Revoluci v ČEZu
Radek KubalaRadek Kubala ve svém příspěvku do seriálu uskutečnitelných utopií přemýšlí nad proměnou energetického gigantu ČEZu na nástroj energetické revoluce a demokratizace energetiky.
Pokud má mít parlament v jakékoliv době vůbec nějaké opodstatnění, musí řešit nejpalčivější problémy společnosti. Není v současnosti větší společenské výzvy, než jakou před nás staví naše vlastní planeta. Zažíváme nejteplejší roky v historii lidstva, devastující účinky měnícího klimatu pociťujeme již dnes. A moc příznivá budoucnost nás podle předpovědí vědců nečeká.
Státy chudého Jihu sklízejí nejhorší důsledky naší dvousetleté závislosti na fosilních palivech. Jejich zemědělství a podmínky k životu každodenně ničí devastující sucha, povodně a přírodní katastrofy, kvůli kterým jejich obyvatelé přicházejí o střechu nad hlavou a čím dál častěji musí volit osud migrantů a odcestovat, třeba i do Evropy.
Na obyvatele evropských měst i přes větší množství financí pro adaptaci na změnu klimatu možná čeká podobný osud jako obyvatele Říma, kterým kvůli nedostatku vody letos hrozil přídělový systém. Ledovce tají, hladina moří stoupá, lesy hoří, Grónsko zelená a z permafrostu unikají středověké nemoci.
Co se dá v takové chvíli dělat? Jsem přesvědčen, že s většinou v parlamentu prťavého státu uprostřed Evropy by nebylo možné učinit mnoho. Potřebujeme kolektivní akci, která překračuje hranice národních států a dokáže v prvé řadě rozložit vazbu mezi ekonomickou a politickou sférou. Je možné, že řešení v rámci vlád zkorumpovaných ekonomickou mocí, které již v dnešní době začínají postupně ovládat sami oligarchové typu Babiše nebo Trumpa, ani neexistuje.
Přesto bych se s většinou v českém parlamentu o jednu změnu pokusil. Udělejme revoluci v ČEZu.
Mocná korporace
Je jen málo firem, které mají na každodenní život člověka v České republice větší vliv než ČEZ. Od roku 2005 je tato firma každoročně nejziskovější českou společností. Monopolní postavení na energetickém trhu dalo vzniknout četným narážkám, že ve skutečnosti žijeme spíše v ČEZké republice.
Zároveň dosud sedmdesátiprocentní podíl v ČEZu vlastní stát, konkrétně ministerstvo financí. Je proto potřeba si položit otázku, jakou roli v naší společnosti má takto mocná korporace sehrávat? Má být svébytnou organizací s cílem generovat zisk jako doposud, nebo má sloužit zájmům veřejnosti, a to i za cenu případné finanční ztráty kompenzované jinými pozitivními dopady jejího působení?
Vycházejme z předpokladu, že naše strana či hnutí obsadila ministerstvo financí, po čase jsme byli úspěšnější než Andrej Babiš a dokázali vyměnit lidi z představenstva a dozorčí rady ČEZu za lidi loajální k progresivně sociálně-ekologické politice naší vlády. V této chvíli bych na nejbližší valné hromadě navrhl proměnu struktury všech orgánů společnosti.
Za prvé je nutné změnit právní status firmy, jelikož zákon o obchodních korporacích neumožňuje ČEZu činnost nevedoucí ke generování zisku. Líbí se mi idea, kterou nadnesl Jan Rovenský: proměna firmy na všeužitečný podnik, institut, který se osvědčil u elektroenergetických společností za první republiky.
Činnost firmy by nadále řídilo představenstvo, avšak počet jeho členů by se rozšířil na deset. Dva by jmenovala vláda, dva zaměstnanci firmy a dalších pět by volila dozorčí rada, dva z řad zástupců ekologických organizací a po jednom zástupci krajů, odborů, vědců zabývajících se klimatem a Českého svazu zaměstnavatelů v energetice (ČSZE). Nové představenstvo by rozhodovalo dvoutřetinovou většinou.
Kontrolním orgánem by byla dozorčí rada, která by nadále zůstala dvanáctičlená. Dvě třetiny zástupců by volila valná hromada, po dvou zástupcích zaměstnanci firmy, a ekologické organizace a jeden člen by zastupoval kraje, odbory, vědce zabývající se klimatem a ČSZE. Třetinu by volili v přímé volbě všichni občané a občanky České republiky.
Působnost a pravomoci obou orgánů by byly vymezeny vládní vizí a energetickou koncepcí. ČEZ v takovéto podobě by byl jedním z hlavních nástrojů energetické revoluce, ke které se naše vláda přihlásila v programovém prohlášení.
Strategie pro 21. století
Cíle nově obrozené organizace by tudíž byly dvojí. V první řadě by naplňovala cíle nové energetické koncepce, která by vycházela z vládního plánu na sociálně citlivý přechod na čistou energii z obnovitelných zdrojů. ČEZ by se tak staral o koordinované utlumení vlastní těžby hnědého uhlí a postupné, avšak co nejrychlejší zavírání uhelných elektráren. Jaderné elektrárny by zůstaly v provozu do doby, než bychom jejich výkon nahradili energií z čistých zdrojů.
Zároveň by vznikla nová divize firmy zaměřená čistě na podporu komunitních projektů obnovitelné energie. Jejím smyslem by bylo logisticky a finančně podpořit postupně vznikající projekty malých čistých zdrojů energie, vlastněných družstvy, obcemi či malými firmami. Zároveň by se tato divize podílela na celoevropském projektu chytrých sítí, jehož cílem by bylo propojit malé decentralizované zdroje po celé Evropě do fungujícího celku.
Know-how a logisticko-finanční podporu by pak nově vzniklá divize ČEZu poskytovala i lidem a firmám toužícím snížit svou energetickou spotřebu, například zateplováním domů či výměnou starých kotlů.
Případné finanční ztráty by státu vykompenzovala neexistence nákladů na řešení zdravotních následků těžby a spalování uhlí, které jdou podle studií Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy až do desítek miliard. Nemluvě o škodách způsobených změnami klimatu, které by se přechodem na obnovitelnou energii podařilo zmírnit.
Někdo by možná namítl, že můj plán v podstatě znamená postupný zánik ČEZu. A měl by pravdu. Rozdíl je v tom, že já tomu říkám demokratizace a ozelenění energetiky a demonopolizace jedné zbytečně velké státní korporace. ČEZ se svými zkušenostmi na poli energetiky může v naší společnosti stále sehrát pozitivní úlohu, jen to vzít za správný konec.
Dokonce si myslím, že by to nemusel být "postupný zánik", ale transformace.
Pravda je, že kdyby se přestalo spalovat hnědé uhlí, ušetřilo by se hodně peněz vydávaných na léčbu onemocnění způsobovaných jeho spalinami -- hnědé uhlí je v tomto ohledu skutečně největší neštěstí - nejen že se spalováním nekvalitního uhlí uvolňují skleníkové plyny. Zároveň s nimi i stovky jiných toxických a karcinogenních látek.
Jenže tenhle peněžní tok je uzavřen. Kdyby elektrárenská společnost skutečně uzavřela své uhelné elektrárny a nahradila je řekněme mixem solárů a plynových elektráren, tak je na tom tratná - ale ty peníze ušetřené v budoucnu (navíc ještě!) ve zdravotnictví se v žádnou kompenzaci nepromění. Neni mezi něma žádná spojitost, žádné spojení, po kterém by mohl finanční tok proběhnout.
A my všichni nutně potřebujeme začít snižovat emise skleníkových plynů.
Za spalovací motor zatím není adekvátní náhrada, ale pálit uhlí na výrobu elektřiny, to už v jednadvacátém století OPRAVDU NEMUSÍME.
Do pěti let by měly skončit všechny uhelné elektrárny ve vyspělejším světě. To pro začátek.
Protože pokud nic neuděláme (a zatím neděláme, emise rok co rok rostou), tak máme našlápnuto na zvýšení průměrné teploty na této planetě o 5,5°C během několika desetiletí.
(1,5°C už máme za sebou)
Pro srovnání -- když v našich zeměpisných šířkách panovala doba ledová a na místě, kde dnes stojí Praha byly 2 km ledu, byla průměrná teplota nížší o 3 - 4 °C (podle její fáze).
No, a teď si představte + 5,5 °,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
ČEZ již dnes vlastní — a narozdíl od bytových domů v Písnici určitě nebude prodávat — jako hlavní akcionář Ústav jaderného výzkumu v Řeži
http://www.ujv.cz/cz/o-spolecnosti/udaje-o-spolecnosti/vlastnicka-struktura
a jeho prostřednictvím jeho dceřinnou společnost Centrum výzkumu Řež
http://cvrez.cz/o-spolecnosti/
která zkoumá možnosti udržitelné energetiky.
Kdyby ČEZ postupně podle plánu Radka Kubaly předal většinu výroby energie do rukou obcím a sousedským spolkům, staly by se prostě hlavní náplní jeho činnosti odborný servis pro komunitní energetické zdroje, výzkum a vývoj. Centrum výzkumu Řež by se rozrostlo na hlavní divizi ČEZu, výzkum a vývoj obnovitelných zdrojů by v něm převážily nad jaderným výzkumem, nikoliv útlumem jaderného výzkumu, nýbrž čistě svým rozvojem, a nové pobočky CV Řež pro tento rozvoj by mohly docela dobře vznikat přestavbou brownfieldů po uzavřených elektrárnách a dolech.
Sám pocházím z kraje, kde jsou běžné tzv. bludné balvany. Jeden jsme měli i s bronzovou pamětní deskou přímo před základní školou, kam jsem chodil. Byl obrovský, tak 1,5m na délku. A dokonale ohlazený. Nepravidelný oválný tvar, ale absolutně žádná ostrá hrana.
A bludný balvan znamená velký pevninský ledovec. :))
Ty vaše teploty mi připadají dost divoké, pokud by se mělo jednat o celoplanetární průměry, ale nechme půtky stranou -- současná věda se děsí už rychlého oteplení o 2,5 stupně a že nejde o žádnou přehnanou paniku nám přece dokazuje už současné oteplení.
Třeba australský velký bariérový útes je na pokraji svého zániku. Místní korály špatně snáší zvýšenou teplotu moře, "dusí" se. Naopak hvězdicím, které požírají korály, vyšší teplota vyloženě svědčí. Přemnožily se apokalyptickým způsobem a prostě bariérový útes sežerou,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
Viděl jsem do filmů nezařazené kusy z natáčení Davida Attenborougha. Na jednom z nich sedí na pláži se starým vědcem, jméno si nevzpomenu, ale je to první profesionální vědec na velkém bariérovém útesu někdy od sedumdesátých let, dnes nestor celé tamější vědecké komunity, který vedle bezradného Attenborougha zcela otevřeně pláče nad zkázou útesu. To co se děje teď je totální rozvrat. Část korálů umírá vybělením samo, zbytek žerou hvězdice.
Zdá se, že ze světového přírodního bohatství nedozírné ceny zbude jen pár procent v jižních, chladnějších teritoriích.
No,
ať tak anebo tak, používat uhlí k výrobě elektřiny by mělo velmi rychle skončit.
A měl by to být teprve začátek - to snadnější.