrátily katastrofické zhroucení klimatického systému planety Země, varuje nová hodnotící zpráva Organizace spojených národů. Cíle Pařížské dohody z roku 2015 nebudou splněny, nezačnou-li vlády okamžitě zavádět další důsledná opatření k omezení emisí ze spalování fosilních paliv a dalších zdrojů.

Nezbytné je podle autorů studie zdanit uhlíkové emise, investovat do čistých zdrojů energie a zavést mnohem přísněji regulace směřující k omezení emisí. Vlády rovněž musí co nejdříve přestat s přímými i nepřímými dotacemi pro fosilní průmysl, jež dosud několikanásobně převyšují rozsah investic do obnovitelných zdrojů.

„Jde o obrovskou propast mezi slovy a činy. Mezi tím, na jakých cílech se vlády dohodly, a co pro jejich splnění ve skutečnosti dělají,“ říká jeden z autorů zprávy, Gunnar Luderer z německého Potsdamského institutu pro výzkum změn klimatu. „Pomůže jen rychlý obrat. Emise musíme do 2030 snížit o čtvrtinu, pokud chceme udržet oteplování pod dvěma stupni Celsia. Pro jeden a půl stupně bychom je museli snížit na polovinu.“

Emise dál stoupají

Množství vypouštěných skleníkových plynů — především oxidu uhličitého ze spalování fosilních paliv — v loňském roce po krátké stagnaci znovu vzrostlo. Podle OSN dosáhly emise rekordního objemu 53,5 gigatun oxidu uhličitého a nic nenasvědčuje tomu, že by se bez dalších politických zásahů měly samy od sebe začít snižovat.

Současně však dle OSN platí, že řešení existují a emise je možné dostat pod kontrolu. V posledních letech se objevují i slibné signály, jako je narůstající míra soukromých investic do obnovitelných zdrojů a dalších nízkouhlíkových technologií. Samy o sobě však tyto změny nestačí ke zmírnění následků celkového zvětšování ekonomiky.

„Vědecké poznatky jsou jednoznačné: ať byla dosavadní politická opatření jakkoli ambiciózní, nebudou stačit a vlády musí začít jednat daleko rychleji a důsledněji. Přiléváme olej do ohně, místo abychom jej uhasili. Prostředky k tomu přitom máme na dosah ruky,“ komentoval závěry zprávy místopředseda programu OSN pro životní prostředí Joyce Msuya.

Pařížská klimatická dohoda z roku 2015, první globální úmluva o snižování emisí zahrnující bohaté i chudé státy, zavazuje všechny země světa, aby udělaly všechno v jejich silách pro udržení oteplení pod dvěma stupni oproti předindustriálnímu období — s ambicí zastavit oteplování už pod jedním a půl stupněm.

Rozdíl půl stupně je obrovský. Podle letos na podzim publikované zvláštní zprávy Mezivládního panelu pro změny klimatu rozhodne také o osudech desítek milionů lidí, jež mohou vinou extrémního počasí přijít o živobytí či živořit v chudobě. Dva stupně oteplení se potom často považují za „bezpečnou hranici“, protože nad nimi dle vědeckých propočtů zásadně stoupá riziko, že se celý klimatický systém zhroutí a oteplování se vinou zpětných vazeb, jako je tání sibiřského permafrostu, vymkne naší kontrole.

Co dělat

Skutečnost, že emise po krátké stagnaci v letech 2014, 2015 a 2016 znovu stoupají, dokazuje, že vlády pro jejich omezení nedělají zdaleka dost. Podle Ťien Lioua, vedoucího vědeckého pracovníka programu OSN pro životní prostředí, jsou přitom některá z nutných opatření prostá a snadno dostupná.

„Pokud vlády zavedou základní fiskální nástroje, jako jsou subvence pro nízkouhlíkové technologie doprovázené zdaněním spalování fosilních paliv, bude to stimulovat investice do obnovitelných zdrojů a emise mohou zásadně klesnout,“ vysvětluje Liu. „Už jen zrušení dotací pro fosilní paliva by do roku 2030 snížilo emise o 10%.“ Daně a další opatření k zpoplatnění uhlíkových emisí však všude po světě narážejí na odpor fosilního průmyslu a dalších lobbistických zájmů.

Dalším problémem je skutečnost, že se dosud nepřestává stavět infrastruktura závislá na fosilních palivech, jako jsou energeticky náročné budovy, dálnice, či uhelné a plynové elektrárny. Protože jejich životnost často dosahuje až padesáti let, pomáhají lidstvo „uvěznit“ v jeho fosilní závislosti do budoucna. Co a jakým způsobem stavíme, by se tak mělo podle vědců co nejrychleji změnit a vlády by měly přestat hodnotit projekty primárně podle ekonomických kritérií.

„Časové okno, kdy ještě máme příležitost něco změnit, se rychle uzavírá,“ komentuje výsledky Jennifer Morganová, výkonná ředitelka Greenpeace International. „Nebudeme-li okamžitě jednat, způsobíme katastrofické oteplení, jež nenávratně poškodí zdraví naší planety a odsoudí miliony lidí k utrpení. Na co vlády ještě čekají?“

Další informace

• The Guardian World must triple efforts or face catastrophic climate change, says UN
• UN Environment Nations must triple efforts to reach 2°C target, concludes annual review of global emissions, climate action
• Nature Nations must triple efforts to curb greenhouse-gas emissions