Masivní únik metanu, rozrůstání tundry na dříve zaledněná místa či razantní změnu teploty světových oceánů. Takovými důsledky se může dle vědců projevit s velkou pravděpodobností mimořádné odtávání ledu, jehož jsme svědky v posledních letech a v aktuálním roce zvláště. Klimatologové upozorňují na příslušná nebezpečí soustavně. Naposledy se tak stalo v záměru minulého týdne studií, v níž se pracovníci jedenácti výzkumných institucí sdružených v projektu Arctic Council  mimojiné shodli, že množství ledu v Arktidě kleslo letos na historicky nejnižší listopadovou úroveň.

Teplota vzduchu je v arktických oblastech dle aktuálních měření o devět až dvanáct stupňů Celsia vyšší než obvykle. Kvůli tomu může brzy celá Arktida překonat takzvaný bod zlomu, po kterém se tato oblast změní k nepoznání. Současný ledový příkrov nahradí polární vegetace a z rozmrzlé půdy začne ve velkém unikat do ovzduší metan. Podle vědců by se v takovém případě začalo po celém světě měnit klima ještě závratněji než doposud.

Právě brzkého překonání bodu zlomu, po kterém lidmi způsobené změny klimatu začnou v důsledku zpětno-vazebních mechanismů živit samy sebe, se klimatologové obávají vůbec nejvíce. „Varovné signály jsou čím dál hlasitější,“ řekl Guardianu Marcus Carson ze Stockholmského institutu životního prostředí.