Ministerstvo životního prostředí minulý čtvrtek zveřejnilo dokumentaci k posouzení vlivu na životní prostředí (EIA) pro rozšíření velkolomu Bílina za hranice územních limitů těžby zaslanou Severočeskými doly, dceřinou společností ČEZu. Připomínky k záměru podalo za čtyři dny přes pět set třicet lidí. Ekologové upozorňují, že v materiálech chybí zpracované dopady vytěženého a spáleného uhlí na klima.

Přitom právě absence těchto propočtů byla jedním z důvodů, proč ministerstvo letos v dubnu dokumentaci těžařům vrátilo k přepracování. Ekologická organizace Greenpeace uznává, že těžaři v současné dokumentaci doplnili vliv na klima spojený s vlastním provozem dolu, například se spálením paliva v rypadlech. Odmítli ale vypočítat emise skleníkových plynů vyvolaných spálením vytěženého uhlí, které jsou přitom o dva řády vyšší.

„Rozšíření velkolomu Bílina by vedlo k emisím oxidu uhličitého ve výši více než čtvrt miliardy tun. Z hlediska dopadů na klima jde o zdaleka největší nově projednávaný záměr. Považujeme za nepředstavitelné, že by ministerstvo životního prostředí dovolilo těžařům se posouzení tohoto vlivu vyhnout,“ řekl vedoucí energetické kampaně Greenpeace Jan Rovenský.

Připomínky k dokumentaci mohou lidé podávat na ekology zřízených stránkách spoluprotiuhli.cz. Ministerstvo životního prostředí v čele s vicepremiérem Richardem Brabcem (ANO) se ale prozatím k výzvám občanů i ekologů staví zdrženlivě.

„Proces EIA je zcela na začátku a bude zakončený naším stanoviskem, které v tuto chvíli nelze předjímat. Všechny odborné připomínky samozřejmě vypořádáme dle zákona,“ řekla Deníku Referendum tisková mluvčí ministerstva Petra Roubíčková. Mluvčí Severočeských dolů Lukáš Kopecký Deníku Referendum sdělil, že dokumentace je v pořádku.

„Předložená dokumentace vlivů záměru obsahuje odbornou studii vlivu na klima v souladu s metodickým pokynem Ministerstva životního prostředí České republiky," řekl Kopecký.

Náklady těžby

Ekologové upozorňují, že rozšíření dolu Bílina by vedle negativních dopadů na životní prostředí mohlo mít pro český stát i nepříjemné ekonomické důsledky. Na provoz české uhelné energetiky doplácíme všichni formou externích nákladů desítky miliard korun ročně. Jedná se především o zvýšené náklady na zdravotní péči, obnovu poškozených lesů nebo adaptaci na dopady změn klimatu.

Podle výpočtů vědců z Univerzity Karlovy pro ministerstvo průmyslu a obchodu z roku 2015 by externí náklady na pokračování těžby v lokalitě Bílina do poloviny století dosáhly řádově stovek miliard korun. Ekologové zároveň připomínají, že v přepočtu na počet obyvatel patří Česká republika k pěti největším producentům oxidu uhličitého v Evropě. Ta navíc každoročně vyveze přes třináct terawatthodin elektřiny do zahraničí, což se rovná množství spotřebovanému všemi českými domácnostmi.

Bílina je jeden z největších uhelných velkolomů v České republice. Nachází se u stejnojmenného města v severních Čechách. K jeho případnému rozšíření otevřelo cestu prolomení územních limitů, které přes odpor veřejnosti a ekologických organizací — ovšem za podpory Českomoravské konfederace odborových svazů — schválila vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) v roce 2015.