ČEZ zprovoznil v Ledvicích hypermoderní elektrárnu. Ekologové spokojeni nejsou

Kateřina Keprtová

Nový blok hnědouhelné elektrárny Ledvice uvádí ČEZ do zkušebního provozu. Společnost hodnotí zdroj jako ekologický. Podle ekologů ale není s novými uhelnými elektrárnami slučitelné naplnění Pařížské dohody o ochraně klimatu.

V novém bloku elektrárny Ledvice na Teplicku začal před několika týdny dvouletý zkušební provoz. Elektrárna o výkonu 660 megawattů patřící skupině ČEZ se nachází na úpatí Krušných Hor a spaluje hnědé uhlí z dolů Bílina.

Společnost ČEZ nový blok charakterizuje jako „ekologický“ a má podle ní zlepšit životní prostředí a omezit emise znečišťující vzduch. Ekologové ale upozorňují na to, že naplnění Pařížské dohody o ochraně klimatu je možné pouze v případě, že se podaří uhelné elektrárny v České republice zcela odstavit.

Česká republika je podle Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) jedním z největších evropských producentů emisí oxidu uhličitého v přepočtu na obyvatele. Emise jsou hlavní příčinou globálních změn klimatu.

Unikátní technické řešení. Ekologům chybí odstávky starých elektráren

Nový blok elektrárny za čtyřicet miliard korun se postupně uvádí do provozu od roku 2015. Skupina ČEZ jej vybudovala v souvislosti s takzvanou druhou vlnou ekologizace, které v první vlně už v devadesátých letech předcházelo odsíření elektráren na severu Čech. Podle ČEZ je účelem současné modernizace zlepšit životní prostředí, zefektivnit výrobu elektřiny a tepla, zvýšit účinnost zdrojů a splnit emisní limity, které zavádí evropská legislativa.

Blok podle mluvčího ČEZ Otty Schneppa produkuje nižší podíl emisí než jiné uhelné elektrárny. „Jedná se o nadkritický výrobní blok, neboť teplota páry přesahuje šest set stupňů Celsia. Díky své vysoké účinnosti má veškeré emise v průměru o dvacet procent nižší než běžné uhelné elektrárny. Například díky nižší spotřebě uhlí, která se snížila o čtvrtinu, poklesnou o stejný počet procent i emise oxidu uhličitého,“ popsal Deníku Referendum Schnepp.

K dosažení emisních limitů a naplnění evropské legislativy je ale podle experta na energetiku Karla Polaneckého z Hnutí DUHA zejména nutné odstavit staré bloky uhelných elektráren. „Odstavení starých kondenzačních elektráren provozovaných kvůli výrobě elektřiny na export je jedním z nejdůležitějších kroků ke snížení znečištění ovzduší i emisí oxidu uhličitého,“ potvrdil Polanecký.

„Kdyby ČEZ zároveň se spuštěním uzavřel například staré bloky v Počeradech, teprve pak by se dalo mluvit o snížení celkového objemu emisí,“ dodal. Podle Jana Rovenského z Greenpeace se v České republice spalováním uhlí vyrábí přes čtyřicet procent elektřiny, dvacet procent se dlouhodobě vyváží. Odstavení starých elektráren by české domácnosti neomezilo. „V případě, že by se polovina elektráren zavřela, pouze bychom přestali vyvážet elektřinu do zahraničí, přitom by se radikálně snížily emise,“ konstatoval Rovenský.

Plánovaná čtyřicetiletá životnost? Podle ekologů mimo realitu

Společnost ČEZ v Ledvicích po dvou letech příprav odstartovala ostrý zkušební provoz. „V současné době je průměrný aktuální výkon 580 — 600 MW. V rámci seřizování různých technologických částí se ale už dostal i na plánovaných 660 MW,“ uvedl Schnepp. ČEZ se pyšní technickým řešením. Podle tiskového mluvčího je unikátem nového bloku práškový průtlačný kotel, který mele uhlí na uhelný prach.

Celkově se počítá se čtyřicetiletou životností bloku. Podle energetického experta Karla Polaneckého je ale vzhledem k evropským závazkům výhled nereálný. „Má-li být naplněn evropský podíl na Pařížské dohodě o ochraně klimatu, nelze počítat s tím, že by Ledvice mohly být provozovány po celou dobu své plánované životnosti,“ okomentoval plány provozovatele pro Deník Referendum.

Bez ohledu na to, jak moderní je nová ledvická uhelná elektrárna...
...zůstává problém v tom, že pořád spaluje jedno a to stejné hnědé uhlí, které mění klima a ohrožuje tak současnou podobu života na planetě. Repro DR

Podle Pařížské dohody mají státy Evropské unie usilovat o snížení teplotního růstu po roce 2020 tak, aby byla šance udržet oteplování výrazně pod dvoustupňovou hranicí a dále se snažit, aby nárůst teploty nepřekročil hranici jednoho a půl stupně. Cestou je právě snižování emisí skleníkových plynů v ovzduší.

Množství CO2 v atmosféře ale podle statistických údajů dlouhodobě roste. Globálně se počet částic v atmosféře od roku 2016 zvýšil ze 400,53 částic na milion na 402,29. Před průmyslovou revolucí byla hladina v atmosféře kolem 280 částic oxidu uhličitého v milionu.

Loňský rok byl podle údajů NASA nejteplejší za celou historii měření. K udržení teploty pod nárůstem o jeden a půl stupně celsia by bylo zapotřebí snížit množství částic oxidu uhličitého pod 350 částic v milionu. K tomu je nutné velmi rychle nahrazovat všechny zdroje využívající fosilní paliva, bez ohledu na to, jak jsou efektivní.