Sucho trápící Českou republiku v posledních letech může mít vážné dopady na  zdejší průmysl. Čtyři kraje se letos s výrazným suchem potýkají již v květnu. Vláda, odborníci i velké průmyslové podniky se do budoucna obávají nedostatku vody a na tento problém se připravují. Největší problémy hrozí v energetice a v průmyslových regionech, jakým je například Moravskoslezský kraj.

Za poslední tři roky zažila Česká republika extrémy spojené s nedostatkem vody v půdě hned dvakrát. Přesto podle Alexandra Ače z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd bude pravděpodobně letošní rok ještě výrazně horší.

„Zažili jsme nejteplejší duben, kdy teploty připomínaly letní období. Když se podíváme na poslední čtyři roky, tak v nich podobná situace už v dubnu nenastala. V dlouhodobém měřítku se srážky nezvyšují a průměrné teploty rostou, díky čemuž se voda častěji odpařuje a je jí méně v půdě i řekách. Problém sucha se podle předpovědí bude v příštích letech zhoršovat, zejména vlivem oteplování planety,“ řekl Deníku Referendum Alexandr Ač.

Podle vodohospodářů lze mimořádnou situaci pozorovat na stavu přehrad a řek, které trápí velmi nízký průtok. A právě velká vodní díla a řeky patří mezi hlavní zásobárny vody pro průmyslové podniky. „Hlavním zdrojem provozní vody pro naši huť je přehrada Žermanice. Pokud bychom museli kvůli suchu regulovat odběr, máme záložní zdroj. Jde o čerpací stanici v Ostravě-Hrabůvce, která odebírá vodu z řeky Ostravice,“ řekla Deníku Referendum tisková mluvčí ostravských hutí Arcelor Mittal Petra Černá Dvořáková.

Snížený přítok vody již stihli zástupci velkých průmyslových podniků na severu Moravy zaznamenat. Na provozu závodů se však sucho prozatím nepodepsalo. Podniky se více obávají situace v budoucnosti, kdy by se podle předpovědí měly problémy se suchem zhoršovat. „K dnešnímu dni nemáme ze strany Povodí Odry žádné požadavky na omezení odběru povrchové vody z nádrže Žermanice. Huť je proto v současnosti zásobována provozní vodou standardním způsobem,“ dodala Petra Černá Dvořáková.

Podle tiskové mluvčí povodí Odry Šárky Vlčkové zatím v nejbližší době omezení dodávek vody pro obyvatelstvo ani průmysl nehrozí, zejména pokud v příštích týdnech bude více pršet, jak předpovídají meteorologové. V případě dlouhotrvajícího sucha jako například v letech 2015 a 2016 však budou muset přistoupit k regulačním opatřením.

„V současnosti máme přehrady v Beskydech, které napájí největší průmyslové podniky, naplněné přibližně z osmdesáti procent. Situaci monitorujeme a snažíme se omezit odpouštění přehrad. Pokud by se mělo sucho v létě nebo příštích letech prohlubovat, začneme jednat s podniky a žádat je, aby více recyklovaly vodu, v nejkrajnějším případě také omezili provoz,“ řekla Deníku Referendum Šárka Vlčková.

Recirkulace a zadržování vody

Problémů s vodou si jsou vědomí také v Třineckých železárnách, které ročně odeberou necelých deset milionů kubíků vody převážně z Těrlické přehrady a řeky Olše. Kvůli obavám ze sucha železárny v posledních letech na všech svých závodech vybudovaly uzavřené recirkulační vodní okruhy.

„V případě kritického nedostatku vody máme připravená opatření ke snížení spotřeby přídavných vod. Možnosti snížení spotřeby jsou však jen omezené a provoz hutě je na dodávce vody existenčně závislý. Snažíme se proto hospodařit s vodou velmi obezřetně a co nejefektivněji,“ sdělila Deníku Referendum tisková mluvčí Třineckých železáren Petra Macková -Jurásková.

Před problémy s vodou varuje i hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák (ANO). „O České republice se říká, že je střechou Evropy. Měli bychom proto obecně s vodou nakládat lépe. Ačkoliv v současnosti nemám žádné zprávy, že by průmyslovým podnikům hrozil nedostatek vody, do budoucna je potřeba případným problémům předcházet. Věřím v tomto ohledu ministerstvu životního prostředí, které připravuje řešení,“ řekl Deníku Referendum Ivo Vondrák.

Podle ministerstva životního prostředí by měly pomoct strategické dokumenty jako Moderní strategie adaptace na změny klimatu a Koncepce ochrany před následky sucha, kterou jako vůbec první v historii schválil kabinet Bohuslava Sobotky (ČSSD). Koncepce počítá se zaváděním nových technologií do průmyslu s cílem omezit plýtvání vodou a také lepším zachytáváním vody v krajině pomocí výstavby vodovodních sítí, čističek odpadních vod, mokřadů, tůní či rybníků.

„Průmysl se na problémy s vodou průběžně připravuje, naštěstí podpora technologií pro opětovné využívání průmyslové vody souvisí v tržním prostředí s úsporou nákladů. Tedy tam, kde je to možné a efektivní, jsou tyto systémy v provozech a firmách již přirozeně instalovány,“ řekla Deníku Referendum Dominika Pospíšilová z tiskového odboru ministerstva.

Podle bývalého ministra zahraničí a ostravského poslance Lubomíra Zaorálka (ČSSD) však konkrétní programy na snižování plýtvání vody a spoléhání na trh nestačí, potřeba jsou masivní investice a dlouhodobá koncepce zadržování vody v krajině. „Sucho je vážná hrozba, kterou jsme se v minulé vládě zabývali velmi intenzivně. V některých regionech ty problémy začínají být akutní již dnes. Potřebujeme dlouhodobý a rozsáhlý program podpořený veřejnými investicemi, který povede zejména k lepšímu zadržování vody v půdě,“ řekl Deníku Referendum Lubomír Zaorálek.

Problémy v energetice

Podle ministerstva životního prostředí hrozí největší problémy v energetice, která dlouhodobě patří k odvětvím s největším odběrem vody. Nejvíce jsou suchem ohroženy vodní elektrárny, kvůli nízkým průtokům, a uhelné elektrárny, které vodu využívají pro chlazení kondenzátorů. Například energetická společnost ČEZ se proto snaží odběr vody snižovat, od roku 2001 například snížila spotřebu pitné vody až o šedesát procent.

„Nedostatek vody představuje určité riziko, citlivé jsou zejména zdroje na malých tocích. Dlouhodobá období sucha spojená s extrémními teplotami a nízkými průtoky v tocích budou znamenat i významné omezení provozu vodních i uhelných elektráren. Výhodou pro zásobování průmyslu energií je diverzifikace energetických zdrojů,“ řekl Deníku Referendum Martin Schreier z mediálního odboru energetické společnosti ČEZ.

Podle ČEZu by řešením mohly být výstavby plynových kotlů na tocích s menším průtokem, které by umožnily v obdobích sucha dočasně odstavovat uhelné elektrárny. „Je však nutno připomenout, že ani plynové zdroje se bez vody neobejdou. Snažíme se maximální množství vody recirkulovat, znovu využívat, ale skutečností zůstává, že klasická energetika je spojena se spotřebou vody a extrémní sucho by provázelo omezováním výkonu zdrojů,“ dodal Martin Schreier.

Podle ekologického experta Greenpeace Jana Rovenského je skutečným řešením nahrazování kapacit z fosilních zdrojů obnovitelnou energií, která k provozu potřebuje vody minimálně. Zároveň upozorňuje na paradoxní situaci, kdy podle státní energetické koncepce má skončit provoz většiny uhelných elektráren i dolů v příštích sedmnácti letech, tedy v době, kdy by podle predikcí klimatologů měly být problémy s vodou největší. 

„Uhelné elektrárny svým podstatným dílem přispívají ke změně klimatu, která se nás v dohledné době týká právě především v podobě problémů s vodou, ale až začne být situace kritická, už se jich to patrně týkat nebude,“ řekl Deníku Referendum Jan Rovenský.

V rozvoji obnovitelných zdrojů energie vidí řešení i ministerstvo životního prostředí. „Další možností je také využívání do současné doby nepreferovaných vodních zdrojů, kterými jsou například důlní vody. Jejich potenciál vlivem postupného útlumu těžební činnosti neustále stoupá a v následujících letech může tvořit velmi významný zdroj,“ řekla Deníku Referendum Dominika Pospíšilová z tiskového odboru ministerstva.

Naopak u jaderných elektráren podle ministerstva životního prostředí i elektrárenských společností problémy se suchem nehrozí, zejména díky robustnímu designu a odlišně nastavenému systému chlazení než u klasických elektráren. Jak Temelín, tak Dukovany jsou napájeny velkými přehradami, konkrétně Hněvkovicemi a Mohelnem, které mívají dostatek vody i v nejteplejších měsících.

Menším rizikem může být případný růst teploty vody, která má vliv na efektivitu chlazení. „Voda je v zimních měsících samozřejmě chladnější a je tudíž více účinná než voda v letních měsících. Nicméně ani to by do budoucna neměl být velký problém, jelikož elektrárny leží v dobrých lokalitách, kde o vodu nouze není,“ řekl Martin Schreier z mediálního odboru energetické společnosti ČEZ.

Jan Rovenský k tomu dodává, že v případě rozšíření jaderných elektráren by mohly problémy s nedostatkem vody dohnat i je, nejvíce v Dukovanech. Zejména v případě souběžného provozu starých i nových bloků.