Všechno souvisí se vším. V přírodě to platí obzvláště

Hana Konvalinková

Vláda schválila Koncepci ochrany před následky sucha. Závažnost tohoto problému stále narůstá, a proto je třeba co nejdříve přejít od slov k činům a urychleně se pustit do skutečně účinných opatření, upozorňuje Hana Konvalinková.

O suchu a potřebě řešit nedostatek vody se dnes mluví velmi často. Zároveň víme, že zmírnit dopady sucha bude v příštích letech extrémně obtížné, i když ne nemožné. Vláda před několika dny schválila Koncepci ochrany před následky sucha. Tento dokument obsahuje některé velmi progresivní návrhy na zadržení vody v krajině i opatření, jako je podpora ekologického hospodaření nebo strategie nakládání s biologickým odpadem a navracení organické hmoty do půdy. Na druhou stranu, dokument ponechává otevřenou cestu pro stavbu nových přehrad a velkých vodních děl. Ne zcela přiměřený je také návr na úplné zrušení podpory bioplynových stanic.

Deník Referendum psal o klimatu ještě, než to bylo cool. Podpořte naši práci a pomozte nám učinit z něj společenskou prioritu.
×

Vedle návrhů přírodě blízkých opatření, jako je například doporučení nevracet po povodních koryta toků do původního stavu, ale ponechat je v novém, často pozměněném tvaru, tu najdeme i návrhy velmi konzervativních zásahů, jako jsou zmiňované výstavby nových přehrad. V současné době je na území ČR hájeno 65 lokalit uvažovaných pro výstavbu přehradních nádrží a koncepce navrhuje prověřovat jejich realizaci jako strategických vodních zdrojů.

Přehrady a velká vodní díla sice svou velkolepostí mohou budit zdání, že v krajině zadrží maximum vody, nemusí to ale být pravda. Realizace velkého vodního díla nenahradí přírodě blízká opatření, která pomohou zadržet stejné, nebo i větší množství vody přímo v půdě a přitom rozptýleně v krajině. Přehrady koncentrují vodu v jednom bodě, širší okolí před suchem neochrání. Jsou drahé a jejich výstavba představuje masivní zásah do kulturní krajiny.

Přírodě blízká opatření zadrží stejně nebo více vody než přehrada, navíc jsou levnější a chrání před suchem lépe. Foto MŽP

Sucho v českých zemích

Česká republika je střechou Evropy. Je zcela závislá na množství atmosférických srážek a jejich zadržení v krajině. Proto se opatření, která pomohou vodu v krajině zadržet, týkají hlavně půdy. Podle hydrologických a pedologických analýz se retenční schopnost našich půd od roku 1950 snížila o 40 procent, v absolutních číslech se rozdíl mezi potenciální retencí a současnou retenční kapacitou rovná celkovému objemu všech přehradních nádrží v ČR.

Půda nejenže má obrovskou schopnost vodu zadržovat a půdní vláha ovlivňuje kvalitu úrody, ale vyschlé povrchy bez vegetace se rychle ohřívají, vzniká nad nimi vysoký tlak vzduchu a přispívá tak k řadě dalších meteorologických anomálií. Naopak plocha se zelení ve dne chladí pomocí výparů vody z listů a v noci pomáhá zmírňovat pokles teploty. Podle statistických údajů stoupla teplota v ČR průměrně o 0,8 až 1,1 stupně. S přibývajícími betonovými, asfaltovými plochami a plochami střech se zvyšuje teplota povrchu, který zároveň není schopen zadržet žádnou vodu, naopak všechna srážková voda se z něj koncentruje a rychle odtéká pryč.

Nedostatek vody v podzemních i povrchových zdrojích kompenzuje skutečnost, že v porovnání s rokem 1990 klesla spotřeba vody v ČR téměř o polovinu. Tento kompenzační efekt se ale pomalu vytrácí a některé oblasti ČR již v posledních dvou letech pocítily i snížené dodávky pitné vody. I přes zavedení všech možných opaření proti suchu a neostatku vody se jejich účinek projeví až v druhé polovině století. Do té doby nějaké projevy sucha ČR nevyhnutelně zasáhnou a všechny regiony se na něj budou muset naučit reagovat.

Koncepce navrhuje povinnost zpracovat plán pro zvládání sucha na úrovni každého kraje, proto i tady bude nutné dohlédnout, aby šly kraje cestou přírodě blízkých opatření. Například navrhované převody vody mezi povodími a zvýšená integrace vodohospodářských soustav je sice logickým požadavkem, ale skýtá také možnost k nevázanému a nesmyslnému betonování místo posilování skutečné retenční kapacity krajiny.

Vzhledem k tomu, že nás čekají stále delší a extrémnější epizody sucha, ovlivní to nejen vodní ekosystémy, ale velmi pravděpodobně i jakost podzemní vody. Bude tedy nutno zavést další stupeň filtrace podzemních vod, což vodu pro koncové uživatele pochopitelně ještě zdraží. Vodárenství tak čelí novým výzvám v podobě odstraňování reziduí pesticidů, metabolitů farmak, látek z domácí chemie. Podpora biopaliv a následný vzestup pěstování řepky (od roku 1990 narostl její podíl čtyřnásobně) je příčinou masivní kontaminace spodních vod herbicidy.

Sucho a následný nedostatek vody je bezpochyby projevem začínajících klimatických změn. Jeho dopady však násobí naše činnost. Dlouholeté necitlivé, místy až devastující zásahy do krajiny, zcelování zemědělských ploch, meliorace zemědělské i lesní půdy, nevhodné pěstební postupy, nadužívání pesticidů a herbicidů, eroze a fatální nedostatek organické hmoty v půdě, napřimování a betonování toků, obrovský nárůst zpevněných ploch a střech jasně ukazují souvislost s mnoha oblastmi naší činnosti.

Opatření tak musí být skutečně komplexní a nesmí se zvrtnout v nové betonování přehrad a samoúčelné vytváření dalších strategických dokumentů. Zapojit do boje se suchem se přitom může a měl by každý. Informovanost a motivovanost obyvatel se tedy jeví také jako klíčová.

    Diskuse
    Přehrady např. dokážou v kritických chvílích udržet přijatelné průtoky větších řek, nebyl bych na ně neúnosně kritický...... - nějaký funkční systém přehrad už tady máme a jeho zlepšení o dvě tři nové, pokud bude dostatečně vyargumentovaný, není nic proti ničemu.

    Ale je to jen dílčí a nevelká část toho, co je třeba udělat. A jak se píše v článku, nesmí se z pár přehrad stát šidítko.
    Jádro pudla a skutečné těžiště věci totiž leží v krajině, v půdě.
    Jak se píše v článku.

    Ten článek je totiž přesný.

    Největší odpor bude klást zemědělství, to je jasné.
    Nekonečný lán, kde plevel a hmyzí škůdce zabila chemie,
    nekonečný lán,
    do kterého mohou vjet mnohatunové stroje,,,,,,,,,,,,, toť stále nejvýnosnější způsob hospodaření.
    Bohužel půda a krajina tohle vydrží jen pár desítek let, jak se ukazuje. Pak se začne hroutit...

    Nejhorší by bylo konejšit se pocitem, že jinde, třeba v Africe, jsou na tom pokud jde o půdu nesrovnatelně hůř.
    Ano, jsou.
    Ale to neznamená, že náš čas nicnedělání a spíš ještě zhoršování situace, neskončil.
    P.S. Kladem asi je, že jde o racionalistický program tváří v tvář nepopiratelným trendům, který neřeší, jestli za to všechno může nebo nemůže člověk apod.
    Díky tomu by si ho mohly vzít za svůj i další vlády.
    Jeho apolitičnost a racionálnost (coby reakce na situaci a zjevné trendy) z tohoto programu nečiní politické kolbiště. Politické - protože obtížné a jdoucí proti některým zájmům - bude jeho naplňování.

    Zkrátka je zde jistá racionální naděje, že to jen plytce nevyšumí a k něčemu konkrétnímu povede...