Všechno souvisí se vším. V přírodě to platí obzvláště

Hana Konvalinková

Vláda schválila Koncepci ochrany před následky sucha. Závažnost tohoto problému stále narůstá, a proto je třeba co nejdříve přejít od slov k činům a urychleně se pustit do skutečně účinných opatření, upozorňuje Hana Konvalinková.

O suchu a potřebě řešit nedostatek vody se dnes mluví velmi často. Zároveň víme, že zmírnit dopady sucha bude v příštích letech extrémně obtížné, i když ne nemožné. Vláda před několika dny schválila Koncepci ochrany před následky sucha. Tento dokument obsahuje některé velmi progresivní návrhy na zadržení vody v krajině i opatření, jako je podpora ekologického hospodaření nebo strategie nakládání s biologickým odpadem a navracení organické hmoty do půdy. Na druhou stranu, dokument ponechává otevřenou cestu pro stavbu nových přehrad a velkých vodních děl. Ne zcela přiměřený je také návr na úplné zrušení podpory bioplynových stanic.

Vedle návrhů přírodě blízkých opatření, jako je například doporučení nevracet po povodních koryta toků do původního stavu, ale ponechat je v novém, často pozměněném tvaru, tu najdeme i návrhy velmi konzervativních zásahů, jako jsou zmiňované výstavby nových přehrad. V současné době je na území ČR hájeno 65 lokalit uvažovaných pro výstavbu přehradních nádrží a koncepce navrhuje prověřovat jejich realizaci jako strategických vodních zdrojů.

Přehrady a velká vodní díla sice svou velkolepostí mohou budit zdání, že v krajině zadrží maximum vody, nemusí to ale být pravda. Realizace velkého vodního díla nenahradí přírodě blízká opatření, která pomohou zadržet stejné, nebo i větší množství vody přímo v půdě a přitom rozptýleně v krajině. Přehrady koncentrují vodu v jednom bodě, širší okolí před suchem neochrání. Jsou drahé a jejich výstavba představuje masivní zásah do kulturní krajiny.

×
Diskuse
Přehrady např. dokážou v kritických chvílích udržet přijatelné průtoky větších řek, nebyl bych na ně neúnosně kritický...... - nějaký funkční systém přehrad už tady máme a jeho zlepšení o dvě tři nové, pokud bude dostatečně vyargumentovaný, není nic proti ničemu.

Ale je to jen dílčí a nevelká část toho, co je třeba udělat. A jak se píše v článku, nesmí se z pár přehrad stát šidítko.
Jádro pudla a skutečné těžiště věci totiž leží v krajině, v půdě.
Jak se píše v článku.

Ten článek je totiž přesný.

Největší odpor bude klást zemědělství, to je jasné.
Nekonečný lán, kde plevel a hmyzí škůdce zabila chemie,
nekonečný lán,
do kterého mohou vjet mnohatunové stroje,,,,,,,,,,,,, toť stále nejvýnosnější způsob hospodaření.
Bohužel půda a krajina tohle vydrží jen pár desítek let, jak se ukazuje. Pak se začne hroutit...

Nejhorší by bylo konejšit se pocitem, že jinde, třeba v Africe, jsou na tom pokud jde o půdu nesrovnatelně hůř.
Ano, jsou.
Ale to neznamená, že náš čas nicnedělání a spíš ještě zhoršování situace, neskončil.
P.S. Kladem asi je, že jde o racionalistický program tváří v tvář nepopiratelným trendům, který neřeší, jestli za to všechno může nebo nemůže člověk apod.
Díky tomu by si ho mohly vzít za svůj i další vlády.
Jeho apolitičnost a racionálnost (coby reakce na situaci a zjevné trendy) z tohoto programu nečiní politické kolbiště. Politické - protože obtížné a jdoucí proti některým zájmům - bude jeho naplňování.

Zkrátka je zde jistá racionální naděje, že to jen plytce nevyšumí a k něčemu konkrétnímu povede...