Tající permafrost uvolňuje nejen uhlík, ale i nebezpečné bakterie a viry

Lékaři na Sibiři zaznamenali první případy výskytu smrtelného antraxu uvolněného kvůli klimatickým změnám. Permafrost přitom dle předpokladů vědců skrývá i různé druhy neštovic nebo tetanu.

(rk)

22.05.2017 12:31

A11

Virus antraxu nalezený na Sibiři byl zakonzervován ve mrtvole nakaženého soba zmrzlého před stvokami let. Repro DR/WmC

Nejenom tuny uhlíku, ale i různé druhy nebezpečných bakterií a virů uvolňuje tající permafrost v oblastech subpolární tundry. Děje se tak již od začátku oteplování, v posledních letech však stále intenzivněji. Podle studie vědců z Harvardovy univerzity zveřejněné minulé pondělí vydává permafrost roztávající kvůli změnám klimatu až o sedmdesát procent více uhlíku než před čtyřiceti lety.

Rovněž v oblasti poloostrova Jamal na západě Sibiře lékaři zaznamenali první případy smrtelného antraxu, který se zřejmě rozšířil z infikovaného soba zakonzervovaného stovky let pod zmrzlou krustou. Podobně nakažených zvířat je v permafrostu ukryto dle vědců několik desítek tisíc.

Výzkumníci se přitom obávají, že se ve zmrzlé půdě a pod tajícím ledem skrývají i různé starověké viry a bakterie nebo i takové, s nimiž lidstvo nepřišlo doposud do styku.

„Permafrost je skvělým uchovatelem různých mikrobů, bakterií a virů. Kombinace velmi nízkých teplot, tmy a absence kyslíku dokáže zakonzervovat všelicos. Ve starých vrstvách důsledně promrzlé půdy mohou být statisíce let ukryté smrtelně nebezpečné patogenní viry, které v minulosti způsobily globální epidemie,“ uvedl biolog Jean-Michel Claverie z Marseilleské univerzity pro BBC.

Konkrétně vědci předpokládají, že v půdě přežily – vedle antraxu – různé druhy neštovic, tetanu nebo bakterie způsobující botulismus. Zároveň prý není vyloučeno, že některé z nich budou odolné proti většině námi užívaných antibiotik.

„Naše organismy jsou izolované od některých povrchových druhů virů a bakterií po miliony let. Všechny naše práce a výzkumy nalezených bakterií dokazují, že některé druhy mohou mít vyvinutou podobnou obranyschopnost vůči antibiotikům, jako mají lidé,“ vysvětlila BBC Hazel Bartonová, mikrobioložka z Akronské univerzity v Ohiu.

Velkým problémem je i uhlík

Výzkumníci v tematických zprávách ovšem též upozorňují, že velké nebezpečí představuje i vlastní uhlík, který se uvolňuje z tající půdy soustavně. Harvardská studie dokazuje, že v roce 2013 vypustil tající led v oblasti Aljašky o čtyřicet milionů tun oxidu uhličitého více, než kolik byla schopná tamější vegetace absorbovat.

Vědci hovoří v dané souvislosti o riziku zpětno-vazebních mechanismů, tedy situaci, kdy lidmi způsobené změny klimatu spustí přírodní procesy, jež změny dále citelně posilují – například právě uvolňování uhlíku z trvale zamrzlých oblastí.

„Pod zamrzlou půdou je neuvěřitelné množství uloženého uhlíku. Rychlost, s jakou se dostává do ovzduší, většinu z nás překvapila. Tento uhlík musí nutně zůstat v zemi,“ uvedla pro list Guardian Roisin Commanová, jedna z vedoucích výzkumnic z týmu z Harvardovy univerzity.


Další informace:
The Guardian Slow-freezing Alaska soil driving surge in carbon dioxide emissions
The New York Times Tundra May Be Shifting Alaska to Put Out More Carbon Than It Stores, Study Says
BBC News There are diseases hidden in ice, and they are waking up
India Times Diseases That Have Been Trapped Under Ice Are Beginning To ‘Wake Up’, Thanks To Global Warming


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.