Nejenom tuny uhlíku, ale i různé druhy nebezpečných bakterií a virů uvolňuje tající permafrost v oblastech subpolární tundry. Děje se tak již od začátku oteplování, v posledních letech však stále intenzivněji. Podle studie vědců z Harvardovy univerzity zveřejněné minulé pondělí vydává permafrost roztávající kvůli změnám klimatu až o sedmdesát procent více uhlíku než před čtyřiceti lety.

Rovněž v oblasti poloostrova Jamal na západě Sibiře lékaři zaznamenali první případy smrtelného antraxu, který se zřejmě rozšířil z infikovaného soba zakonzervovaného stovky let pod zmrzlou krustou. Podobně nakažených zvířat je v permafrostu ukryto dle vědců několik desítek tisíc.

Výzkumníci se přitom obávají, že se ve zmrzlé půdě a pod tajícím ledem skrývají i různé starověké viry a bakterie nebo i takové, s nimiž lidstvo nepřišlo doposud do styku.

„Permafrost je skvělým uchovatelem různých mikrobů, bakterií a virů. Kombinace velmi nízkých teplot, tmy a absence kyslíku dokáže zakonzervovat všelicos. Ve starých vrstvách důsledně promrzlé půdy mohou být statisíce let ukryté smrtelně nebezpečné patogenní viry, které v minulosti způsobily globální epidemie,“ uvedl biolog Jean-Michel Claverie z Marseilleské univerzity pro BBC.