Stále rychlejší tání ledu změní celou polární oblast i svět, varují vědci

Radek Kubala

Nová společná studie jedenácti výzkumných institucí varuje před rostoucí hrozbou zpětno-vazebních mechanismů — procesů, které se spustí po odtání určitého množství arktického ledu a jež projevy změny klimatu dále výrazně posílí.

Masivní únik metanu, rozrůstání tundry na dříve zaledněná místa či razantní změnu teploty světových oceánů. Takovými důsledky se může dle vědců projevit s velkou pravděpodobností mimořádné odtávání ledu, jehož jsme svědky v posledních letech a v aktuálním roce zvláště. Klimatologové upozorňují na příslušná nebezpečí soustavně. Naposledy se tak stalo v záměru minulého týdne studií, v níž se pracovníci jedenácti výzkumných institucí sdružených v projektu Arctic Council  mimojiné shodli, že množství ledu v Arktidě kleslo letos na historicky nejnižší listopadovou úroveň.

Teplota vzduchu je v arktických oblastech dle aktuálních měření o devět až dvanáct stupňů Celsia vyšší než obvykle. Kvůli tomu může brzy celá Arktida překonat takzvaný bod zlomu, po kterém se tato oblast změní k nepoznání. Současný ledový příkrov nahradí polární vegetace a z rozmrzlé půdy začne ve velkém unikat do ovzduší metan. Podle vědců by se v takovém případě začalo po celém světě měnit klima ještě závratněji než doposud.

Právě brzkého překonání bodu zlomu, po kterém lidmi způsobené změny klimatu začnou v důsledku zpětno-vazebních mechanismů živit samy sebe, se klimatologové obávají vůbec nejvíce. „Varovné signály jsou čím dál hlasitější,“ řekl Guardianu Marcus Carson ze Stockholmského institutu životního prostředí.

Zpětné vazby jsou zásadní

Vědci zároveň v dané souvislosti kritizují plány nastupujícího prezidenta USA Donalda Trumpa na snížení rozpočtu pro výzkum klimatu v rámci NASA — klíčové instituce pro získávání dat v dané oblasti. Právě nyní je dle autorů studie zapotřebí zkoumat ony zpětno-vazební mechanismy, které se mohou stát v brzké budoucnosti hlavním motorem změn klimatu. Příkladem zpětné vazby může být už zmíněné nahrazení ledového příkrovu, který chladí planetu díky účinnému odrážení slunečních paprsků, polární vegetací, která naopak teplo absorbuje, a pak vydává.

„Jde o vážné a složité problémy. S klimatem se dějí zásadní změny, kterým stále málo rozumíme. Velká většina důležitých výzkumů ohledně klimatu se děje ve Spojených státech,“ uvedl pro Guardian dále Marcus Carson.

Dle vědců z Arctic Councilu je obecně velkou výzvou zjistit, jaké všechny konkrétní dopady může mít proměna celé polární oblasti na celosvětové klima. Čerstvě vydaná studie konečně poukazuje i na to, že kvůli změnám v arktických vodách jsou ohroženy i domorodé komunity Inuitů žijící v Grónsku, na Aljašce na severu Kanady.

Další informace:

The Guardian Arctic ice melt could trigger uncontrollable climate change at global level

The Independent Melting Arctic sea ice could be about to start uncontrollable global climate change, experts warn

Stockholm Resilience Center Dealing with Arctic tipping points

EcoWatch.com 19 Climate Tipping Points Occurring in the Arctic