Čtvrtý den v řadě naměřili meteorologové na několika místech republiky teplotní rekordy. Naposledy ve středu Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) zaznamenal nejteplejší dny zejména na severní Moravě a ve Slezsku, avšak i na dalších osmi měřících stanicích z celkových 147 stanic, kde se počasí měří déle než třicet let. Podle vědců k teplému počasí výraznou měrou přispívají změny klimatu a spalování fosilních paliv.

Nové či vyrovnané rekordy v posledních dnech meteorologové naměřili například v Karviné, Přerově, Lučině, Bohumíně, Rychnově nad Kněžnou či Ostravě-Porubě. Kvůli vysokým podzimním teplotám na Moravě mluví s nadsázkou vědci z týmu InterSucho o příchodu druhého jara.

„Na některých stromech se objevily nalité pupeny, nové listy i květy, ozimý ječmen i řepka se nechystají k přezimování. Rostliny při svém vegetačním vývoji reagují nejvíce na teplotu. Nejsou tak nachystané do mrazuvzdorné fáze, což může být v letošním již suchem poznamenaném roce další problém v případě, že by přišel radikální zlom počasí do minusových teplot," řekl ČTK bioklimatolog Zdeněk Žalud.

Podle klimatologů souvisí rekordně teplý podzim se změnami klimatu, které jsou způsobené nadměrným spalováním fosilních paliv, zejména uhlí a ropy. Rekordně teplé měsíce vědci zaznamenali už v létě i na jaře.

„Teploty vzduchu rostou postupně od osmdesátých let dvacátého století. Nárůst teplot je statisticky významný, léto a zima jsou dvě nejrychleji se oteplující sezóny,“ řekl Deníku Referendum Pavel Zahradníček z Oddělení klimatického modelování Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR.

Ekologové: Stát neřeší příčiny

Problematikou nárůstu teplot v letních měsících a s tím souvisejícím suchem se podle svých slov zabývají také příslušná ministerstva. Ministerstvo životního prostředí se podle Ondřeje Charváta z tiskového oddělení problematikou tepla a sucha zabývá dlouhodobě a předkládá návrhy řešení.

„Ministr Brabec (ANO) nedávno jednal s odborníky na problematiku boje se suchem přímo na Úřadu vlády. Plánujeme podpořit projekty obcí na zajištění pitné vody, recyklaci a zpětné využití vody v průmyslu, v zemědělství zlepšit schopnost půdy zadržovat vodu a chránit jí před erozemi, ve městech záchyt dešťové vody a adaptační opatření na změny klimatu,“ řekl Deníku Referendum Ondřej Charvát.

V realitě však podle odborníků dlouhodobě škodí českým polím intenzivní hospodaření typické pro velké zemědělské koncerny. Snižování schopnosti zadržovat vodu přispívá zejména mohutné pěstování řepky nebo kukuřice, typické například pro Agrofert patřící do svěřenského fondu premiéra Andreje Babiše (ANO).

Podle Jana Rovenského z Greenpeace, který se problematikou energetiky a změn klimatu zabývá dlouhodobě, by se ministerstvo životního prostředí mělo ovšem kromě následků změn klimatu věnovat zejména jejich příčinám. „Je potřeba vzít v potaz, že od určité úrovně se na změny klimatu adaptovat nelze. Pokud průměrná globální teplota stoupne třeba o tři stupně oproti předindustriální době, tak adaptační opatření neexistují,“ upozornil s nadsázkou.

Vědecký konsensus je totiž takový, že rozvrat klimatu může být neodvratný už při zvýšení průměrných teplot o jeden a půl stupně Celsia. Pařížská dohoda o změnách klimatu obsahuje jako cíl udržet zvýšení průměrné globální teploty nejvýše o dva stupně Celsia, přičemž jeden a půl stupně uvádějí jako žádoucí cíl. Podle nedávno vydané zprávy Mezivládního panelu pro změny klimatu OSN přitom máme pouhých dvanáct let, abychom oteplení planety udrželi pod jedním a půl stupněm.

„Ministerstvo životního prostředí by mělo kromě zadržování vody v krajině také aktivně vystupovat proti prodlužování provozu uhelných elektráren, protože to jsou právě ony, které změny klimatu způsobují,“ řekl Deníku Referendum Jan Rovenský. Česká politika ovšem zatím takovým směrem nemíří, Sobotkova vláda dokonce v minulém období rozhodla o prolomení limitu těžby hnědého uhlí na dole Bílina.